Ano, kočky jsou, bohužel, vnímavé ke chřipkovému viru typu A. Ač nejsou přímo jeho rezervoárem, mohou být infikovány jeho různými subtypy. Byly u nich nalezeny protilátky proti lidským chřipkovým virům, psímu chřipkovému viru H3N2 (existuje ještě druhý, ale ten se u koček nenašel) i proti virům ptačí chřipky, včetně vysoce patogenního typu H5N1. Přirozeným rezervoárem všech chřipkových virů typu A jsou vodní ptáci. Z nich mohou být přeneseny na jiné druhy, kde se mohou adaptovat v subtyp vlastní příslušnému druhu.
Před rokem proběhla velká nákaza subtypem H7N2 (jeden z typů ptačí chřipky) v útulcích v New Yorku, kdy onemocnělo cca 500 koček a onemocnění se přeneslo i na jednoho ošetřujícího veterináře. Naštěstí u něj i u naprosté většiny koček proběhlo celkem lehce.
K přenosu dochází přímým kontaktem s nemocným jedincem, včetně pozření infikovaného drůbežího masa, nebo i nepřímo trusem infikovaných ptáků.
Inkubační doba je krátká, při experimentální infekci byla pouhé dva dny. Klinické příznaky mohou být různé v závislosti na typu viru a infekční dávce. Patří k nim horečka, apatie, výtok z očí a nosu, dýchací potíže, u kmene H5N1 byly navíc pozorovány nervové příznaky a výhřez třetího víčka. Klinické příznaky nejsou typické pouze pro chřipku, podobně se mohou projevovat i další respirační infekce koček. Diagnóza tak může bý potvrzena pouze laboratorně.
Léčba je podpůrná, popřípadě se podávají antibiotika proti druhotné bakteriální infekci.