Jak nám pomáhá odhalit záněty a co nám prozradí o zdraví našich mazlíčků
CRP, neboli C reaktivní protein, je jedním z nejdůležitějších ukazatelů zánětu v těle našeho psa. Tento protein patří mezi takzvané bílkoviny akutní fáze, což znamená, že jeho hladina v krvi se rychle zvyšuje v reakci na zánětlivý proces. Zatímco běžné hematologické vyšetření zánět odhalí až s třídenním zpožděním, CRP je mnohem rychlejší – jeho hladina se může zvýšit už za 4–24 hodin až 50–100x.
CRP je tedy skvělým ukazatelem toho, že se v těle psa něco děje, ale neřekne nám přesně, kde zánět probíhá nebo co ho způsobuje. Není specifickým ukazatelem bakteriální infekce, i když jeho hladina může být zvýšená například při pyometře nebo sepsi. Stejně tak však stoupá při neinfekčních onemocněních, jako jsou imunitně zprostředkované nemoci, nádory nebo chronická onemocnění trávicího traktu.
Je důležité vědět, že zvýšené CRP není samo o sobě důvodem k nasazení antibiotik. Vždy je třeba pátrat po příčině a potvrdit bakteriální infekci, než se rozhodneme pro léčbu antibiotiky. CRP by mělo být součástí preventivního vyšetření krve, aby veterinář měl základní hodnotu pro srovnání v budoucnu. I stoupající CRP, které je ještě v normě, může být varovným signálem.
Vyšetření CRP se však nedoporučuje u štěňat do 3 měsíců, protože jejich imunitní odpověď je nižší, a tudíž mají nižší hodnoty i při zánětu. U březích fenek se zase hladina CRP fyziologicky zvyšuje nad horní hranici.
CRP je tedy velmi užitečným nástrojem pro sledování zdravotního stavu našich psů, ale jeho výsledky je potřeba vždy interpretovat v kontextu dalších vyšetření a symptomů.
CRP je protein syntetizovaný v játrech a jeho produkce je stimulována přítomností zánětlivých cytokinů. Měření CRP je běžně používaným markerem zánětu v medicíně pro lidi i zvířata. U psů může být zvýšená hladina CRP indikátorem různých zdravotních problémů a pomáhá veterinářům rychle reagovat na změny ve zdravotním stavu zvířete. Výhodou CRP je jeho rychlá reakce na zánět a možnost sledování efektivity léčby díky jeho krátkému poločasu rozpadu.
Doporučení pro veterináře:
Pravidelné monitorování CRP jako součást preventivních prohlídek může pomoci včas odhalit skryté zdravotní problémy.
Interpretace výsledků CRP vždy v kontextu dalších klinických příznaků a diagnostických testů.
Vyloučení štěňat do 3 měsíců a březích fenek z pravidelného monitorování CRP kvůli fyziologicky odlišným hodnotám.
V naší veterinární laboratoři se často setkáváme s dotazy majitelů štěňat velkých a obřích plemen na téma správné výživy. „Jaké krmivo pro štěňata máme zvoliti,“ ptají se nás. Proto jsme se rozhodli blíže představit krmivo SPECIFIC™ CPD-XL Puppy Large & Giant Breed, které se stalo oblíbenou volbou mezi chovateli díky svým unikátním vlastnostem a pozitivním recenzím.
Krmivo SPECIFIC™ CPD-XL je pečlivě formulováno tak, aby splňovalo všechny nutriční potřeby rostoucích štěňat velkých a obřích plemen. Zde jsou některé z hlavních výhod tohoto krmiva:
Vyvážená energetická hodnota a obsah bílkovin: Krmivo poskytuje optimální množství energie a bílkovin pro zdravý růst a vývoj štěňat.
Omega-3 mastné kyseliny (DHA a EPA): Tyto esenciální kyseliny podporují zdraví kloubů, kůže a srsti, a rovněž přispívají k vývoji mozku a zraku.
Řepná dřeň a psyllium: Tyto složky podporují zdravou střevní mikroflóru a správnou funkci trávicího traktu.
Taurin: Důležitý pro správnou funkci srdečního svalstva.
Recenze uživatelů
Mnoho spokojených majitelů štěňat velkých plemen sdílí své pozitivní zkušenosti s krmivem SPECIFIC™ CPD-XL na různých platformách:
„Naše štěně bernského salašnického psa miluje toto krmivo. Už od začátku vidíme zlepšení ve kvalitě jeho srsti a energie, kterou má na rozdávání.“
„Doporučuji toto krmivo všem majitelům velkých plemen. Náš německý ovčák má zdravé klouby a je v perfektní kondici.“specific cp
Super krmivo pro rostoucí ovčáky, při přezubeni stojí uši a nedělají se prošlapy Nádherně voní, všem vzdy chutnají a cvičím na ně poslušnost i stopy, super bobky.. Nemám co vytknout
Doporučení a podávání
SPECIFIC™ CPD-XL je ideální krmivo pro štěňata velkých a obřích plemen od doby odstavu až do dosažení 80 % tělesné hmotnosti dospělého jedince. Po dosažení této hmotnosti se doporučuje postupný přechod na krmivo SPECIFIC™ CXD-XL Adult Large & Giant Breed, které je vhodné pro dospělé psy těchto plemen.
Závěr
Pokud hledáte krmivo, které zajistí vašemu štěněti zdravý růst, pevné klouby, lesklou srst a celkovou vitalitu, SPECIFIC™ CPD-XL je skvělou volbou. Na základě pozitivních recenzí a zkušeností ostatních majitelů velkých plemen můžete věřit, že toto krmivo poskytne vašemu mazlíčkovi tu nejlepší péči.
Pro více informací a objednávky navštivte náš e-shop.
Oba dva testy jsou stejně dobré, jsou považovány za citlivý standard, jen každý měří trochu něco jiného.
Krevní test měří protilátky IgE, které se objevují krátce po kontaktu s alergenem v obvodové krvi. Rychle vyběhnou, ale jejich poločas je krátký. U člověka se udává 2 – 3 dny, u psů je to podobné. Pokud tedy alergen z prostředí vymizí, hladina těchto protilátek cca po 2 týdnech není měřitelná. Krevní testy proto mají smysl dělat v sezóně při akutních potížích a je to možné už i krátce po jejich vzniku.
Při kožních testech se do kůže vpraví malé množství alergenu, na který se navážou IgE protilátky navázané na určité buňky. To způsobí uvolnění látek, které spustí alergickou reakci. Jejím projevem je zarudlý puchýřek. Tyto reakce se ale objevují až po několika týdnech od prvního setkání s alergenem. Poločas takto vázaných IgE je delší než v krvi, cca 2 – 3 týdny. To znamená, že kožní reakce na alergen začíná později, ale vydrží déle. Kožní testy tedy má smysl dělat až po několika týdnech od vzniku potíží, ale je možné testovat i týdny až měsíce po jejich vymizení.
Proto vycházejí shodné výsledky v obou testech na roztoče po celý rok, vzhledem k jejich neustálé přítomnosti v prostředí. Sezónní alergeny vyšetřujeme krevními testy v sezóně, kožními až několik týdnů po jejím nástupu.
Je tedy dobré u každého alergika načasovat a vybrat testy individuálně podle průběhu jeho potíží. Ušetříte si tím zklamání z „nefungujícího“ vyšetření. A pokud to finance umožňují, doporučuje se udělat testy oboje.
Hovoří-li se o tom, že je něco zralé, představuje si většina z nás jablko, hrušku, švestku, prostě ovoce. Stejný termín se ale používá i ve vztahu ke psům, přesněji řečeno ke štěňatům a k době, kdy je lze odebrat od mámy feny.
V souvislosti s přechodem štěněte od chovatele k novému majiteli se používají dva pojmy, které bývají často zaměňovány, a to odběr a odstav. Pro upřesnění, odstavem se míní definitivní přechod z mateřského mléka na normální stravu, odběr štěněte je přechod od chovatele k novému majiteli.
Je třeba připomenout, že přechod od chovatele k novému majiteli je pro štěně velmi náročným obdobím. Pokud není na změnu připraveno a je odebráno příliš brzy, může dojít k řadě nepříjemných problémů. Do této oblasti patří:
zpomalení fyzického vývoje
horší obranyschopnost vůči infekčním onemocněním
horší příjem potravy
horší odezva na případnou vakcinaci
narušení důležitého období rané socializace a z něj vyplývající možné problémy v budoucím chování psa
štěně si obtížně zvyká na nové prostředí , teskní po matce a sourozencích a výsledkem je horší navazování kontaktu s novou smečkou, kterou pro něj rodina nového majitele představuje
Kynologické předpisy se řídí vyhláškou doplňující Zákon na ochranu zvířat proti týrání, která říká, že minimální věk pro odběr štěněte je 50 dní. Pravidla se bohužel vztahují na organizované chovatele a na chovatele, kteří mají na chov psů živnostenský list. V návrhu novely zmíněného zákona došlo k úpravě a požadavky by tedy měly platit úplně pro všechny.
Chovatelé se při stanovení termínu odběru štěňat řídí chovatelskými předpisy, a také možnostmi vlastními i možnostmi budoucích majitelů. Trochu stranou někdy zůstává štěně samotné nebo spíše jeho fysická a psychická vyspělost. Ta bývá označována jako „zralost“ štěněte a lze ji hodnotit podle deseti základních ukazatelů.
Toto krmivo je velmi vhodné pro štěňata středních plemen. SPECIFIC™ CPD-M Puppy Medium Breed je možné podávat od doby odstavu (5.-6. týden života) do dosažení 80 % tělesné hmotnosti dospělého jedince.
Během březosti a kojení se u fen zvyšují energetické a živinové požadavky. SPECIFIC™ CPD-M Puppy Medium Breed vhodným krmivem i pro březí a kojící feny všech plemen.
Zralé štěně
je po fyzické a psychické stránce úměrně vyvinuté
je zdravé
dobře se pohybuje, mimo kroku využívá klus i cval
hlavu drží pevně a ocáskem (má-li ho) dokáže vyjadřovat své pocity aniž by došlo k narušení rovnováhy
prořezány jsou špičáky i řezáky
je odstavené od feny a dobře přijímá i kusovou potravu
s matkou fenou si hraje, ale není na ni zcela závislé
je zvídavé, v kontaktu s neznámými věcmi opatrné, nikoliv však bázlivé
vyhledává společnost člověka a reaguje na lidskou řeč
bylo podle doporučení ošetřujícího veterináře odčervené a očkované
Faktory ovlivňující „zralost“ – vyspělost štěněte
věk štěněte – většina štěňat popsané zralosti opravdu dosahuje ve věku okolo 7-8 týdnů
průběh březosti, porodu a následného vývoje štěňat – zvláště zdravotní problémy mají v této oblasti značný dopad
plemenná příslušnost – štěňata československých vlčáků jsou zralá ve věku okolo pěti týdnů, malá plemena typu boloňský psík o čtyři až pět týdnů později
počet štěňat ve vrhu – štěňata z vícečetného vrhu bývají rychleji samostatná, než jedináčci
termín vrhu – štěňata z jarních vrhů vyspívají rychleji než např. štěňata z vrhů podzimních
péče chovatele. Např. kusovou potravu asi bude lépe přijímat štěně, které s ní přišlo do styku než pejsek, kterému byly, mimo mateřského mléka předkládány jen kaše,pohybovat se cvalem asi nedokáže štěně z vrhu, který byl po celou dobu svého života umístěn v malé přenosce a přátelsky reagovat na lidskou přítomnost nebude štěně, které chovatele vidí s bídou jednou denně
Jak bylo výše uvedeno, stanovují obecně platné předpisy minimální věk pro odběr štěňat. Faktem je, že řada chovatelských klubů si stanovený termín podle potřeb svého plemene prodlužuje. Přesto je třeba chovatele upozorňovat na nutnost individuálního přístupu. Vhodně zvolený a ze zralosti štěněte vyplývající termín odběru má řadu výhod.
Chovatel nemusí mít obavy z potíží vyplývajících z prodaného a následně z hlediska zdravotního problematického štěněte. Nový majitel si bere psa, který dobře přijímá potravu i nové informace, a který mu neznepříjemní první společně strávené noci nářkem po feně matce a sourozencích.
Štěně samotné je dobře připraveno snášet stres, který přechod od chovatele k novému majiteli představuje a jeho „pohoda“ je v rámci možností zajištěna. Čeká ho ale celá řada preventivních opatření. Rozumný majitel se svým novým čtyřnohým přítelem vyhledá veterináře a poradí se např. kdy přijít na očkování, kdy a čím štěně odčervit, pokud není identifikačně označeno, tak kdy ho očipovat.
Veterinář při první návštěvě psa prohlédne a eventuálně doporučí čím a jak často jej krmit a jak s ním zacházet. Vzhledem k tomu, že by se taková první návštěva hned po odběru štěněte neměla spojovat s očkováním, protože se štěně potřebuje u nového majitele aklimatizovat, má i význam socializační. Štěně se seznámí s novým prostředím, novými pachy a novými lidmi a v praxi to znamená, že se v budoucnu nemusí veterinárního pracoviště bát.
Veterinární laboratoř klinické diagnostiky, kterou znáte pod názvem LABVET, vznikla v roce 1967 a původně sídlila v rámci prostor veterinární ošetřovny v Košířích na adrese Jinonická 78. Jak ošetřovna, tak laboratoř se vešly do tak zvaného „kohoutku“, tedy budovy, která byla původně navržena jako malá škola se dvěma třídami.
V roce 1983 byl zrušen provoz pražských historických jatek v Holešovicích. Z poměrně velkého prostoru vznikla dříve Pražská dnes Holešovická tržnice. Bylo a je v ní řada památkově chráněných budov. V jedné z nich sídlily pro provoz jatek nezbytně nutné laboratoře. Probíhala v nich nezbytně nutná zákony předepsaná a s porážkou zvířat související kontrola zaměřená na bakteriologická, chemická a parazitologická vyšetření. Po zrušení jatek se hledalo pro tuto budovu, která byla v majetku Městské veterinární správy, využití. A protože prostory na Jinonické přestaly být dostatečné velké pro provoz laboratoře a ošetřovny, byla laboratoř přestěhována právě do budovy původně jatečných laboratoří.
Psal se rok 1985 a stěhování nebylo zrovna jednoduché. Nové prostory byly slušně vybavené a snad jedinou jejich nevýhodou bylo, že laboratoř i odběrová ordinace byly umístěny v prvním patře. Nahoru se muselo po schodech a to úplně nevyhovovalo některým psům ani majitelům, kteří měli své pacienty v přenoskách. V rámci Holešovické tržnice jsou jednotlivé budovy označeny čísly. Ta naše měla číslo 27.
V současné době se většina Holešovické tržnice rekonstruuje. Týká se to i budovy 27 a tak se LABVET bez jednoho roku po dlouhých čtyřiceti letech musel přestěhovat. Abychom to neměli jednoduché, stěhovali jsme se do náhradních prostor a po té, co budou upraveny trvalé prostory, přestěhujeme se ještě jednou.
Z pohledu místa to není a nebude změna příliš velká. Stále sídlíme v areálu Holešovické tržnice. Momentálně jsme v budově číslo 26, která se nachází u parkoviště, do kterého se vjíždí z ulice Komunardů. Na mapě je najdete pod názvem Parkoviště Holešovická tržnice, Komunardů. Pro lepší orientaci možná poslouží to, že jsme za Alzou směrem k Vltavě a že kousek od nás je prodejna Mountfield. Parkovat lze takřka u vchodu do LABVETu. Pokud k nám míříte městskou hromadnou dopravou, zůstává spojení stále stejné. Vítanou změnou určitě je, že čtyřnohé pacienty ani jejich majitele nečekají žádné schody.
Služby, které nabízíme, se nemění a věříme, že naši příznivci i noví klienti a pacienti k nám cestu najdou.
Někdy se uvádí, že kastrace je nejčastější chirurgický zákrok u zvířat. V dřívějších dobách se většinou týkala zvířat hospodářských (kůň, skot, prase). Stranou nezůstala ani zvířata v zájmovém chovu, např. fretky a nejčastěji kočky.
Ono opravdu není jednoduché žít v bytě se značkujícím kocourem nebo každé tři týdny se mrouskající kočičkou. Problémy tvoří i nekontrolovatelné množení koček bez majitele. Proto má celá řada měst vlastní kastrační programy, při kterých dochází k odchytu volně žijících koček, jejich následné kastraci a opětovném vypuštění do původních lokalit.
V případě psů byl přístup trochu jiný. Ke kastracím docházelo ze zdravotních důvodů, a pokud pohlavní touhy a pudy ovlivňovaly práci vodících psů, tak se ke kastraci občas (ale ne vždy) přistupovalo i u nich.
Dnes je kastrace psů i fen…
Celý článek si můžete ve formě e-booku z odkazu níže.
Výhodné cenové akce prémiového krmiva pro dospělé psy i štěňata značky Specific™. V akci najdete i veterinární dietu s nízký obsahem tuků a kalorií pro psy s nadváhou.
Pod názvem trombocytopenie se skrývá onemocnění krve. Trombocyty neboli krevní destičky jsou nejmenší krevní elementy. Mají tvar disku a velikost cca 2-4 μm. Tvoří se v kostní dřeni fragmentací/rozpadem velkých buněk.
Samotné trombocyty nemají jádro, ale najdeme v nich granula, která obsahují řadu důležitých látek např. fibrinogen nebo vápenné ionty, tedy látky, které se uplatňují při srážení krve. Dalo by se říci, že krevní destičky jsou prvním pomocníkem v případě, kdy dojde k poranění cévy. Přilnou na poraněné místo a vytvoří tak zvaný bílý trombus, který bychom si mohli představit jako provizorní zátku. Následně se trombocyty rozpadají a uvolňují látky ze svých granul a reakcí je další postup procesu srážení krve.
Laicky řečeno trombocyty udělají první „špunt“ zabraňující dalšímu krvácení a jejich úloha je nenahraditelná. Normální hodnota trombocytů v krvi psa je cca 200-500 x10.9/l a ve výsledcích vyšetření můžete hodnotu najít i pod zkratkou PLT.
Trombocytopatie – porucha funkcí trombocytů
Trombocytopatie je tedy onemocnění při kterém je narušena funkce trombocytů. Může se jednat o trombocytózu, tedy stav, kdy je větší množství trombocytů než je pro daný druh normální. Trombocytóza nepatří u psů k častým nálezům. Daleko horší to je s trombocytopenií, tedy s onemocněním, při kterém je počet trombocytů nižší, než je normální hodnota. Na trombocytopenii někdy navazuje změna tvaru a velikosti trombocytů.
Příznaky a diagnostika trombocytopenie
Příznaky trombocytopenie mohou být různé. U postižených psů se vyskytují modřiny, krváceniny v kůži nebo na sliznicích, krev v moči, krev vtrusu, krvácení z nosu, krvácení z mordy, obtížné zastavování krvácení při poranění, krvácivé stavy při operacích a bohužel někdy i nezastavitelné krvácení u novorozených štěňat z pupečního provazce.
Trombocytopenie se diagnostikuje hematologickým vyšetřením, případně speciálním vyšetřením zaměřeným na počítání trombocytů. Pokud tedy je podezření na trombocytopenii, naše laboratoř může s diagnózou výrazně pomoci.
Příčiny a genetika trombocytopenie u psa
Důvodů pro trombocytopenii může být celá řada. Zhruba se dají rozdělit na získané a vrozené. Mezi příčiny získané může být řazena neadekvátní reakce na některé léky, součást některých onemocnění např. rakoviny, onemocnění kostní dřeně, otravy, infekční onemocnění přenášené klíšťaty (ehrlichioza, anaplasmóza) atd.
Bohužel může být trombocytopenie u psa také dědičně podmíněná. Vyskytuje se u celé řady plemen např. u Kavalír King Charles španělů, Jack Russell teriérů, Shi-tzu, labradorů nebo landseerů.
V genetických vyšetřeních bývá trombocytopenie označována zkratkou MTC. Většinou se jedná o recesivně autozomální typ dědičnosti. V praxi to znamená, že k tomu, aby onemocnění propuklo, potřebuje postižený jedinec získat vlohu od obou rodičů.
V chovu mohou,stejně jako u jiných dědičně podmíněných chorob působit přenašeči, tedy psi zdraví s normální srážlivostí, ale schopní předat vlohu trombocytopenii svým potomkům a samozřejmě psi klinicky i geneticky zdraví, tedy takoví, kteří neonemocní ani vlohu dál nepředávají.
Závěr a význam včasného vyšetření
Mimo výše zmíněného hematologického vyšetření krve, které laik asi zná pod názvem krevní obraz, existuje u řady plemen i genetické vyšetření. To je zajímavé nejen z pohledu odhalení příčiny onemocnění, ale i z hlediska vedení chovu.
Chovatelské kluby by o onemocnění i možnostech vyšetření měly své členy informovat a chovatelé by, pokud je to možné, měli své psy a fenky nechat vyšetřit.
Z chovu by se pak měli vyřadit nemocní jedinci (výsledek vyšetření P/P nebo affected) a případní přenašeči (N/P, carrier) by měli být spojováni jen s jedinci klinicky i geneticky zdravými (N/N, clear).
V poslední době se mezi chovateli skloňuje název bakterie, o které se dříve vůbec nemluvilo a která je dnes považována za největšího strašáka kynologů v oblasti reprodukce. Jedná se o mycoplasmu, o které se říká, že je důvodem pro nezabřezávání, potraty a neplodnost a také o tom, že k nakažení dochází zásadně pohlavním stykem. Možná stojí za to, něco o ní napsat.
Co je mycoplasma?
Mycoplasma patří mezi nejmenší a nejjednodušší bakterie, občas bývá označovaná jako přechod mezi viry a bakteriemi. Má poměrně jednoduchou stavbu těla, např. nemá buněčnou stěnu, což ovlivňuje celou řadu věcí včetně špatné odezvy na antibiotickou léčbu. Do buněk svého hostitele nevniká, ale „přisaje se“ na jejich povrch.
Existuje velké množství druhů mycoplasem. Většinou se jedná o tak zvané slizniční komensály, tedy o zárodky, které ke svému životu využívají nějakého hostitele, ale při tom mu neškodí. Řadu druhů mycoplasem najdeme i u psů. Jako potencionální nebezpečí bývají zmiňovány M. cynos, M. spumatis a M. canis. M.cynos se může podílet na vzniku pneumonií, M. spumatis a M. canis mohou být příčinou onemocnění urogenitálního traktu. Pravdou ale je, že informací o jednotlivých druzích mycoplasem a jejich případné patogenitě moc není.
Jak se mycoplasma u psů šíří?
K přenosu mycoplasmosy dochází kapénkovou infekcí, pohlavním stykem a popisován je i přenos prostřednictvím krve sajícího parazita, např. klíštěte. Pokud tedy někdo tvrdí, že jeho fenku nakazil pes při krytí nebo naopak nakazila fenka psa, může, ale také nemusí mít pravdu.
K tomu, aby se mycoplasmosa u určitého jedince namnožila tak, aby mohla škodit, potřebuje ještě vhodné prostředí. A to nalézá u jedinců s oslabenou obranyschopností organismu, kteří se ataku bakterie nedokáží úspěšně bránit.
Příznaky a diagnostika
Chovatele samozřejmě zajímá, zda má jedinec, u kterého se některá z mycoplasem přemnožila v pohlavním traktu, nějaké klinické dobře viditelné příznaky. Ojediněle se mohou vyskytnout např. vřídky na pohlavních orgánech, ale větší postižení organizmu (teploty, nechutenství, zvracení, průjmy atd.) majitel psa nebo fenky nepozoruje. Trochu jiné to je v případě pneumonií, ale na ty se naráží zcela ojediněle.
Chovatelé se infekce mycoplasmosou bojí a hledají, jak ji prokázat. Vzhledem k tomu, o jaký zárodek se jedná, je velmi obtížná klasická kultivace prováděná u jiných bakterií např. streptokoků, stafylokoků atd. K dispozici ale je PCR vyšetření, tedy vyšetření, které prokazuje, že ve vzorku odebraném od psa nebo feny je nebo není přítomna DNA/ RNA zárodku, který hledáme.
Existuje několik způsobů PCR vyšetření nebo přesněji řečeno několik závěrů, které z určitého typu vyšetření vycházejí.
Vyšetření kvalitativní – je finančně příjemnější a říká, zda v odebraném vzorku byla mycoplasmosa prokázána.
Vyšetření kvantitativní – je podrobnější, čemuž odpovídá i cena a výsledkem je nejen prosté konstatování, že je v organismu mycoplasma přítomna, ale také kolik jí tam je. To je informace velmi důležitá z pohledu nutnosti případné léčby.
Typizace – třetí typ vyšetření říká nejen, zda je mycoplasmosa přítomna, ale také o který druh jde. Provádí se většinou až po té, kdy je přítomnost mycoplasmy prokázána a cena vyšetření je tomu odpovídající.
Kdy léčit mycoplasmu?
Léčba mycoplasmosy u psů není úplně jednoduchá. Nedají se použít běžně používaná antibiotika, a co je velmi podstatné, nepostačí týden až deset dnů trvající podávání antibiotik běžně úspěšné u jiných infekcí. V případě mycoplasmosy je třeba lék podávat 3 – 6 týdnů. Po skončení léčby by mělo být provedeno kontrolní vyšetření.
Ale pozor. To, že je výsledek negativní ještě neznamená, že s odstupem dvou, tří a více měsících bude výsledek stejný. Mycoplasmosa je velmi rozšířená a psa v takové izolaci, aby ji nepotkal, asi neudržíme. Reinfekce jsou běžné.
Otevírá se otázka, kdy vlastně psa nebo fenku, u kterých byla mycoplasma prokázána, je třeba léčit. Tady se trochu rozchází pohled chovatelů a veterinářů. Chovatelé jsou přesvědčeni, že je třeba léčit vždy a to nejen jedince, u kterého byla bakterie prokázána, ale všechny psy i fenky v daném chovu. Negativní výsledek vyšetření na mycoplasmosu také bývá jednou z podmínek při krytí.
Trochu odlišný je přístup většiny veterinářů. Ti rozumní nevidí rádi zbytečnou antibiotickou léčbu a doporučují přeléčení psa nebo fenky tehdy, pokud výsledek kvantitativního vyšetření prokazuje vysokou zátěž.
Toto krmivo je velmi vhodné pro štěňata středních plemen. SPECIFIC™ CPD-M Puppy Medium Breed je možné podávat od doby odstavu (5.-6. týden života) do dosažení 80 % tělesné hmotnosti dospělého jedince.
Během březosti a kojení se u fen zvyšují energetické a živinové požadavky. SPECIFIC™ CPD-M Puppy Medium Breed vhodným krmivem i pro březí a kojící feny všech plemen.
Na závěr je asi třeba připomenout, že Labvet může nabídnout odběr vzorků na mycoplasmosu a zajistíme i jejich předání příslušným laboratořím, které vyšetření PCR provádí. Vzorky u fen odebíráme z pochvy z oblasti před děložním krčkem a u psů z předkožky. Odběr to není nijak náročný. V případě pozitivního záchytu nabízíme konzultaci i případnou léčbu. Mimo vyšetření zaměřeného na mycoplasmosu u psů můžeme nabídnout i celé reprodukční balíčky. Vyšetření v nich zakotvená jsou o něco širší a zaměřují se na průkaz nejen mycoplasmosy, ale také na ureaplasmosu, chlamydie, brucelozu a základní bakteriologické vyšetření.
Pokud chcete svoji fenku před krytím vyšetřit, máte dvě možnosti. Můžete přijít 6 – 8 týdnů před předpokládaným krytím. Bude-li mycoplasmosa prokázána, máte ještě čas fenku přeléčit. Můžete také přijít na začátku barvení a pak se rozhodovat na základě výsledků zda krýt budete či ne.
Pes je živý tvor a vše co se ho týká nelze vysvětlit jednoduchými poučkami. Výše byl použitý termín „může se podílet“. Chybně přistupuje ten, kdo nezabřeznutí fenky okamžitě přisuzuje mycoplasmose. Příčin přece může být daleko víc. Pokud je mně známo, tak zatím nejsou k dispozici odborné práce zabývající se podrobně touto problematikou. Nedávno nás strašila herpesviróza, dnes už se o ní nemluví. Čas ukáže, zda se mycoplasmosy budeme bát ještě za nějakou dobu nebo zda zjistíme, že to není tak závažný problém, jak si dnes řada lidí myslí.
Nemáte ještě program na tento víkend? Pak pro vás máme pozvánku na letošní Tlapkiádu.
Tlapkiáda Festival 2023 pořádá spolek Happy Tail v kempu Džbán na Praze 6. Jde o akci, která podporuje opuštěné psy z útulků. Pro účastníky připravili i letos řadu soutěží a závodů.
Labvet bude na akci propagovat preventivní vyšetření trusu jakožto bezproblémovou a ekologickou alternativu pravidelného odčervování.
Z našich vyšetření víme, že dospělí psi parazity nemají a pokud snad ano, jsou to spíš ti, na které běžné odčervovací prostředky nezabírají. Nejvíc nacházíme giardie.
Proto považujeme za rozumnější nechat vyšetřit psovi trus než ho krmit léky o nichž nevíme, jestli mu pomohou.
Do náplně činnosti naší laboratoře patří určení optimálního dne krytí. Krytím feny ale náš zájem o fenku a její potomstvo nekončí. Rádi poradíme jak na parazity u matky i štěňat a nabízíme zvýhodněné očkování „našich“ vrhů a také identifikační označení štěňat nebo přesněji řečeno, jejich čipování.
Toto krmivo je velmi vhodné pro štěňata středních plemen. SPECIFIC™ CPD-M Puppy Medium Breed je možné podávat od doby odstavu (5.-6. týden života) do dosažení 80 % tělesné hmotnosti dospělého jedince.
Připomenout je asi třeba, že podle Zákona o veterinární péči je čipování psů zákonnou povinností. Chovatel je povinen zajistit označení štěněte elektronickým čipem před jeho předáním novému majiteli, nejpozději však do 3 měsíců věku psa. Chovatel psa je dále povinen zajistit, aby identifikační číslo psa bylo zaznamenáno v dokladu o očkování psa. Identifikačním číslem psa se rozumí alfanumerický kód zobrazený elektronickým čipem, který umožňuje zjistit totožnost konkrétního psa. Identifikační označení štěňat je samozřejmě také podmínkou pro vystavení průkazů původu. Z výše uvedeného vyplývá, že i u několika málo plemen, kde stále ještě tetují, je čipování povinné.
Chovatelé zvláště malých plemen se často ptají, zda je čipování pro štěně bolestivé? Jehla, kterou se čip vpravuje pod kůži označovaného psa, je o něco málo silnější, než jehla používaná při očkování. Místo, kam se čip aplikuje, je jasně určeno. Jedná se o levou stranu krku. To je místo, kam by se zakousl při útoku soupeř a také místo, které je z tohoto důvodu méně citlivé. Některé štěně při čipování zapláče, jiné zůstává úplně klidné. Velmi záleží na plemeni a na povaze samotného štěněte. Z praxe mohu potvrdit, že čipování je pro štěně méně náročné než tetování.
Dotazy bývají směrovány na typ čipů, které máme. Používáme mikročipy jejichž průměr je 1,41 mm (± 0,16 mm) a délka 9,2 mm (± 0,6 mm). Čipy mají antimigrační systém, který zabraňuje putování v těle psa.
V jakém věku lze štěňata čipovat?
Tak zní další otázka ze strany chovatelů. Odpověď zní, že zvíře lze v podstatě identifikačně označit hned po narození. V případě štěňat, která mají mít průkazy původu, je ale třeba napřed mít plemennou knihou vystavená tak zvaná čísla zápisu. Mimo to předpis Českomoravské kynologické unie říká, žečipování psů je povoleno od stáří 4 týdnů, a to celý vrh najednou na základě vydaných čísel zápisu. Čipováním je jednoznačně ověřen počet a pohlaví zapisovaných štěňat. Označení potvrdí provádějící oprávněná osoba na příslušném formuláři.
Na zmíněném formuláři jsou uvedena jména štěňat a jejich čísla zápisu. U každého štěně se vlepí samolepka s číslem čipu, který byl štěněti aplikován, další samolepka se použije pro pas nebo očkovací průkaz a zbylé samolepky obdrží chovatel.
Formuláře se mohou u jednotlivých plemen lišit a někdy se na nich potvrzuje veterinářem provedená kontrola vrhu. Při ní se kontroluje např. typ skusu, u některých plemen výskyt fontanel, tříselné nebo pupeční kýly a také to, zda mají psi samci sestouplá obě varlátka. Podobnou kontrolu uděláme rádi i v případě, že není klubem požadována. Zároveň je možné provést i odběr na genetické vyšetření nebo pro stanovení DNA.
Pokud to chovatel požaduje, štěňata očkujeme a vystavíme jim očkovací průkaz nebo pas. Pokud chce chovatel předejít případným problémům s nastávajícími majiteli, je možné vystavit i potvrzení o zdravotním stavu vrhu. Zamluvit termín pro čipování, očkování a vystavení pasů si můžete v našem rezervačním kalendáři.
Práce se štěňaty je práce příjemná. Rozumné ale je pokud se chovatel předem objedná. U nás nehrozí nebezpečí infekcí od ostatních pacientů. Přece ale jen jsme rádi, pokud štěňata nečekají v čekárně a na takovou smečku je také třeba mít dostatek času.
