fbpx

Dovolená se psem

Prázdninové tábory jsou oblíbenou aktivitou majitelů psů. Nemusí se jednat jen o tradiční tábory zaměřené na děti, na které si sebou někdo, nejčastěji některý z vedoucích, vezme psa. Stále více lidí tráví letní dovolenou na táborech zaměřených na psy. Může se jednat o výcvikový tábor, jehož zakončením je zkouška z výkonu, může se jednat o tábor zaměřený na naši pohodu a dobrou náladu. Takových 14 dní strávených pod stanem, u vody a ve společnosti lidí, kteří milují stejné plemeno jako my, může být lepším odpočinkem než dovolená u moře. V obou případech je třeba přemýšlet nad tím, že na cestování se psem je třeba se dobře připravit.

Veterinární podmínky při cestování se psem

Rozumný pořadatel naplánuje veterinární podmínky. Automaticky v nich bude platné očkování proti vzteklině. Určitě je rozumné mít psa naočkovaného i proti nemocem psinkového komplexu a v případě táborů v přírodě i leptospiróze. Pokud má pes očkování prošlé, je rozumné na něj zajít cca měsíc před plánovanou akcí.

Samostatnou kapitolu tvoří opatření zaměřená na parazity. V případě těch vnějších a hlavně pak blech a klíšťat je určitě rozumné psa preventivně ošetřit. Je jen na majiteli a jeho psovi co jim vyhovuje, zda obojek, spot on nebo tableta. Pravdou je, že účinnost spot onů může ovlivnit koupání v přírodě nebo i tráva vlhká od ranní rosy. Určitá omezení mohou vzniknout i u antiparazitárních obojků.

V poslední době stále více lidí sahá po preventivních tabletkách. Pravdou je, že se občas leckdo obává, zda nemají nějaký negativní účinek. Zatím se nezdá, že by byly podobné obavy odůvodněné a o případných vedlejších reakcích nehovoří ani organizace, jejichž úkolem je právě tuto problematiku sledovat.

Vyšetření trusu před odjezdem

Někteří pořadatelé požadují, aby pes byl před odjezdem na tábor odčerven. Jako daleko rozumnější se ale jeví preventivní vyšetření trusu. Už se o něm na stránkách LABVETu psalo, tak snad jen drobné připomenutí. Preventivní koprologické vyšetření má celou řadu výhod. Tou nejdůležitější asi je, že nám řekne, zda je třeba psa vůbec odčervovat. Druhá velká výhoda spočívá v tom, že při pozitivním nálezu víme, na kterého cizopasníka léčbu zaměřit. Srozumitelně řečeno po jakém přípravku sáhnout a jak dlouho jej podávat. Např. v případě problematických Giardií jednorázová tabletka moc nepomůže.

U celé řady parazitů se ví, že jim svědčí, pokud se pes dostane do nějaké zátěžové situace. Jeho organizmus se přestane přirozeně bránit, a parazit má otevřenou cestu k tomu, aby se v klidu namnožil. Cesta i pobyt na táboře takovým stresem mohou být. Výsledkem je náš smutný pes a také to, že nepříjemnou zoologickou zahradu si z přivezou z tábora domů i jeho čtyřnozí kamarádi. Nejen kvůli našemu psovi, ale i v zájmu jeho kolegů je rozumné vědět, jak z pohledu vnitřních parazitů na tom náš pes je a případné problémy předem včas vyřešit.

Pokud se tedy někam chystáte, je období před odjezdem na tábor tím správným pro preventivní koprologické vyšetření trusu.

Čtěte také: Jedeme se psem k moři

Můžeme se nakazit parazity od psa?

Můžeme, ale nestává se to často.

Vajička nebo jiné části parazitů, které jsou pouhým okem neviditelné, jsou vylučovány psím trusem. A právě ten je zdrojem nákazy. Vydrží v prostředí hodně dlouho, takže i když se trus rozpadl, vajíčka nebo cysty mohou přetrvávat v půdě. Kromě toho je pejsek může mít i na své srsti, pokud se umazal vlastním trusem nebo se s chutí vyválel v nějakém cizím. Proto je třeba dbát na hygienu rukou a nejíst, dokud si je neumyjeme.

Některými parazity se můžeme nakazit přes kůži. Z vajíček měchovců se totiž v půdě vylíhnou larvičky. Pokud někdo chodí v takto kontaminované půdě nebo písku bos, mohou se do jeho těla dostat přes kůži.

Dalším parazitem, který člověk může sdílet se psem, je tasemnice psí, kterou přenášejí blechy. Člověk se může nakazit, pokud omylem takovou malou blešku spolkne.

Paraziti u ovcí a koz v České republice

Vnitřní paraziti trápí chovatele malých přežvýkavců a především jejich svěřence. V časopise Veterinářství o tom byla nedávno zveřejněna zajímavá studie.

Giardie u ovcí a koz

Rod Giardia jsou střevní paraziti, bičíkovci, kteří mohou nakazit obratlovce a vyznačují se různou hostitelskou specifitou. Nyní rod Giardia zahrnuje 9 druhů, které se vyskytují u plazů, obojživelníků, ptáků, savců a hlodavců. Malou hostitelskou specifitu má Giardia intestinalis, která je infekční pro savce, ale může se nakazit i člověk.

U ovcí a koz giardie způsobují problémy, které mají vliv na zdraví zvířat a především ekonomiku chovu. Druh G.intestinalis můžeme na základě molekulárních metod rozdělit do 8 tzv. asambláží značených písmeny A až H. U malých přežvýkavců můžeme nejčastěji najít asambláž E, která je hostitelsky specifická. V menším množství u ovcí a koz nalezneme asambláž A a B (velmi sporadicky), které mohou nakazit člověka, a proto představují určité riziko.

Kozy a ovce se mohou při pastvě nakazit střevními parazity

Giardia je parazit tenkého střeva, který brání absorpci živin, případně dochází ke zkrácení klků střeva. Typickými příznaky bývá průjem s nestráveným hlenem a tukem, hubnutí, svědění a kopřivka.

Giardie běžně prokazujeme v mikroskopu, kde můžeme nalézt cysty anebo trofozoity ze zvířecího trusu. Protože jsou cysty vylučovány intermitentně, je zapotřebí vyšetřit trus z několika dní. Cysty pozorujeme v roztěru vzorku, který lze obarvit, a tak cysty zvýraznit. V mikroskopu mají typický tvar půlměsíčku. Lze využít i klasické flotační metody, nebo existují rychlé komerční testy pro detekci cyst, kde dochází k reakci protilátek a antigenů giardií. Méně používanými metodami v praxi bývají molekulární metody jako je například PCR.

Kryptosporidie u ovcí a koz

Kryptosporidie u obratlovců tvoří komplex několika druhů, s různou mírou hostitelské specifity. V současnosti se můžeme setkat se 44 druhy kryptosporidií. Nejčastěji u ovcí nalezneme druhy C. parvum, C. ubiquitum a C. xiaoi. Tyto druhy můžeme nalézt i u koz. Je zde možnost u některých druhů přenosu na člověka, a proto je důležité určit konkrétní druh. Za zásadní zoonotické druhy pokládáme Cryptosporidium parvum a Cryptosporidium ubiquitum, které nacházíme u malých přežvýkavců a mají nízkou hostitelskou specifitu.

Kryptosporidie se množí ve střevním epitelu a způsobují závažné příznaky u mláďat a oslabených jedinců. Nejčastěji dochází k úporným vodnatým průjmům, někdy s příměsí krve, až k dehydrataci.

Kryptosporidie jsou vylučovány při průjmech ve velkém množství, a tak jsou lehce detekovatelné v roztěrech vzorků. Lze použít i speciální barvení. Pro lepší detekci je vhodné vzorek trusu koncentrovat, a tak nejběžněji prováděnou metodou zůstává flotace. Existují různé komerční testy, imunofluorescenční metody, nebo taktéž i PCR. PCR má velkou výhodu, lze díky němu určit příslušný druh, genotyp i subtyp, a tak posoudit rizika zoonotického přenosu.

Výskyt kryptosporidií a giardií u malých přežvýkavců České republiky

V rámci projektu „Řešení problematiky výskytu bakteriálních, protozoárních a virových zoonorických agens v chovech malých přežvýkavců“ se v letech 2019 až 2021 odebíraly a vyšetřovaly vzorky trusu u dospělých ovcí a koz. Celkem bylo vyšetřeno 436 vzorků trusu ovcí a 86 vzorku trusu koz. Jako vyšetřovací metoda byla zvolena flotace a metoda imunofluorescenční (DFA – Direct Immunofluorescence Assay). V rámci studie tedy bylo zjištěno, že se giardie vyskytují u 3% vyšetřovaných ovcí a u 2,3% zkoumaných koz. Tyto výsledky byly zjištěny pomocí flotační metody, avšak pomocí DFA se giardie potvrdily u 17,5% ovcí a 15% koz.

Flotační metodou bylo taktéž potvrzeny kryptosporidie u 7,3% vyšetřovaných ovcí a 5,8 % koz. Imunofluorescenční metodou se oocysty kryptosporidií prokázaly u 20,6% zkoumaných ovcí a 18,6% koz. Infekce kryptosporidií i giardií se potvrdila u 11 ovcí a 3 koz pomocí DFA metody.

Rozšíření daných parazitů je závislé na mnoha faktorech, jako je zoohygiena v chovech, počasí, podnebí a roční období. Závisí taktéž na věku a plemeni zvířete, ale především hraje roli metoda detekce. Kryptosporidie jsou nejčastěji detekovány u mladých, novorozených zvířat ve věku 1-3 týdny. Dospělá zvířata v poporodním období, či v průběhu laktace představují významný zdroj infekce pro mladá zvířata. Výsledky této studie ukázaly, že u dospělých koz a ovcí, které nemají příznaky onemocnění, jsou kryptosporidie a giardie obvyklými parazity. Představují tak riziko nejen pro mláďata, ale i pro lidi.

Zdroj: Veterinářství 2/2023, B.Koudela, J. Marková

Čtěte také: Odčervení ovcí a koz

Přines bobek na FOR PETS

Pravidelné odčervování už dnes postrádá význam. U koní už se objevila rezistence na antiparazitika a dá se očekávat, že se objeví i u dalších zvířat.

Labvet doporučuje pravidelné vyšetřování trusu. Z vyšetření, která provádíme je zřejmé, že například dospělí psi vnitřní parazity nemají a pokud snad ano, běžná antiparazitika na ně nestačí.

Z vyšetření trusu zjistíme, zda váš miláček vůbec nějaké parazity má a případně jaké léky použít, aby se jich zbavil.

Ve dnech 13. až 16. jsme budeme na výstavě FOR PETS vybírat vzorky trusu domácích i hospodářských zvířat. Vyšetření budeme provádět za zvýhodněnou cenu 123 Kč, včetně DPH. Vyšetření si můžete objednat online.

Kolik toho potřebujeme?

Psi a kočky – asi ve velikosti vlašského ořechu

Ovce a kozy – 10 – 20 bobků

Drůbež, exoti, holubi – 2 – 3 výkaly

Koně, krávy – jeden kobylinec / kravinec

Králíci, drobní hlodavci – cca 10 bobků

Plazi – asi čajovou lžičku

Odebraný trus je třeba vhodně zabalit a přinést na výstavu FOR PETS ve dnech 13. až 16. dubna 2023 ke stánku magazínu eCanis. Vhodné jsou plastové, dobře uzavíratelné nádoby, u nichž si dokážete představit, jak snadno to z nich asi budeme dobývat ven. Cena jednoho vyšetření je 123 Kč včetně DPH 21%.

Kokří koutek

Občas se na naši laboratoř obracejí lidé s dotazem, co to je „kokří koutek“. Výjimkou nejsou ani případy, kdy se nejedná jen o dotaz, ale i o potřebné vyšetření a případně následnou léčbu. Právě takový případ jsme řešili minulý týden a nebyl to případ jednoduchý.

Oč se vlastně jedná. Na spodním pysku mordy se vytváří malá řasa. Její hloubka se liší v rámci jednotlivých plemen i jednotlivých psů a fen. Struktura by se dala orientačně přirovnat k podkasané látce. Ve vzniklém prostoru zůstávají zbytky slin a potravy, které se rozkládají a stávají se živnou půdou pro různé typy kvasinek i bakterií. Dochází také ke tření dvou ploch většinou mírně osrstěné kůže a tedy k mechanickému dráždění. Výsledkem může být zánět kůže, který většinou není, vzhledem k tomu, že postižená bývá jen uvedená řasa, na první pohled viditelný.

Zvláště tam, kde se na problému podílí kvasinky, je průvodním jevem zvýšená svědivosti. Pes se drbe a otírá si hlavu o dostupné předměty např. koberec. Majitele na to, že se něco nesprávného děje může upozornit i čich. Omezený přístup vzduchu a neustálá vlhkost způsobí, že dochází k procesu, který bývá označován jako „zapaření“. Jeho výsledný pachový efekt může být v případě rostlin docela příjemný. Takové podzimní tlející listí má svoji neopakovatelnou atmosféru. Určitě se ale nejedná o příjemný zážitek, dojde-li k zapaření části psího (nebo lidského) těla.

Postižený pes páchne tak, že jeho společnost začíná být neúnosná. Majitelé prohlížejí mordu psa, hledají zkažený zub a malou řasu, která postižené místo tvoří i zakrývá, nenajdou. Občas pak přicházejí k veterináři s tvrzením „Něco mu hnije v žaludku!“ Tomu, že by tak velký zápach mohl vycházet z tak malé části psího těla, většinou nevěří.

Řešení celého problému je jednoduché. Postiženou oblast je třeba zbavit vlhkosti a rozkládajících se zbytků potravy. Použít je možné růžový roztok hypermanganu, borovou vodu nebo teplou vodu a obyčejné mýdlo a celou oblast pořádně umýt. Pak je třeba kůži důkladně osušit a potřít tenkou vrstvou jakékoliv masti nebo krému. Výborně se osvědčuje borová vazelína nebo Infadolan.

Pouze v případě, kdy došlo k opravdovému zánětu kůže, je třeba sáhnout po přípravcích většího kalibru a často také po přípravcích schopných zvládnout bakteriální nebo kvasinkovou infekci. Pak by ale měl mít rozhodující slovo ošetřující veterinář. Rozumné je udělat stěr na bakteriologické vyšetření a na kvasinky. Vyplatí se to, protože léčba pak je cílená.

Problémem bývá to, že celkově podávaná antibiotika moc nezabírají. Je třeba součinnosti léků a domácí péče spočívající ve výše uvedené snaze udržovat postižené místo v čistotě. Počítat je třeba s tím, že nestačí postižené místo ošetřit jednorázově, ale je třeba se mu věnovat několikrát denně a po několik dní. I po vymizení zevních příznaků nelze považovat léčbu za ukončenou, ale pysky je třeba kontrolovat po celý zbytek života postiženého psa a v případě potřeby okamžitě zasáhnout.

Stejně jako v jiných případech i tady má velký význam prevence. Většina lidí si možná myslí, že se s problémem budou potýkat jen lymfatická plemena s těžkým pyskem a volnou kůží. Ve skutečnosti to není zdaleka tak jednoduché. Opravdu se velmi často popisované potíže vyskytují u některých slídičů, např. amerických nebo anglických kokršpanělů, ale z praxe je známo, že problematické utváření spodního pysku může mít i bulteriér, basenji nebo maďarský ohař krátkosrstý, tedy plemena, u kterých se o lymfatickém konstitučním typu určitě nehovoří.

Každý majitel by se měl přesvědčit o tom, zda se u jeho psa uvedená kožní řasa vytváří. Pokud ano, měl by ji pravidelně kontrolovat a v případě, že uvidí nebo ucítí jakýkoliv náznak možných potíží, ošetřit výše uvedeným způsobem.

Jen pro upozornění, psi na obrázcích problémy nemají. Snad si podle nich ale čtenáři udělají představu, kde se inkriminované místo nachází. Pokud vás zajímá, jak to dopadlo s posledním podobným případem v LABVETu, zatím nevíme. Provedlo se bakteriologické vyšetření a také vyšetření na kvasinky. Záchyt patogenních zárodků byl pestrý. Zachycena byla pseudomonáda, stafylokok a proteus.

Je tady jaro, chovatelé hledají „hárání feny“

Možná výše uvedené tvrzení někoho udiví. Pokud se ale podíváme na to, co se děje v přírodě, potvrdíme si, že jaro je obdobím, které má nenahraditelný význam z pohledu reprodukce většiny zvířat. Do určité míry to platí i o psech nebo přesněji řečeno o fenách, a proto chovatelé právě z kraje roku zadávají do vyhledávačů na svých telefonech dotaz „hárání feny“ (a hesla související) častěji než jindy.

Určení dne krytí feny

Hned po Novém roce, jakmile se jen trochu začne prodlužovat den, začíná nám v Labvetu „sezóna“ reprodukce psů. Chovatelé se zajímají o volné termíny pro vyšetření hladiny progesteronu k určení dne krytí a další vyšetření, která po nich jejich kluby nebo majitelé krycích partnerů požadují. Řešíme i dotazy na spolehlivost analyzátorů, které si pro vyšetření hladiny hormonů pořizují mnozí kolegové.

Reprodukce psů je vlajkovou lodí Labvetu už dlouho. Publikovali jsme na toto téma řadu článků na našem blogu. Od bakteriologických vyšetření před krytím, určení dne krytí feny přes potíže se zabřezáváním až po růstové testy štěňat. Pokud i vy patříte mezi ty, kteří na telefonu „gůglují“ hárání feny, určitě vám naše články, podcasty či webináře přijdou vhod.

Má hárat na jaře?

Pravdou je, že celá řada chovatelů si už starosti s tím, zda fena má či nemá hárat na jaře, moc nedělá a feny hárají v kterémkoliv období. Přesto je procento fen, které považují jarní měsíce za ideální období pro rozmnožování, vysoké. Není se čemu divit. Příroda je mocná čarodějka a ví, že fenka nakrytá na jaře porodí štěňata z hlediska jejich vývoje v ideálním termínu. Staří chovatelé říkali, že taková štěňata „rostou do sluníčka“. Mají tedy dostatek vitamínu D, když jdou do světa se nepotýkají se zimou a vlhkem a dlouhý den jim umožňuje dostatek času na tolik potřebné hry a pohyb.

hárání feny
Jezevčík, welshteriér, foto Jan Tichý

Výhodné to je i z pohledu nabyvatelů štěňat. Řada z nich si s příchodem nového člena rodiny bere dovolenou, což bývá příjemné, pokud se překrývá s prázdninami dětí. Nabyvatel má na štěně víc času, štěně se snáze aklimatizuje a lépe se vytváří vztah mezi majitelem a psem a také postavení psa ve smečce, kterou pro něj je lidská rodina.

Majitelé fen to občas vidí trochu jinak. Takové jarní krytí feny má i své nevýhody. Plánujeme zahraniční dovolenou a najednou máme doma košík štěňat, která těžko dáme někomu jinému na starost. Chovatel se také může obávat toho, zda bude na štěňata odbyt. Ono platí, že pro někoho je pořízení štěněte na přelomu jara a léta ideální, jiný má naopak zcela jiné zájmy a nechce si nechat letní měsíce a dovolenou rušit štěnětem. Otázka ale je, zda si takový člověk má psa vůbec pořizovat.

proč nám fena nezabřezla

V každém případě platí, že procento fen krytých v jarním období je vysoké a že zvláště začátečníci narážejí na různé problémy. Může se jednat o neznalost samotného průběhu říje, o potíže s určením optimálního dne krytí a také o péči o nastávající matku. Otázky typu: „Napřed má jasně červený výtok, pak to bledne a za tři týdny vypadá, jako by z ní tekla masová voda. Je to normální? Jak poznám, kdy jet za ženichem? A co to je svázání a jak dlouho má trvat? Nakryli jsme šampionem a pak si ještě sama našla voříška. To ale asi už byla „zašpuntovaná“ a po voříškovi štěňata mít nebude, nebo se mýlím? Máme jí víc krmit? Může chodit na procházky a hrát si s ostatními psy? Jak to je s očkováním? Začínají výstavy, mohu na ně s březí fenkou chodit? A co porod?“

Podobných otázek je celá řada. Hárání feny pak u majitelů vyvolává mnoho otázek. Kladou je svým veterinářům a ptají se zkušených i rádoby zkušených chovatelů. Pokud se obrátíte na LABVET, rádi vám poradíme a pomůžeme. K dispozici je ale také možnost získat odpovědi na otázky a prohloubit svoje znalosti.

Je důležité vyšetření trusu psa nebo kočky?

Ano, vyšetření trusu je důležité, ať už se jedná o preventivní parazitologické vyšetření trusu nebo o kompletní vyšetření trusu kvůli trávicím potížím, především kvůli průjmům.

Preventivní parazitologické vyšetření trusu

Toto vyšetření provádíme flotaci, kdy hledáme vajíčka parazitů. Vyšetření by se mělo preventivně provést jednou za 3-6 měsíců místo automatického odčervení. Stačí tedy přinést trus zvířete maximálně 3 dny starý, jestli se chceme zaměřit především na Giardie, tak je nejlepší přinést 3 vzorky nasbírané během 7-10 dní (např. 1. den, 4. den a 7. den), abychom zachytili vajíčka. Vzorky se uchovávají v ledničce. Pro Giardie je typický průjem s hlenem na povrchu, ale nemusí být vždy přítomen. Jedná se o levnou záležitost.

parazitologie trusu

Kompletní vyšetření trusu

Skládá se z parazitologického, chemického a bakteriologického vyšetření trusu. Dále se může provést larvoskopie trusu, specifické SNAP testy na daného parazita (např. Giardie, Kryptosporidie) nebo na daný virus (např. Parvovirus).

Chemické vyšetření trusu

Jedná se o vyšetření, které kontroluje trávení zvířete. Zaměřujeme se na trávení bílkovin, tuků a sacharidů. Díky tomuto vyšetření zjistíme, s kterou základní živinou má zvíře problém, a jak pro něho upravit dietu, abychom mu pomohli k lepšímu trávení. Vzorek by měl být čerstvý. Často se kontroluje trávení při průjmech nebo při změně barvy trusu (např. světlejší barva většinou znamená horší trávení tuků), ale také preventivně.

Bakteriologické vyšetření

Toto vyšetření je časově náročné, zabere 1-3 dny, ne-li více, kvůli kultivaci bakterií na plotnách. Je důležité přinést čerstvý vzorek trusu kvůli bakteriím, které nejsou dosti odolné vůči vnějšímu prostředí. Dále doporučujeme udělat vyšetření na antibiotickou citlivost, aby veterinář věděl, která konkrétní antibiotika podat.

Čtěte také: Jak často odčervovat psa

rezervace vyšetření

Infekce močových cest psů

Má váš pejsek potíže s močením? Močí bolestivě, po malých dávkách, je moč červená? To vše mohou být příznaky bakteriálního zánětu.

Močové cesty jsou většinou infikovány bakteriemi střevní mikroflory, které do nich vnikají vzestupnou cestou z dolních částí močového aparátu. Touto chorobou onemocní během života asi 14% psů, nejčastěji ve věku mladším dvou let a potom starším šesti let. Častěji bývají postiženy fenky, u nichž se udává, že ve věku nad deset let jich těmito infekcemi trpí až 50%.

parazitologie trusu

Kromě střevních bakterií může infekci vyvolat i bakterie ureaplasma. Patří do skupiny bakterií, které souhrnně nazýváme mykoplasmy. Jedná se o velice malé bakterie, jak velikostí, tak genomem. Ureaplasmy se spolu s dalšími bakteriemi, které rozkládají močovinu, podílejí na vzniku struvitových krystalků a kamínků v moči psů. Na rozdíl od koček, je u nich tento typ urolitiázy tedy způsoben močovou infekcí a léčí se antibiotiky.

V důsledku rostoucích rezistencí bakterií se dnes důrazně doporučuje nenasazovat antibiotika na močové cesty, aniž by se provedla kultivace s testem citlivosti bakterií vůči antibiotikům. Ze vzorku moči provedeme vyšetření jak na kultivovatelné bakterie (např. E.coli), tak na ureaplasmu. Výsledek je hotov za 48 – 72 hodin. Délka léčby potom závisí na tom, o jaké bakterie se jedná a je-li infekce sporadická nebo se vrací.


rezervace vyšetření

Čtěte také: Odběr vzorků trusu a moči pro laboratorní vyšetření

Paraziti v močovém měchýři

Někdy při práci v laboratoři narazíme na opravdový unikát. Nedávno jsme v moči ruského toy teriéra našli kapilárie.

Capillaria plica (syn. Pearsonema plica) je světově rozšířená hlístice močového traktu psovitých i kočkovitých šelem. V České republice má kapilarióza sporadický výskyt. Zvíře se může nakazit, pokud pozře žížalu.

Capillaria plica, nález vajíček v moči psa

Žížala kapiláriím slouží jako mezihostitel, dochází v ní k vývoji vajíčka v infekční larvu. Pravděpodobný je i přenos přes transportního hostitele, např. hlodavce nebo ptáky. Skrze střevo a krevní oběh larvy pronikají do močového traktu, kde se vyvinou v dospělce. U zvířat dospělci parazitují v močovém měchýři, ale mohou i v ledvinné pánvičce a močovodech. Onemocnění se projevuje přítomností krve v moči, destrukcí parenchymu ledvin a bolestivým močením. V moči také zjišťujeme přítomnost bílkovin, červených krvinek a hemoglobinu. Slabší infekce bývají většinou bez příznaků. V močovém sedimentu jsou přítomna silnostěnná, soudečkovitá vajíčka.

Kapilarióza má dobrou prognózu. V rámci léčby podáváme fenbendazol po dobu 3 dnů, případně lze podat ivermectin.  Prevence je jednoduchá – majitelé by měli zabránit svému mazlíčkovi v pozření žížal nebo jiné drobné kořisti.

rezervace vyšetření

Je odčervování psů naslepo opravdu neškodné?

O tom, jestli je odčervování psů (ale i koček) opravdu neškodné, se vedou nekonečné diskuse. Mnoho chovatelů si bez pravidelného podávání odčervovacích prostředků a odčervení psa nedovede představit, že by ho vůbec mohli mít. V Labvetu preferujeme pravidelné vyšetření trusu, které vám řekne, jestli jsou léky potřeba a pokud ano, tak jaké.

parazitologie trusu ebook

Je to poměrně jednoduché. Stačí na vycházce posbírat trus a jeden menší bobek přinést v uzavřené nádobce domů. Pro lepší záchyt doporučujeme sbírat tři dny nebo vyšetření opakovat. Pak stačí kliknout na pošlibobek, vyplnit objednávku a přinést nebo poslat vzorek k nám. Podrobnosti najdete v odkazu.

A jak je to s tou neškodností odčervování?

V květnu 2018 byla v časopise Biochemical and Biophysical Research Communication uveřejněna studie, která měřila hojnost střevní mikroflory a jejich metabolické produkty před a po podání odčervovacích tablet u amurských tygrů chovaných v zajetí.

Ukázalo se, že se tím narušilo nejenom množství bakterií, ale že rovněž došlo k porušení metabolické homeostázy. Jinými slovy, snížilo se množství žádoucích bakteriálních produktů ve střevě a zvýšilo množství nežádoucích. 

odčevení psa