Odpověď je jednoduchá – protože neexistuje žádný test, který by ji jednoznačně prokázal. Borelióza je klinické onemocnění a to, že dojde k infekci boreliemi, ještě neznamená, že zvíře onemocní.
Diagnostika boreliózy
Diagnóza se stanoví na základě pěti klíčových kritérii, a to jsou: klinické příznaky, výskyt klíštěte nebo vysoká pravděpodobnost expozice, pozitivní serologický test, vyloučení ostatních diferenciálních diagnóz a uspokojivá odpověď na terapii.
Je zajímavé, že zatímco 90% lidí infikovaných boreliemi klinicky onemocní, u psů je to pouhých 5%. Také se u nich téměř vůbec nesetkáváme s kožní reakcí typickou pro člověka.
Příznaky boreliózy u psa
Klinické příznaky boreliózy se u psa objevují až za několik týdnů po infekci (v experimentech to bylo 2 až 5 měsíců) a zahrnují kulhání, záněty kloubů, zvětšení mízních uzlin, letargii a horečku. U malého procenta psů mohou být vážným následkem zánět ledvin, zánět srdečního svalu a neurologické potíže.
V případě podezření na boreliózu je zapotřebí provést kompletní vyšetření krve, vyšetření moči a serologický test na protilátky. Test používaný v naší laboratoři zjišťuje výskyt protilátek proti peptidu C6, který borelie tvoří pouze po přirozené infekci v těle hostitele, a které jsou detekovatelné asi za 3 týdny po napadení. Předchozí vakcinace proti borelióze tedy není překážkou testování. Stejným testem zároveň zjistíme možnost koinfekce jinými klíšťovými patogeny, ehrlichií a anaplasmou.
I u psů, kteří nemají žádné příznaky, ale jsou ve větším riziku infekce, se doporučuje každoroční testování. Navíc se tím ověřuje úspěšnost protiklíšťových opatření a případné vakcinace.
Plísňová (správněji houbová) kožní onemocnění psů, koček, králíků, morčat a dalších zvířat jsou, podobně jako u lidí, nepříjemným zdravotním problémem. Nezřídka jsou i problémem společného soužití.
Houby, které jsou schopné vegetovat na tkáních kůže tvoří zvláštní skupinu zvanou dermatofyta. Mezi nimi jsou druhy, které častěji parazitují u člověka, jiné častěji u zvířat, ale ostrá hranice mezi nimi neexistuje. Ke vzájemnému nakažení může dojít!
Nejčastěji se kožní houby zachycují na jedincích s citlivější pletí tj. zejména na dětech respektive mláďatech zvířat, mládeži v pubertě či ženách.
Podle dlouhodobých zkušeností našeho pracoviště se stává aktuálním problémem současnosti zejména v městském prostředí přenos houby druhu Microsporum canis nejen ze psů, ale zejména z koček na členy rodiny.
Přenos plísní
Nejčastějším zdrojem nakažení jsou v posledních letech toulavá koťata. Jejich soucitní zachránci bývají obyčejně i prvními postiženými. Na podobný podezřelý kontakt je proto v případě potíží třeba upozornit i ošetřujícího kožního lékaře.
Riziko přenosu se podstatně sníží prohlídkou nalezeného zvířete ve veterinární ordinaci nejlépe doplněnou o vyšetření v naší mykologické laboratoři a to i v případě, kdy zvíře nemá viditelné kožní onemocnění. Infekční zárodky hub může totiž přenášet i jen na srsti.
Plísňová kožní onemocnění jsou nepříjemná nejen z estetického hlediska, ale především mimořádnou úporností s potřebou dlouhodobé každodenní léčby a rovněž dlouhodobým přetrváváním zárodků (spór) v prostředí bytu (v prachu, textiliích apod.). Z kůže nemocného zvířete nebo člověka se jich miliony sypou do okolí doslova jako z cukřenky.
Plíseň u morčat a králíků se může přenést i na jejich majitele
Desatero pro prevenci
Zárodky v prostředí bytu přežívají až 1 rok a mohou kdykoliv znovu nakazit zvíře i člověka! Odolávají všem běžným desinfekčním prostředkům kromě speciálních. Jsou citlivé pouze na teplotu vyšší 50°C (vyváření). Pro prevenci a léčení „plísňových“ kožních onemocnění u domácích zvířat doporučujeme proto dodržovat alespoň následující „desatero“:
Po každém styku se zvířetem si důkladně umyjte ruce.
V prostředí, ve kterém se nemocný pes či kočka pohybují často vysávejte výkonným vysavačem, který nevíří prach a odpad likvidovat jako v bodě 5.
V pelíšku zvířete používejte jen provizorní podložky, které lze likvidovat.
Zamezte styk s nemocným zvířetem zejména dětem a ostatním zvířatům.
Před prvním ošetřením ostříhejte okolí ložisek a odstraňte šupiny a strupy. Tuto akci, stejně jako každé vyčesávání srsti, provádějte nad omyvatelnou podložkou (tác, vanička) a vyčesanou srst a kožní šupiny desinfikujte spařením horkou vodou (eventuálně spálením) podobně jako použité kartáče, přípravky apod. Zásadně pracujte v gumových rukavicích.
Nezapomínejte na nepřerušovanou každodenní léčbu zvířete podle návodu ošetřujícího veterinárního lékaře po dobu nejméně 6-8 týdnů ani při zdánlivém vyhojení.
Po ukončení léčby absolvujte kontrolní stěry léčeného zvířete případně jeho okolí v naší mykologické laboratoři na přítomnost plísní.
Průběžně kontrolujte a likvidujte výskyt zevních parazitů (hlavně blech), protože mohou přenášet spory plísní.
Vzhledem k možnosti přenosu kožních plísní i z člověka na zvířata odborně léčit případné onemocnění lidí.
Na výstavách zvířat používejte výhradně vlastní pomůcky k ošetření zvířat, dodržujte hygienická opatření při posuzování zvířat a při ošetření výstavních zařízení.
Cukrovka u psa – diabetes mellitus – je nejčastější hormonální onemocnění. Na 200 psů připadá jeden diabetik. Postihuje častěji feny (u koček naopak spíše kastrované kocoury) než psy (v poměru 2:1) ve středním věku. Nastupuje plíživě.
Když pes hubne, příznaky cukrovky u psa
Prvním příznakem je žíznivost, přes velký příjem potravy postupné hubnutí, únavnost, chřadnutí, občasné zvracení a ovocný pach dechu. Bez zavedení léčby nastává rychlý úhyn vyčerpáním. Rozpoznání cukrovky je možné jedině laboratorním vyšetřením krve a moči.
Nabízíme kompletní vyšetření jater, ledvin, slinivky břišní, event. nadledvinek, štítné žlázy, vyšetření moči, krevního obrazu, stanovení hladiny cukru – nezbytné před zahájením léčby. Naučíme vás podávat inzulín a doporučíme speciální léčebné diety pro diabetiky.
Život diabetika, to jsou pravidelné kontroly v průběhu léčby, sledování hmotnosti, vyšetření krevního cukru a moči. 1 – 2x ročně doporučujeme celkové vyšetření jater, ledvin, slinivky břišní, které napomáhá k udržení vyhovujícího zdravotního stavu diabetika.
Co Vás čeká
Musíte zvládnout techniku injekčního podávání inzulínu pravidelně 1 – 2x denně. Nastavit denní režim cukrovkáře zvláště v oblasti výživy, pravidelně podávat dietní potravu nejméně 3x denně. Kontrolovat a udržovat optimální tělesnou hmotnost zvířete. U fen bývá potřebná kastrace.
Co tím získáte
Pokud je diabetes u psa včas podchycen, zajistí správná léčba a její kontrola prakticky normální život Vašeho zvířete. Při intenzivní péči a pravidelných kontrolách prodloužíte život vašemu psovi i o několik let.
„Umění dermatologie spočívá ve včasné diagnóze.“ prof. Jan Declerq, Ghent University, Belgie
Stav kůže je zrcadlem celkového zdravotního stavu a pohody organismu. Reaguje na velké množství podnětů pouze omezeným množstvím kožních reakčních vzorů, což laicky znamená že: „Všechno vypadá stejně.“
Kožní nemoci u psů bývají dlouhodobé a často se vracejí. Důležitá je pečlivost vytrvalost. Základem je ale důkladné vyšetření.
Testy na kožní nemoci u psů
Ke správné diagnóze se proto používá celá škála diagnostických testů: kožní seškraby na parazity, stěry na bakterie, kvasinky a plísně, odběry krve pro odhalení vnitřních onemocnění a kožní biopsie pro určení typu nádoru nebo druhu autoimunitního onemocnění.
Stáhněte si e-book zdarma
Téměř každý dermatologický pacient má nějaké prvotní onemocnění a k němu se pak přidává infekce. Řešíme tedy dva problémy: O jakou infekci se jedná? Které primární onemocnění ji vyvolalo?
Vyšetření v naší laboratoři pomůže na tyto otázky odpovědět. Je možné zaslat vzorky prostřednictvím vašeho veterináře, ale pro vyšší záchyt je ideální provést odběry přímo u nás. Objednejte se na vyšetření online.
