Rubrika: kočky

„A co můj spánek? Já jsem kocour, musím si zdřímnout. Když si neschrupnu alespoň desetkrát za den, tak nemám sílu na hlavní spánek dne.“ Červený trpaslík, série 2, epizoda 5: Queeg

Myslíte si, že kočky prospí 12 až 16 hodin denně, protože jsou to líná stvoření? No dobře, já vím, že zatímco čtete tyto poznámky, je tu šance 2:1, že si vaše kočička někde dává dvacet. Toto chování má však svůj význam a je pevně založeno v jejich genetickém kódu.

Kočky jsou predátoři (a to jedni z nejlépe vybavených), loví individuálně, jejich stravou je čerstvá kořist, žádné mršiny. Takový lov však vyžaduje velké množství energie. Kočka trpělivě stopuje, vyčkává a v příhodnou chvíli vyráží jako blesk. A aby se nasytila, musí akci opakovat mnohokrát během 24 hodin.

Spánek je tedy životně nutný proto, aby tuto energii nastřádala. Ale protože je nejenom dravcem, ale i kořistí jiných větších dravců, vyhladává ke spánku různé skryté kouty, kde usíná v různých bizarních pozicích. Internet je plný obrázků koček schopných usnout kdykoli a kdekoli, pokud se cítí bezpečně. Když tedy usne na rozevřených novinách nebo laptopu, které máte před sebou, je to důkaz naprosté důvěry, kterou ve vás chová.

U kočky jako u nás se střídají fáze lehkého a hlubokého (tzv. REM) spánku, a to ve prospěch toho lehkého. Může mít lehce pootevřená víčka, uši otáčí za zvuky a je stále připravena okamžitě vyskočit a prchat před nepřítelem. Hluboká fáze trvá tak 10 až 15 minut, kočička je v ní relaxovaná a zdají se jí sny. Takže, když mrská vousky a chvějí se jí tlapky, nebudit, pravděpodobně prožívá nějaké divoké kočičí dobrodružství. S nadsázkou řečeno se kočičí život skládá ze čtyř stále se opakujících fází – lov, jídlo, očista a spánek. I to pečlivé omývání se po každém jídle má smysl – pachy ze zabité kořisti by mohly opět přilákat nežádoucí pozornost nějakého většího predátora a číča by měla po nerušeném spaní.

A na závěr ještě veterinární připomínka. Stejně jako nezvykle nadměrné spaní, tak i snížení celkové doby spánku může být příznakem onemocnění.

Nejčastější příčinou úhynu koťat v prvních týdnech po narození bývá neonatální isoerytrolýza. Jedná se o stav, kdy se rozpadají červené krvinky kotěte vinou protilátek obsažených v mlezivu kočičí matky. Placenta koček je pro protilátky nepropustná a proto v prenatálním stadiu života ještě k rozpadu krvinek koťat dojít nemůže. Jejich vstřebávání z mleziva trvá asi 16 hodin, potom se sliznice střeva uzavře a protilátky už neprostoupí do krevního oběhu.

Jak silné budou příznaky závisí na jejich přijatém množství. Mohou se projevit již během prvních hodin života, kdy dojde k náhlému úhynu koťat, nebo až po několika dnech. Koťata jsou slabá, nepijí, mohou mít bledé nebo žluté sliznice. Rovněž jejich moč může být tmavě zabarvená. U málo postižených koťat, která přežijí, může být jediným příznakem nekróza špičky ocásku způsobená ucpáním kapilárek aglutinovanými erytrocyty.

Diagnóza se potvrdí otestováním krevních skupin kočky a koťat. U těch je možné použít i pupečníkovou krev při porodu.

A jak je to tedy s krevními skupinami koček zodpovědnými za tyto fatální potíže? Existují skupiny A, B a AB (někdy zvaná C, protože se nejedná o kombinaci alel, ale o třetí alelu). I když je stejné značení jako u lidských, nemají s nimi nic společného. Kočky si tvoří přirozené protilátky proti jiné skupině aniž by se předtím musely setkat s jejich krví, např. při transfuzi. Rozdíl je jen v tom, že kočky skupiny B mají velké množství protilátek proti skupině A, kdežto kočky skupiny A mají nevýznamné množství protilátek proti skupině B, a tedy isoerytrolýzu nezpůsobí. Problém je tak u koťat skupiny A nebo AB od matky, která má skupinu B.

Naštěstí je skupina A nejčastější, podle různých studií 73 – 99,7%. Skupina B se vyskytuje u 0,3 – 30% koček a nejvzácnější je skupina AB, kterou má 0,2 – 20% koček. Ty velké rozdíly u jednotlivých skupin jsou dány rozdíly mezi plemeny a také zeměpisnou oblastí. Nejvyšší zastoupení skupiny B je např. u plemen britská krátkosrstá, habešská, somálská, birma, devon rex, himalájská, perská, sphynx, turecká a skotská klapouchá. U plemene ragdoll je oproti jiným plemenům nejvíc skupiny AB (18%). Naopak 100% skupiny A se zdá být u plemen orientální krátkosrstá, siamská, americká krátkosrstá, barmská a tonkinská.

Nejlepší prevencí těchto potíží je nezařazovat do chovu kočky s krevní skupinou B. Pokud se tak stane, je nutné zabránit příjmu kolostra od matky prvních 24 hodin. Aby koťata dostala svůj příděl protilátek, doporučuje se mít připravené zamrazené mlezivo od kočky skupiny A.

Naše laboratoř provádí určení krevních skupin koček testy francouzské firmy Alvedia. Jedná se o imunochromatografickou metodu, kdy na membráně jsou navázané protilátky proti jednotlivým skupinám a ty zachytí tomu odpovídající červené krvinky. K vyšetření stačí trocha krve odebrané do zkumavky s činidlem EDTA nebo citrátem.

Čtěte také: Cukrovka kočky