Kdo si tohle vymyslel?

Takovou otázku můžeme občas slýchat na výstavách psů nebo i na ulici, když laik potká nějaké plemeno, o kterém toho moc neví a diví se, jak vypadá. Čemu vlastně odpovídá exteriér (vzhled) jednotlivých plemen? Je to opravdu jen nesmyslný lidský záměr nebo lze hledat i nějaké praktické důvody? Následující povídání by mohlo něco objasnit.

Možná si neuvědomujeme, že v dobách, kdy vznikala většina současných plemen, zněl základní požadavek: “Potřebujeme psa, který bude použitelný pro nějakou práci a té práci musí odpovídat jeho povaha i vzhled.“ Ten požadavek platil pro psy lovecké, pracovní, strážní i společenské.

Jako příklad jsem si vybrala několik plemen. Patří mezi ně určitě pudlové a jejich úprava srsti. Potkat můžeme psy a fenky v různém střihu. Někoho překvapí takzvaný střih klasický někdy také nazývaný lví. Takto upravený pes má části těla vyholené nakrátko, ale v některých partiích je naopak ponechána delší srst. Uvedený typ úpravy patří mezi historické postupy.

Pudl

Pudl byl původně loveckým psem využívaným pro práci ve vodě. Úprava srsti byla koncipována tak, aby byly maximálně odlehčené některé tělní partie, hlavně druhá polovina těla a psovi byl tak usnadněn pohyb ve vodě. Naopak na jiných částech těla byla srst ponechávána v původní délce ve snaze ochránit důležité a citlivé orgány. Delší srst byla na hlavě, kde chránila mozek. Důležitá byla délka srsti na hrudníku, která tvořila jakousi vestu chránící plíce a srdce. Na končetinách byla srst ve tvaru manžety chránící citlivé klouby a to zejména klouby zápěstní a hlezenní. Většinou byla ponechána delší srst také v oblasti kyčelního kloubu a ocasu.

Královský pudl, pekinéz

Dnes už má pudl v nomenklatuře FCI trochu jiné zařazení než v době svého vzniku. Patří mezi plemena společenská, ale někteří chovatelé stále historický střih používají a nelze jim to vytýkat. Podobně se postupuje i u portugalských vodních psů. V jejich případě je odlehčena tedy ostříhána zadní půlka těla a nakrátko se upraví i morda a ocas. Na hlavě zůstává typická chocholka a přední část těla, hlavně hrudník, je chráněna delší srstí. V obou případech platí, že jsou jasně stanoveny požadavky na kvalitu srsti. Před zimou a vodou nechrání jen střih, ale hlavně struktura srsti.

Dalším společenským plemenem, jehož stavba těla a osrstění mají historické opodstatnění, je pekinéz. Toto krásné a bohužel nepříliš časté plemeno pochází z Číny, kde se chovalo v sídle čínských císařů v Zakázaném městě. Podlahy tam byly mramorové a byl zastáván názor, že klapot drápků psích končetin by rušil rozjímání učenců. Proto má pekinéz hrudník utvářený tak, aby se dobře nosil na ruce a osrstěné meziprstí, aby pokud už musí jít po svých, chodil jako v měkkých nehlučných „bačkůrkách.“

Nač ty dlouhé uši?

Zajímavé jsou požadavky na exteriér některých honičů. Např. basset má mít uši tak dlouhé, aby dosahovaly až před špičku čenichu. Určitě to plemeni sluší, ale není to ten podstatný důvod, proč délku uší standard popisuje. Basset je honič, který pracuje s nízkým nosem, tedy se skloněnou hlavou. Uši dosahující až k zemi fungují jako vějíř. Pohybují se podle hlavy a nahánějí psovi pachy přímo pod nosní houbu a tak mu umožňují snadněji sledovat stopu zvěře.

Portugalský vodní pes, basset, beagle – foto Jan Tichý

U basseta a také třeba u bloodhounda je požadována volná a elastická kůže a to zvláště na hrdle. Psi pracovali v houštinách a často se dostali do kontaktu s ostrou větví. Kdyby kůže byla tenká a napnutá, snadno by došlo k úrazu s fatálními následky. Do elastické a volné kůže se ostrý předmět obtížně zapíchne. Kůže povolí a uhne.

Standard půvabného beagla říká, že špička vesele neseného ocasu má být bílá. I tady lze najít pro požadavek praktické vysvětlení. Beagle je honič. Pracoval v různých houštinách a lovci se snadno mohl ztratit z dohledu. Jeho vztyčený prut (ocas) s bílou špičkou fungoval jak signalizační vlajka říkající: “Pane, tady jsem!“

Chrtí oblouk

Původní a velmi často i současné využití psů mívá dopad na celkovou stavbu těla. Jako příklad lze použít plemena chrtů a jejich klenutou horní linii. Oblouk, který tvoří linie od kohoutku po nasazení ocasu, by byl u celé řady plemen považován za hrubou vadu. V případě chrtů např. vipeta nebo italského chrtíka ale má úzkou souvislost s jejich pohybem. Umožňuje psovi podsunout pánevní končetiny hluboko dopředu, silný odraz a tedy vysokou rychlost.

Italský chrtík, dlouhosrstý vipet – foto Jan Tichý

Celou řadu lidí může překvapit norský lundehund. Požadováno u něj je, aby měl na hrudních i pánevních končetinách nejméně 6 prstů a od ostatních psů se liší i dalšími schopnostmi vyplývajícími ze stavby těla. Plemeno se používalo při lovu papuchalků a někdy bývá nazýváno norský papuchalk pes.

Nejlépe stavbu těla vysvětluje standard plemene, v kterém se říká že: “Lundehund byl velmi důležitý pro obyvatele pobřeží Norska. Jedinečná anatomie psa s nadpočetnými funkčními prsty, krkem, který se při ohnutí dotýká hřbetu, ušními boltci, které se mohou uzavřít a ultraflexibilními předními končetinami, které umožňují šplhání po téměř vertikálních útesech a vstup do hnízdních dutin papuchalků, umožňovala přinášení živých ptáků.“

Norský lundehund, jeho tlapka s funkčním pátým prstem – foto Jan Tichý

V popisu exteriéru odpovídajícímu původnímu využití plemen by se dalo pokračovat dlouhou dobu. Patří sem mohutnost bulmastifa, jehož vzhled měl odradit problematické lidi, kožní spojení prstů novofundlandského psa, které by se dalo přirovnat k plovacím blánám nebo nízkozvedané tlapky při pohybu border kolie.

Vzhled našich plemen v návaznosti na důvod, proč byla vyšlechtěna, je určitě zajímavý. Daleko podstatnější ale je, že původnímu využití odpovídá i povaha psů. Nad tou by se každý, kdo si pořizuje psa měl zamyslet. Bude vědět nebo alespoň může odhadnout, jaký jeho pes bude a zda takové plemeno chce, zda dokáže vyhovět jeho potřebám a zda dokáže zvládnout jeho povahu.

Čtěte také: Co mi dnes oblečou? Sukýnku, overal nebo svetr?

Jak se vypočítává věk psů a fen pro reprodukci

Po zveřejnění informace o nové Vyhlášce č. 384/21 o ochraně psů a koček při chovu za účelem reprodukce, došla celá řada dotazů a žádostí o vysvětlení. Na místě je asi připomenout, že vysvětlovat záměry vyhlášky je úkol pro Oddělení ochrany zvířat na Ministerstvu zemědělství nebo Státní veterinární správu.

Požádali jsme o vysvětlení, jak to je se stanovením věku pro využití psů a fen v reprodukci. Samotné ustanovení není nic nového. Platilo i v dřívějších předpisech a bylo a je součástí Zápisního řádu Českomoravské kynologické unie a dbá se na jeho dodržování. Platí také, že chovatelské kluby si požadavky související s reprodukcí a s odběrem štěňat mohou zpřísnit, ale nemohou zmírnit.

Během březosti a kojení se u fen zvyšují energetické a živinové požadavky. Z tohoto důvodu je SPECIFIC™ CPD-M Puppy Medium Breed vhodným krmivem i pro březí a kojící feny všech plemen.

Pravidla

Jen pro vysvětlení. Platí pravidla říkající, že pes nebo fenka plemene do 50 cm kohoutkové výšky mohou být využiti v reprodukci, tedy fenky být kryty a psi krýt od ukončeného 14 měsíce věku. U plemen nad 50 cm kohoutkové výšky je pak pravidlo upraveno a říká, že psi i fenky mohou být využiti v reprodukci od ukončeného 17 měsíce věku.

V případě fen platí, že mohou být kryty do ukončeného 8 roku věku. Lze povolit výjimku na základě potvrzení veterináře, že je fenka zdravá a schopná donosit a odchovat vrh, ale pouze do ukončeného 9 roku věku. U psů samců žádné horní věkové omezení není.

Mezi kynology se vedly a stále vedou spory, jak správně vysvětlovat formulaci „ukončený měsíc nebo rok věku“. Někdo si říká, že to je den, kdy má fenka např. osmé narozeniny, jiný názor říká, že se jedná o den, kdy má deváté narozeniny, že teprve pak končí osmý rok věku. Ke každému předpisu se zpracovává odůvodnění. Je k dispozici i u nové vyhlášky a jsou v něm uvedeny praktické příklady, jak při vysvětlování věku postupovat.

Basenji, tibetský španěl – foto Jan Tichý

Pes malého plemene se narodil 1. února 2008.

  • 1. března 2008 – pes ukončil první měsíc života,
  • 1. srpna 2008 – pes ukončil šestý měsíc života
  • 1. února 2009 – pes ukončil dvanáctý měsíc života
  • 1. dubna 2009 – pes ukončil čtrnáctý měsíc života a může být využit v reprodukci

Stejně se vysvětluje termín „ukončený 8. rok věku“.

Fenka se narodila 1. února 2012.

  • 1. února 2013 – ukončila první rok života
  • 1. února 2017- ukončila pátý rok života
  • 1. února 2020- ukončila osmý rok života a dále může být kryta jen na základě povolení výjimky
  • 1. února 2021 – ukončila devátý rok života a žádná další výjimka v možnosti krytí jí nemůže být povolena.

Překážky pro množitele

Pro množitele jsou věková omezení psů a fen při využití v reprodukci věcí nežádoucí. Stejně jim vadí ustanovení říkající, že fenka smí mít maximálně 3 vrhy během 24 měsíců. Předpis sice chrání fenku a jejím prostřednictvím i štěňata, je ale určitě nemilým zásahem do zisků množitele.

Můžeme si o nové vyhlášce myslet leccos negativního. Probíraná věková omezení jsou ale ku prospěchu fen, psů i štěňat. Platí nejen pro organizované chovatele, ale i pro ty, kdo mají více než tři fenky. Jen je třeba si přát, aby případné přestupky byly odhaleny a penalizovány. Zda tak tomu bude, ukáže čas.

Veterina Labvet.cz na Firmy.cz

Čtěte také: A co páni psové?

Diagnostické chyby

Podle studie americké neziskové organizace Hospital Safety Score, která sleduje bezpečnost pacientů v nemocnicích, zemře ročně v USA 200 000 pacientů vinou medicínských chyb, kterým se dalo předejít. Vzhledem k tomu, že 70 % rozhodnutí dělají lékaři na základě výsledků laboratorních a screeningových vyšetření, je patrné, že správná laboratorní diagnostika je pro prevenci chyb klíčová.

Za laboratorní chyby mohou z 30% samotné laboratoře, ale zbylých 70% jde na vrub takzvané preanalytické fázi, tedy ještě před samotným testováním vzorku. Není důvod se domnívat, že situace ve veterinární medicíně bude výrazně odlišná. Začíná to již výběrem vhodného testu, tj. ve správný čas ten správný test. Dále je nezbytná příprava pacienta, např. má-li být nalačno, za jakou dobu po podání určitého léku má být odběr proveden a podobně.

Dalším kritickým bodem je použití vhodné odběrové nádoby a způsob uchování a manipulace se vzorkem před doručením do laboratoře. Nebojte se proto zeptat, proč se jaký test dělá a jak se na něj vy nebo váš mazlíček máte připravit.

Nikdo neví všechno, proto není ostuda, když veterinář zvedne telefon a informace si upřesní v laboratoři. Společným cílem majitele, veterináře i laboratoře je získání validních výsledků.

NEODČERVUJ, POŠLI BOBEK! Objednejte si parazitologické vyšetření trusu a ušetřete svého psa zbytečného odčervování!

X