Vajička nebo jiné části parazitů, které jsou pouhým okem neviditelné, jsou vylučovány psím trusem. A právě ten je zdrojem nákazy. Vydrží v prostředí hodně dlouho, takže i když se trus rozpadl, vajíčka nebo cysty mohou přetrvávat v půdě. Kromě toho je pejsek může mít i na své srsti, pokud se umazal vlastním trusem nebo se s chutí vyválel v nějakém cizím. Proto je třeba dbát na hygienu rukou a nejíst, dokud si je neumyjeme.
Některými parazity se můžeme nakazit přes kůži. Z vajíček měchovců se totiž v půdě vylíhnou larvičky. Pokud někdo chodí v takto kontaminované půdě nebo písku bos, mohou se do jeho těla dostat přes kůži.
Dalším parazitem, který člověk může sdílet se psem, je tasemnice psí, kterou přenášejí blechy. Člověk se může nakazit, pokud omylem takovou malou blešku spolkne.
Vnitřní paraziti trápí chovatele malých přežvýkavců a především jejich svěřence. V časopise Veterinářství o tom byla nedávno zveřejněna zajímavá studie.
Giardie u ovcí a koz
Rod Giardia jsou střevní paraziti, bičíkovci, kteří mohou nakazit obratlovce a vyznačují se různou hostitelskou specifitou. Nyní rod Giardia zahrnuje 9 druhů, které se vyskytují u plazů, obojživelníků, ptáků, savců a hlodavců. Malou hostitelskou specifitu má Giardia intestinalis, která je infekční pro savce, ale může se nakazit i člověk.
U ovcí a koz giardie způsobují problémy, které mají vliv na zdraví zvířat a především ekonomiku chovu. Druh G.intestinalis můžeme na základě molekulárních metod rozdělit do 8 tzv. asambláží značených písmeny A až H. U malých přežvýkavců můžeme nejčastěji najít asambláž E, která je hostitelsky specifická. V menším množství u ovcí a koz nalezneme asambláž A a B (velmi sporadicky), které mohou nakazit člověka, a proto představují určité riziko.
Kozy a ovce se mohou při pastvě nakazit střevními parazity
Giardia je parazit tenkého střeva, který brání absorpci živin, případně dochází ke zkrácení klků střeva. Typickými příznaky bývá průjem s nestráveným hlenem a tukem, hubnutí, svědění a kopřivka.
Giardie běžně prokazujeme v mikroskopu, kde můžeme nalézt cysty anebo trofozoity ze zvířecího trusu. Protože jsou cysty vylučovány intermitentně, je zapotřebí vyšetřit trus z několika dní. Cysty pozorujeme v roztěru vzorku, který lze obarvit, a tak cysty zvýraznit. V mikroskopu mají typický tvar půlměsíčku. Lze využít i klasické flotační metody, nebo existují rychlé komerční testy pro detekci cyst, kde dochází k reakci protilátek a antigenů giardií. Méně používanými metodami v praxi bývají molekulární metody jako je například PCR.
Kryptosporidie u ovcí a koz
Kryptosporidie u obratlovců tvoří komplex několika druhů, s různou mírou hostitelské specifity. V současnosti se můžeme setkat se 44 druhy kryptosporidií. Nejčastěji u ovcí nalezneme druhy C. parvum, C. ubiquitum a C. xiaoi. Tyto druhy můžeme nalézt i u koz. Je zde možnost u některých druhů přenosu na člověka, a proto je důležité určit konkrétní druh. Za zásadní zoonotické druhy pokládáme Cryptosporidium parvum a Cryptosporidium ubiquitum, které nacházíme u malých přežvýkavců a mají nízkou hostitelskou specifitu.
Kryptosporidie se množí ve střevním epitelu a způsobují závažné příznaky u mláďat a oslabených jedinců. Nejčastěji dochází k úporným vodnatým průjmům, někdy s příměsí krve, až k dehydrataci.
Kryptosporidie jsou vylučovány při průjmech ve velkém množství, a tak jsou lehce detekovatelné v roztěrech vzorků. Lze použít i speciální barvení. Pro lepší detekci je vhodné vzorek trusu koncentrovat, a tak nejběžněji prováděnou metodou zůstává flotace. Existují různé komerční testy, imunofluorescenční metody, nebo taktéž i PCR. PCR má velkou výhodu, lze díky němu určit příslušný druh, genotyp i subtyp, a tak posoudit rizika zoonotického přenosu.
Výskyt kryptosporidií a giardií u malých přežvýkavců České republiky
V rámci projektu „Řešení problematiky výskytu bakteriálních, protozoárních a virových zoonorických agens v chovech malých přežvýkavců“ se v letech 2019 až 2021 odebíraly a vyšetřovaly vzorky trusu u dospělých ovcí a koz. Celkem bylo vyšetřeno 436 vzorků trusu ovcí a 86 vzorku trusu koz. Jako vyšetřovací metoda byla zvolena flotace a metoda imunofluorescenční (DFA – Direct Immunofluorescence Assay). V rámci studie tedy bylo zjištěno, že se giardie vyskytují u 3% vyšetřovaných ovcí a u 2,3% zkoumaných koz. Tyto výsledky byly zjištěny pomocí flotační metody, avšak pomocí DFA se giardie potvrdily u 17,5% ovcí a 15% koz.
Flotační metodou bylo taktéž potvrzeny kryptosporidie u 7,3% vyšetřovaných ovcí a 5,8 % koz. Imunofluorescenční metodou se oocysty kryptosporidií prokázaly u 20,6% zkoumaných ovcí a 18,6% koz. Infekce kryptosporidií i giardií se potvrdila u 11 ovcí a 3 koz pomocí DFA metody.
Rozšíření daných parazitů je závislé na mnoha faktorech, jako je zoohygiena v chovech, počasí, podnebí a roční období. Závisí taktéž na věku a plemeni zvířete, ale především hraje roli metoda detekce. Kryptosporidie jsou nejčastěji detekovány u mladých, novorozených zvířat ve věku 1-3 týdny. Dospělá zvířata v poporodním období, či v průběhu laktace představují významný zdroj infekce pro mladá zvířata. Výsledky této studie ukázaly, že u dospělých koz a ovcí, které nemají příznaky onemocnění, jsou kryptosporidie a giardie obvyklými parazity. Představují tak riziko nejen pro mláďata, ale i pro lidi.
Zdroj: Veterinářství 2/2023, B.Koudela, J. Marková
Ano, vyšetření trusu je důležité, ať už se jedná o preventivní parazitologické vyšetření trusu nebo o kompletní vyšetření trusu kvůli trávicím potížím, především kvůli průjmům.
Preventivní parazitologické vyšetření trusu
Toto vyšetření provádíme flotaci, kdy hledáme vajíčka parazitů. Vyšetření by se mělo preventivně provést jednou za 3-6 měsíců místo automatického odčervení. Stačí tedy přinést trus zvířete maximálně 3 dny starý, jestli se chceme zaměřit především na Giardie, tak je nejlepší přinést 3 vzorky nasbírané během 7-10 dní (např. 1. den, 4. den a 7. den), abychom zachytili vajíčka. Vzorky se uchovávají v ledničce. Pro Giardie je typický průjem s hlenem na povrchu, ale nemusí být vždy přítomen. Jedná se o levnou záležitost.
Kompletní vyšetření trusu
Skládá se z parazitologického, chemického a bakteriologického vyšetření trusu. Dále se může provést larvoskopie trusu, specifické SNAP testy na daného parazita (např. Giardie, Kryptosporidie) nebo na daný virus (např. Parvovirus).
Chemické vyšetření trusu
Jedná se o vyšetření, které kontroluje trávení zvířete. Zaměřujeme se na trávení bílkovin, tuků a sacharidů. Díky tomuto vyšetření zjistíme, s kterou základní živinou má zvíře problém, a jak pro něho upravit dietu, abychom mu pomohli k lepšímu trávení. Vzorek by měl být čerstvý. Často se kontroluje trávení při průjmech nebo při změně barvy trusu (např. světlejší barva většinou znamená horší trávení tuků), ale také preventivně.
Bakteriologické vyšetření
Toto vyšetření je časově náročné, zabere 1-3 dny, ne-li více, kvůli kultivaci bakterií na plotnách. Je důležité přinést čerstvý vzorek trusu kvůli bakteriím, které nejsou dosti odolné vůči vnějšímu prostředí. Dále doporučujeme udělat vyšetření na antibiotickou citlivost, aby veterinář věděl, která konkrétní antibiotika podat.
Má váš pejsek potíže s močením? Močí bolestivě, po malých dávkách, je moč červená? To vše mohou být příznaky bakteriálního zánětu.
Močové cesty jsou většinou infikovány bakteriemi střevní mikroflory, které do nich vnikají vzestupnou cestou z dolních částí močového aparátu. Touto chorobou onemocní během života asi 14% psů, nejčastěji ve věku mladším dvou let a potom starším šesti let. Častěji bývají postiženy fenky, u nichž se udává, že ve věku nad deset let jich těmito infekcemi trpí až 50%.
Kromě střevních bakterií může infekci vyvolat i bakterie ureaplasma. Patří do skupiny bakterií, které souhrnně nazýváme mykoplasmy. Jedná se o velice malé bakterie, jak velikostí, tak genomem. Ureaplasmy se spolu s dalšími bakteriemi, které rozkládají močovinu, podílejí na vzniku struvitových krystalků a kamínků v moči psů. Na rozdíl od koček, je u nich tento typ urolitiázy tedy způsoben močovou infekcí a léčí se antibiotiky.
V důsledku rostoucích rezistencí bakterií se dnes důrazně doporučuje nenasazovat antibiotika na močové cesty, aniž by se provedla kultivace s testem citlivosti bakterií vůči antibiotikům. Ze vzorku moči provedeme vyšetření jak na kultivovatelné bakterie (např. E.coli), tak na ureaplasmu. Výsledek je hotov za 48 – 72 hodin. Délka léčby potom závisí na tom, o jaké bakterie se jedná a je-li infekce sporadická nebo se vrací.
Letošní léto bylo dlouhé a horké, ale přechod do mírnějšího podzimu se zatím nekonal. Naopak, o víkendu 17.-18. září došlo k prudkému ochlazení, které doprovázel studený déšť. Právě v tomto termínu se konala mezinárodní výstava psů všech plemen v Klatovech a zdálo se, že většina lidí a některá plemena psů, nesou změnu počasí velmi těžko.
Výstava to byla venkovní a leckterý vystavovaný pes se nechtěl předvádět a zdálo se, že má úplně jasnou představu o tom, že chce jít domů do teplého pelíšku a nějaká výstava nebo tituly ho příliš nezajímají. Naopak byla v Klatovech řada psů, kterým chladné počasí vyhovovalo a vypadali velmi spokojeně. Platí to i o vítězném kerry blue teriérovi na obrázku.
Stejné pocity jako ti vystavovaní v Klatovech měli i někteří psi, s kterými majitelé šli na víkendovou delší přestávku nebo na celodenní výlet. Otevírá se tak otázka: „Jak bychom se měli při tak náhlém ochlazení k našim psům chovat?“ Asi nelze určit pro všechny psy stejná pravidla. Hodně záleží na plemeni psa, jeho věku, temperamentu, kondici a samozřejmě na zdravotním stavu. Lovecká plemena, ovčáčtí psi, hrubosrstí teriéři nebo sportovně naladění psi ve výborné kondici se s náhlou změnou počasí vyrovnají snadno. I u nich by ale majitelé měli dodržovat určité přístupy. Řada krátkosrstých plemen a malá plemena společenská v dešti a větru moc spokojená nebudou a je třeba přemýšlet nad tím, jak je ochránit a co s nimi ještě lze podnikat a co ne.
U všech psů je někdy větší a někdy menším problémem to, že změna venkovní teploty je prudká a oni nemají čas se aklimatizovat a otužovat. Nejde ani tak o zimu, té se pohybem většina psů může vyhnout. Větším nebezpečím je studené vlhko. V podzimním nebo jarním aprílovém počasí psi snadno provlhnou až na kůži a následně prochladnou. Většinou netrpí jako my rýmou nebo kašlem, ale stoupá počet onemocnění plic a velmi se zvýrazňují problémy pohybového aparátu. I nás lidi ve vlhku a zimě přece víc trápí bolavé klouby, než v jiném ročním období.
Leckdo pořizuje svým čtyřnohým přátelům nějaké oblečení. Ke slovu přichází např. pláštěnka. Není to úplně ideální řešení. Možná trochu ochrání před vlhkem, se zimou je to složitější. Oblíbené jsou různé kabátky nebo svetříky, ty se ale snadno nasáknou vodou a pro psa je to daleko horší, než když žádné oblečení nemá. Pokud už chceme psy trochu ochránit, je vhodnější, než overal pokrývající celé tělo psa, dečka z kombinovaného materiálu, která je nahoře nepromokavá a ve spodní části mírně hřející. Končetiny psa zůstávají volné a pes se může pohybovat přesně tak, jak potřebuje. Uvedená dečka dobře poslouží u starších psů s bolavými zády nebo se sklony k onemocnění ledvin.
V poslední době jsou velmi oblíbené psí kočárky. Pokud se používají pro rychlý přesun psa z jednoho místa na místo druhé, asi proti nim nelze nic namítat. Mýlí se ale majitel, který si myslí, že provezení v kočárku nahradí procházku se psem. Ona taková procházka v rozumné délce má kladný vliv na fyzickou i psychickou kondici psa. Svaly se potřebují protáhnout a z kočárku jeden vzkazy zanechané čtyřnohými kolegy a kolegyněmi opravdu nepřečte.
Specifický přístup si zaslouží staří psi, nemocmní psi a také malá štěňata. V jejich případě než delší procházka je vhodnější jen krátký pobyt venku, tedy čas nezbytně nutný pro vyvenčení. Určitě není vhodné u zdravých psů omezovat pobyt venku. Rozumný majitel se ale snaží, aby se pes na procházce hýbal a v žádném případě jej nenechá čekat přivázaného před krámem nebo hospodou. Po návratu domů je třeba psa důkladně vysušit. Nemusí se zrovna jednat o fénování, stačí důkladně vytřít srst dobře sající tkaninou. Platí to i o psech ubytovaných v kotcích. Zavřít promoklého psa do kotce určitě jeho zdraví neprospívá.
Začíná období honů a tak je třeba u psů loveckých nebo dalších plemen vystavených větší fyzické námaze přemýšlet nad úpravou krmné dávky. V chladu pes vynakládá trochu více energie a není od věci mu krmnou dávku lehce zvednout. Vhodné je krmit potravou vytemperovanou na pokojovou teplotu. Nabídnout psovi prochladlému z pobytu venku kus masa z ledničky není rozumné. Výsledkem mohou být nepříjemné průjmy a určitě netěší žádného majitele běhat se svým průjmujícím psem půlku noci v mlze, dešti a větru venku a uklízet po něm řídké exkrementy.
Jak již bylo řečeno, nelze stanovit přesná pravidla, jak se v sychravém počasí chovat ke všem psům. Je třeba zapojit zdravý selský rozum a přemýšlet nad tím, na co náš pes fyzicky a psychicky má, co ho těší a také co zvládneme my majitelé.
Jedná se o injekční aplikaci alergenů, na které měl pejsek v testech pozitivní reakci. Je tedy nejdříve zapotřebí provést alergologické vyšetření k jejich identifikaci. Terapie je potom „ušitá na míru“ každému pacientovi. Imunoterapie je považovaná za zlatý standard v terapii alergie u psa.
2. Jaký je její princip?
Jedná se o jakýsi imunologický trénink. Tělo si k alergenům vytvoří toleranci a přestane na ně přehnaně reagovat. Tato terapie je zatím jediná, která je schopna tuto toleranci navodit.
3. Jak to probíhá?
Pod kůži se tenkou inzulinovou stříkačkou aplikuje směs alergenů, začíná se na nízkých dávkách v intervalu dvou týdnů. Postupně se dávky zvyšují a interval prodlužuje až se skončí na dávce 1ml jednou měsíčně. Majitelé mohou provádět aplikaci sami, ale je potřeba být v kontaktu s veterinářem pro případnou adjustaci terapie. Pokud se například svědivost přechodně zvýší po aplikaci, je nutné následující dávku snížit. Když se svědivost vrátí ještě před další injekcí, je zase nutné intervaly zkrátit.
4. Jaká je účinnost?
Účinnost terapie se udává 75%. Z toho asi čtvrtina zareaguje excelentně, takže žádná další medikamentózní terapie není zapotřebí. U zbylých pacientů se významně sníží použití léčiv ke snížení svědivosti.
5. Za jak dlouho se účinky projeví?
Jen málokdy se zlepšení projeví už první měsíc, většinou je to za 4 – 6 měsíců, ale není výjimečný ani rok trvání imunoterapie. Proto by se ti, kteří se pro ni rozhodnou, měli vyzbrojit trpělivostí a neházet předčasně flintu do žita.
6. Kdy by se s ní mělo začít?
Ideální je doba, kdy jsou kožní projevy pod kontrolou a imunitní systém se připraví na další nástup alergenů. Dříve se uvádělo, že imunoterapie není nutná pro ty pacienty, u kterých jsou potíže méně než 3 měsíce v roce. Na základě zkušeností veterinárních dermatologů i studií u lidí se tento postoj přehodnotil. Imunoterapie totiž působí i preventivně. Zjistilo se, že běhen života alergika se potíže zhoršují – postupně se přidávají další alergeny a ze sezónní alergie se časem stane alergie celoroční. A tomu je možné imunoterapií předejít.
7. Jak dlouho vydrží jedna lahvička vakcíny?
Jedna lahvička vystačí na 10 měsíců terapie.
8. Je možné po vymizení příznaků léčbu ukončit?
Protože je atopie chronické, celoživotní onemocnění, nedoporučuje se léčbu ukončit, ale na nastavené udržovací terapii setrvat. Imunitní systém je u alergiků prostě potřeba stále trénovat.
9. Je imunoterapie bezpečná?
Bezpečnostní profil imunoterapie je dobrý, pouze u vysoce senzitivních jedinců se může objevit anafylaktický šok. Takové případy jsou však velmi vzácné. Je ale proto dobré aplikovat vakcínu v čase, kdy má vaše veterinární ordinace otevřeno, a mít pejska dvě hodiny na očích.
10. Jaká je cena imunoterapie?
Imunoterapie od firmy Nextmune, kterou používáme, vychází na 600 – 700 Kč měsíčně. Je to méně, než na kolik vyjde měsíční léčba Apoquelem, Cytopointem nebo cyklosporinem. Levnější jsou pouze kortikoidy, ale těm se, co by dlouhodobé terapii, snažíme vyhnout. Jen je zapotřebí si uvědomit, že lahvička obsahuje dávky na deset měsíců, takže jednorázová investice je vyšší.
Ruští veterináři o rostoucích cenách krmiva a léků pro domácí mazlíčky
Zboží zdražuje až o 100%
Kvůli sankcím a rostoucím směnným kurzům zdražují krmiva a léky. Na co by se měli majitelé koček a psů připravit, říkají veterináři.
„Bravecto jsem kupoval za tisíc rublů, ale teď je nákup za 1500. Vyjednávám s dodavateli, abych nakoupil něco za původní cenu,“ říká veterinář Ilnur Abdullin z Kazaně.
O silném zdražení hovoří i veterinářka Alexandra Černyševa: „Prudký nárůst nákupní ceny vede k tomu, že musíme zdražit jak léky, tak krmiva. Ceny za služby se zvyšují méně, je to způsobeno zvýšením nákladů na spotřební materiál. Ceny zboží raketově vzrostly: léky zdražily o 50-80 %. Náklady na vakcíny raketově vzrostly. V blízké budoucnosti se náklady na očkování zvýší. Existují domácí obdoby léků, se kterými také pracujeme, ale je možné, že se tam ceny časem zvednou, to nevíme. My i majitelé domácích mazlíčků jsme prostě zděšeni, nikdo neplánoval, že budou takové výdaje.“
Majitelé veterinárních klinik tvrdí, že to není první krize, kterou museli snášet. Připouštějí, že ne všechny léky a materiály lze nahradit domácími, ale situace podle nich není beznadějná a dokonce se lze pokusit udržet ceny.
„Dovážené skalpely budou nahrazeny domácími. Existují domácí systémy, injekční stříkačky. V zásadě polovina z nás jsou domácí drogy a budeme i nadále přecházet na naše,“ říká Ilnur Abdullin.
„Některé léky můžeme nahradit generiky – vlastními, domácími. Ale bohužel mnoho léků zatím v Rusku nevyrábí,“ dodává Alexandra Černyševa. „A slevy, které jsme měli, jsme nechali zákazníkům, i když dodavatelé zvýšili ceny.“
Situace zasáhne především peněženky těch, kteří chovají více domácích mazlíčků (domácí mazlíček se rusky řekne pitomec). Náklady na chov se několikanásobně zvýší. Soudě podle aktuálního trendu, speciální krmiva a veterinární diety výrazně zdraží nebo mohou úplně zmizet z pultů. Pro veterináře je alarmující, že se kvůli tomu může zvýšit počet opuštěných zvířat. Ani dobrovolníci v útulcích to v nových podmínkách nebudou mít jednoduché.
„Bude hodně bezprizorních zvířat, to je jasné. Mnoho lidí má v bytě více zvířat, ne dvě nebo tři. Někdo přechází na levnější krmivo, někdo na přírodní, v každém případě to může ovlivnit zdravotní stav domácích mazlíčků. Léčba mnoha nemocí je velmi nákladná, rostou i ceny léků. A my nemůžeme nijak snížit cenu, protože jsme ve stejně složité situaci jako naši klienti,“ obává se Alexandra. Naše klinika slouží obrovskému množství dobrovolníků – útulkům pro zvířata. Poskytujeme velké slevy za práci se zvířaty bez domova a odkládáme platby, ale teď se platební možnosti těchto klientů snižují.
Rychle nakoupit
„Lidé se teď snaží zásobit krmivem za staré ceny. Někteří dodavatelé již odhlásili, že ceny okamžitě poletí nahoru o 12 %. Je možné, že někteří dodavatelé trh prostě opustí, protože mnoho krmiv pochází ze zahraničí. Znám několik chovatelských stanic, které už přešly z průmyslově vyráběného krmiva na přírodní. Vyjde to levněji, ale je třeba zvolit správnou stravu,“ říká Alexandra Černyševa.
„Nebojte se, pokud přestaneme být zásobováni krmivem ze zahraničí, dojde rychle k nahrazení dovozu. Proč? Protože všechny tyto technologie jsou nám známy již dlouhou dobu,“ je si jistý (jestli si to teda nelakuje na růžovo) Ilnur Abdullin.
Ve dnech 30. září 2021-3.října 2021 se v Brně konala Světová výstavy psů. Bylo to po třetí, co jihomoravské metropole Světovou výstavu hostila. První dvě se konaly ještě za Československa a to v roce 1965 a 1990 a třetí již byla čistě česká. Měla jsem to potěšení se všech tří „světovek“ zúčastnit a tak mohu srovnávat.
Ta letošní byla určitě nejslavnostnější a také nejproblematičtější. Nikdo nevěděl, zda ji covid překazí úplně, částečně nebo zda se výstavě vyhne. Pravdivá je druhá verze. Výstava se konala, ale s omezeným počtem psů a také s častými změnami rozhodčích. Ne každý totiž mohl kvůli hygienickým požadavkům přijet nebo se pak bez problémů vrátit zpátky.
Nakonec se přihlásilo 12 161 psů a fen. Reprezentovali 303 plemen a jejich rázů. Vezmeme-li v úvahu, že na seznamu FCI můžeme najít 368 plemen řádně a prozatímně uznaných, přihlásil se na naši výstavu celkem slušný počet plemen. Čtyřnozí účastníci přijeli z 55 států a to např. z Islandu nebo z Japonska. (Přehled plemen podle počtu nebo podle abecedy)
Zajímavé bylo zastoupení jednotlivých plemen. Nejvíce se přihlásilo jezevčíků, pudlů a malých kníračů. K vidění byly takové rarity, jak je španělský sabuesco nebo estonský honič. Pokud někoho zajímá počet plemen ve skupinách FCI, výstavních třídách nebo v rámci jednotlivých plemen, najde podrobnosti v přiložených statistikách.
V logu výstavy je národní plemeno český teriér, ale někdo si ho může plést s kerry blue teriérem. Foto Jan Tichý
Světová výstava je nejen příležitostí k hodnocení psů z celého světa. Má i svojí společenskou stránku. Patří do ní nejen závěrečný výstavní kruh, v kterém se předvádějí ti nejlepší z nejlepších. Velké množství zájemců přilákaly stánky našich národních plemen. Za všechny je možné uvést české strakaté psy, české teriéry , chodské psy, české horské psy, československé vlčáky nebo pražské krysaříky. Chovatelé a jejich kluby připravili velké množství propagačních materiálů a byli připraveni zájemců opakovaně vysvětlovat vše, co je zajímalo.
Čeští strakatí psi, chodští psi, českoslovenští vlčáci a pražští krysaříci měli pro diváky připravený program. Skupina českých strakáčů se svými majiteli tančila a cvičila na tóny Smetanovy Vltavy. Chodští psi předváděli každý den něco jiného. Diváci tak mohli vidět fenku s neuvěřitelným množstvím zkoušek, která ukazovala perfektně provedené cviky poslušnosti. Uměleckým zážitkem byl tanec se psem v provedené další fenky a její majitelky. Velký potlesk sklidila dívenka, která předváděla, jak to vypadá, když psa a dítě baví frisbee.
Že je československý vlčák pracovní nebo chcete-li služební plemeno a přitom pes milující svojí rodinu lidskou i psí dokazovali zástupci právě tohoto krásného plemene. Přítomné oborníky i laiky bavil i překvapoval pražský krysařík s krásným jménem Guliver. Za jeho cviky poslušnosti, vyhledávání člověka, neuvěřitelně radostný aport i prvky tance se psem by se nemuseli stydět ani border kolie. A pak že je krysařík fifinka, s kterou se nedá nic dělat.
Naši „světovku charakterizovali krásní psi, příjemné prostředí, přátelští pořadatelé i televizní přenos, který mohli sledovat ti, kdo se do Brna nedostali. Byla i propagací české kynologie jako celku. Dokladem je článek, který je možné si přečíst na webu ČMKU (www.cmku.cz) a také na stránkách FCI. Napsal jej president FCI Dr. Tamás Jakkel. Určitě je potěšující, že nás šéf FCI za výstavu pochválil a potěšující je i Zlatý špendlík FCI, který nejen jako poděkování za uspořádání Světové výstavy ale i za práci českých kynologů za všechny obdržel president ČMKU Lubomír Široký.
Ze všech tří světových výstav pořádaných v Brně byla ta poslední nejslavnostnější a také nejpestřejší. Pravdou je, že je k dispozici úplně jiná technika a vybavení. Letošní výstava měla moc pěkné logo. Je na něm profil českého teriéra, kterému se do ušního boltce vešla česká vlajka. Málokdo ale asi ví, že předlohou pro logo byl dědeček fenky Ilonky Garex, která se na Word Dog Show 2021 stala nejkrásnějším mladým teriérem.
Pokud by někoho zajímaly výsledky jednotlivých psů, najde je na https://www.wds2021.cz/cz/vysledky. Možná si tam někdo vybere ženicha pro svojí fenku a pokud bude potřebovat pomoc s určením optimálního dne krytí, je mu LABVET k dispozici.
Trávíte víkendy a letní dovolené nejraději na chatě? Pak s sebou jistě berete i svého zvířecího mazlíčka. To je jedna z výhod tuzemské dovolené, nemusíte pro zvíře složitě shánět hlídání a cesta není tak dlouhá jako v případě výletu do zahraničí. Jak zajistit, aby si váš čtyřnohý kamarád pobyt dosyta užil?
Jestliže s vámi zvíře cestuje na chalupu pravidelně, jistě už máte celou logistiku v malíčku. Pokud ale máte nového mazlíčka a letos s ním cestujete poprvé, nenechejte nic náhodě a důkladně se připravte. Samozřejmostí je sbalit dostatek krmiva, na které je zvíře zvyklé. Nezapomeňte ani na pamlsky, misky, pelíšek, oblíbené hračky a samozřejmě i vodítko s obojkem nebo postrojem.
Pro kočku přibalte také kočičí toaletu a dostatek steliva. Myslete na bezpečnou cestu autem. Zvíře by mělo být připoutané bezpečnostním pásem, nebo být v přepravním boxu či v zavazadlovém prostoru auta, které je oddělené mříží. Cestujete-li veřejnou dopravou, kočka musí být umístěna v přepravce, miniaturní pes může být přepravován v cestovní tašce, u větších psů je nutný náhubek (měl by být prostorný, aby zvíře mohlo dýchat s vyplazeným jazykem a ochlazovat se).
Je-li cesta delší, přibalte si s sebou cestovní misku a vodu na občerstvení. Psi se velmi málo potí a ochlazují se pouze zrychleným dýcháním při vyplazení jazyka. To ale odvádí z těla tekutiny, a pokud nemá zvíře k dispozici dostatek vody k pití, rychle se dehydratuje.
Berete-li mazlíčka na chalupu poprvé, vezměte mu pelíšek a hračky z domova. Budou totiž načichlé pachem domova, což zvířeti pomůže cítit se v novém prostředí lépe. Až si zvíře na chalupě zvykne a „zabydlí“ se, můžete mu tam obstarat nový pelíšek, hračky, misky, čímž vám příště odpadnou položky z cestovního seznamu.
Průzkum nového teritoria
Při první návštěvě chalupy je velmi důležité dát zvířeti dostatek času, aby se s novým prostředím sžilo. Po příjezdu vezměte psa na vodítko a celou chatu i její okolí si s ním obejděte, aby se s novým územím seznámil a očichal si ho. Psi mají v tomto ohledu výhodu, často se přizpůsobí rychle a za chvíli se tam chovají jako doma.
Máte-li kolem chaty oplocenou zahradu, kde bude pes trávit čas bez dozoru, zkontrolujte riziková místa, kudy by mohl utéci, a zabezpečte je. Neměly by tam být jedovaté rostliny, které by mohl pes pozřít a otrávit se. To představuje riziko zejména u štěňat a mladých psů, kteří mají tendence okusovat vše možné.
Pokud je chalupa neoplocená, nenechávejte psa venku pohybovat se o samotě. Mohl by pronásledovat zajíce, zachytit pach háravé feny od sousedů apod. V neznámém prostředí je větší riziko, že se ztratí.
Kočičí ráj
Kočky, které jsou více vázané na své teritorium, obvykle potřebují k přizpůsobení se více času a je tak lepší je nechávat pouze uvnitř chalupy. Kočku můžete zkusit vzít na obhlídku zahrady v postroji na vodítku. Ale pouze v případě, že postroj a procházky na vodítku toleruje.
Kdo chce pro kočky opravdový ráj, může jim postavit kočičí voliéru. Jde o oplocený výběh ideálně těsně sousedící s chatou, odkud kočka nemůže utéct, ale má kontakt s venkovním prostředím, může pozorovat ptáky a cvrkot na zahradě. S chalupou může být volně propojena kočičími dvířky. Kočky si tak mohou užívat venkovního prostředí, odpočívat na čerstvém vzduchu a přitom se mohou kdykoliv ukrýt v interiéru. Kočičí voliéru můžete vybavit nejrůznějšími škrabadly, posedy a hračkami, s nimiž se kočka snadno zabaví. Vhodné je zřídit zde také zastíněnou část, kde se zvíře může chladit.
Pozor na přehřátí
Dbát o to, aby se vám mazlíček v létě nepřehřál, je velmi důležité. Pes by měl mít vždy k dispozici dostatek čisté vody na pití a útočiště ve stínu. K přehřátí psů nejčastěji dochází při fyzické aktivitě za horka. V parných dnech proto na výlety raději choďte k ránu nebo večer, pokud jdete na výlet přes den, vybírejte trasy, kde se může pes zchladit (koupání v řece, smočení v lesní tůňce).
Je lepší zvolit cestu lesem, kde je stín, než po volných prostranstvích. Na sluníčku psa zbytečně nehoňte, aportovat míček může během koupání. Na zahradě psovi zajistěte dostatek vody i chladný koutek, kde může vysoké teploty přečkat. Určitě uvítá mělký bazének nebo větší lavor jako brouzdaliště.
Lékárnička pro první pomoc
Není od věci zjistit, kde je od chalupy nejbližší veterinář a uložit si na něj kontakt do telefonu pro případ nějakých akutních zdravotních komplikací. Na chatu je vhodné pořídit si zvířecí lékárničku.
Podobně jako autolékárničku ji lze koupit již předem vybavenou. Chybět by v ní neměla obyčejná pinzeta třeba na vytahování trnů či střepů z tlapky, speciální pinzeta nebo pomůcka na odstraňování klíšťat, dezinfekce, roztok na výplach oka či rány, mast na kůži, peroxid vodíku, s jehož pomocí lze vyvolat zvracení v případě pozření něčeho nestravitelného, a další léky určené speciálně pro zvířata, třeba proti průjmu a zvracení. Dále různé druhy obvazů a náplastí, ochranný návlek na tlapku, zahnuté nůžky na obvazy, gumové rukavice. Nezapomínejte ani na antiparazitární přípravky, které vaše zvíře ochrání před klíšťaty a dalšími cizopasníky.
Před pár dny jsme v článku paní Tiché (krom jiného) doporučovali podávat nemocnému psovi tabletku v kousku čokolády jako jeden způsobů k jeho oklamání, aby tabletu pozřely. Na facebooku se pak objevily dotazy a někde i rozčilené reakce. Dnešní článek tedy pojednává o škodlivosti čokolády nejen pro psy.
Čokoláda a její toxicita pro psy
Toxicita čokolády pro psy je velmi známé a často opakované téma mezi chovateli, ale již málo z nás ví, že čokoláda je jedovatá i pro lidi. Riziko pro vašeho psa závisí na jeho věku, hmotnosti a citlivosti psa. Velký pes může sežrat mnohem větší množství čokolády, než se u něj negativní účinky projeví. Jak čokoláda působí na organismus vašeho mazlíčka, jak vypadá případná otrava a kolik by toho pejsek musel pozřít, aby se otrávil?
Čokoláda obsahuje derivát metylxantinu tzv. teobromin, což je látka podobná kofeinu, a pes ho z organismu vylučuje velmi pomalu. Teobromin tak má čas v organizmu psa působit. Metylxantiny jsou rychle vstřebávány trávicím traktem a metabolizovány v játrech, kde vstupují do enterohepatálního oběhu, díky němuž se pomalu odstraňují z těla psa ale i dalších zvířat.
Enterohepatální oběh je proces, při němž se určitá látka, např. teobromin nebo žlučové kyseliny, dostává z jater žlučí do střeva, kde se vstřebá a vrací se krví zpět do jater portální žílou. Tento proces brání velkým ztrátám látek důležitých pro organismus, ale je nevýhodný v případě některých otrav. Tento cyklus lze přerušit podáním léku, který látku váže a nedovolí její zpětné vstřebání. Metabolity metylxantinů jsou vylučovány převážně ledvinami (u psů je například 60-89 % teobrominu eliminováno močí). Poločas vylučování teobrominu se u psa pohybuje přibližně kolem 17,5 hodiny a dle nových studií se ukazuje, že závisí na věku zvířete.
Čokoláda je jedovatá i pro lidi
Můžeme tedy říci, že čím více čokolády pes sežral, tím větší množství teobrominu se do jeho těla dostane. Akutní otrava hrozí především u nemocných zvířat a mláďat. Nejnebezpečnější je čokoláda na vaření a produkty s vysokým obsahem kakaa. Naopak nejméně nebezpečná je bílá čokoláda, která neobsahuje skoro žádné nebo jen velmi malé množství kakaa. Smrtelná dávka teobrominu pro zdravého psa je 100-250 mg/kg živé hmotnosti, ale někteří autoři udávají dávku až 500 mg/kg. Pro srovnání, u člověka činí smrtelnou dávku cca 1000 mg/kg.
Čokoláda
Obsah teobrominu na 100 g
Mléčná
150-200 mg
Hořká
470-530 mg
Bílá
1-4 mg
Na vaření
1 700 mg
Tabulka: obsah teobrominu v čokoládě (převzato z: Veterinární toxikologie v klinické praxi, 2. aktualizované vydání)
Z výše uvedeného můžeme říci, že toxická dávka mléčné čokolády pro psa s hmotností 10 kg je více než 1 kg. U hořké čokolády je smrtelné množství poloviční (cca půl kilogramu hořké čokolády), ale u čokolády na vaření je nebezpečná i jedna tabulka této pochutiny.
Jednorázová konzumace malého množství čokolády vašemu pejskovi neublíží, ale jak je již zmíněno výše, tak toxicita čokolády vzhledem k dlouhé době jejího vylučování může být kumulativní. Dále záleží na i zdravotním stavu daného jedince, například pokud má pejsek problémy se srdcem či játry, je pro něj čokoláda více nebezpečná.
Jak teobromin působí, jaké příznaky máme sledovat a jak můžeme zasáhnout, pokud pejsek čokoládu pozře?
V těle zvířete teobromin ovlivňuje adenosin, který reguluje srdeční rytmus. Jakmile teobromin začne působit na adenosin, dojde k poruchám srdečního rytmu, které mohou být i smrtelné. Dále teobromin působí rozšíření průdušek a křeče svalstva.
Malé množství čokolády nemusí vyvolat žádné problémy, nebo může způsobit průjem a žaludeční nevolnost. Ale u zvířat otrávených čokoládou (teobrominem) dochází nejprve ke zvracení, průjmu, polyurii (nadměrné močení), hyperaktivitě, srdečním arytmiím, hypertermii a křečím. Smrt nastává v důsledku respiračního a srdečního selhání.
Pokud váš pes sežral čokoládu, než kontaktujete veterinárního lékaře, zjistěte o čokoládě co nejvíce informací (obsah kakaa) a zkuste zjistit množství, které bylo pozřeno. Veterinář vám podle informací, které mu poskytnete vysvětlí, jak dále postupovat.
Vyvolejte zvracení
Terapie otravy spočívá ve vyvolání zvracení, které je vhodné cca do 1 hodiny po té, co pes snědl čokoládu. Toho docílíme například ředěným peroxidem vodíku (3 %), který se ředí vodou v poměru 1:1, dávka: 1-1,5 ml/ kg hmotnosti psa (max. 1 polévková lžíce na 10 kg). Svého psa pozorujte asi 15 min, pokud nedojde ke zvracení po uplynutí tohoto času, dejte psovi další dávku.
Jestliže po 30 minutách nezačne zvracet, další dávku již nepodávejte a znovu kontaktujte veterinárního lékaře. Dále se pro rychlejší eliminaci teobrominu z organizmu podává aktivní uhlí každé tři hodiny po dobu 72 hod (doporučená dávka činí 1,0-4,0 g/kg rozpuštěné v 5 ml vody v jedné dávce).
Veterinární lékař může provést i výplach žaludku pacienta případně psa hospitalizovat. Vyvolávání zvracení a výplach žaludku jsou kontraindikovány při výskytu klinických příznaků otravy, naopak je v tomto případě třeba monitorovat srdeční a dechovou činnost.
Na trhu existují i alternativy ve formě psí čokolády. Tyto čokolády byly vyvinuty speciálně pro mlsné psí jazýčky a jsou v rozmanitých příchutích (bílé čokolády, mléčné čokolády, hovězí, jehněčí…) a neobsahují kakao. Takže i vaši parťáci si mohou bezpečně vychutnat stejnou pochoutku jako vy.
