Terapie šamponováním

Pes během léčby medikovaným šamponem pro kožní onemocnění

Medikovaný šampon pro psy: alternativa k antibiotikům

Terapie šamponováním představuje účinnou metodu v léčbě kožních onemocnění u psů i koček. Správné použití medikovaných šamponů může významně zlepšit stav kůže a srsti vašich mazlíčků. Medikovaný šampon je takový, který obsahuje nějakou účinnou léčivou látku.

Jednou z možností, jak předcházet vzniku rezistentních kmenů bakterií, je použít dezinfekční medikovaný šampon pro psy místo rutinního podávání antibiotik při povrchových zánětech kůže.

U hlubokých zánětů kůže by měl být šampon pro psy doplňující terapií, která může zkrátit délku užívání antibiotik. Antibakteriální složkou bývají nejčastěji chlorhexidin, benzoyl peroxid a ethyl laktát. Každá z těchto látek má jiný mechanismus účinku.

Aby taková terapie byla úspěšná, musí být dodrženo několik zásad:

  • 1) Je-li kůže nebo srst silně znečištěna, je zapotřebí nejdříve použít běžný čistící šampon pro psy, aby se potom účinná látka z medikovaného šamponu dostala tam, kam má.
  • 2) Šampon nenanášíme přímo na kůži, aby nedošlo k jejímu podráždění, ale předředíme si ho vodou.
  • 3) Naneseme na dobře zvlhčenou srst a kůži, napěníme a necháme působit pět až patnáct minut (dle instrukcí výrobce).
  • 4) Dobře opláchneme, protože i zbytky šamponu mohou kůži iritovat.

Frekvence terapie závisí na stavu onemocnění a druhu šamponu. Při akutních potížích to může být i denně, po odeznění se intervaly prodlužují na dobu, po kterou je ještě patrný účinek.

Použivejte jen šampon pro psy

Nepodlehněte pokušení používat na vašeho mazlíčka produkty určené pro lidi. Kůže psů a koček je totiž značně odlišná. Proti nim jsme přímo tlustokožci, naši epidermis tvoří 10 – 15 vrstev buněk, u psů je to 3 – 5 a u koček pouze 1 – 3 vrstvy. Také pH kůže je jiné, člověk ho má kyselé, zatímco psi a kočky neutrální až mírně zásadité.

Pro optimální péči o kůži a srst vašich mazlíčků je důležité dodržovat výše uvedené zásady a vybírat vhodné veterinární přípravky. V případě přetrvávajících problémů konzultujte stav zvířete s veterinárním lékařem.


Má váš pes kožní problémy?

Objednejte se k našemu veterinárnímu dermatologovi ještě dnes!

Medikovaný šampon pro psy je speciální veterinární šampon obsahující léčivé složky, které pomáhají při léčbě různých kožních onemocnění. Tyto šampony jsou určeny k cílené péči o psí srst a pokožku a často jsou doporučovány veterinárními lékaři.

Jaké účinky má medikovaný šampon?
Medikované šampony mohou mít různé účinky v závislosti na složení:
🩺 Antibakteriální – likvidují bakterie způsobující infekce
🦠 Protiplísňové (antimykotické) – pomáhají při kvasinkových a plísňových infekcích
🐜 Antiparazitární – účinné proti roztočům, blechám a jiným parazitům
🔥 Protizánětlivé – zklidňují podrážděnou a zarudlou kůži
💧 Hydratační – obnovují rovnováhu suché a šupinaté pokožky

Veterinární šampony se doporučují pro psy trpící:
Alergiemi (svědění, zarudnutí)
Bakteriálními infekcemi (hnisavé záněty kůže)
Plísňovými infekcemi (Malassezia, dermatofytóza)
Seboreou (mastná nebo suchá kůže)
Svrabem nebo jinými parazitárními infekcemi

Jak používat medikovaný šampon?
1️⃣ Navlhčete srst psa vlažnou vodou
2️⃣ Naneste šampon a jemně vmasírujte do pokožky
3️⃣ Nechte působit podle pokynů (obvykle 5–10 minut)
4️⃣ Důkladně opláchněte čistou vodou
5️⃣ Opakujte podle doporučení veterináře

💡 Medikované šampony jsou součástí léčby kožních onemocnění u psů a měly by být používány podle pokynů veterináře. Pokud váš pes trpí svěděním, záněty nebo kožními infekcemi, správně vybraný šampon může být klíčem k rychlé úlevě! 🐕🚿

Veterinární dermatologie – facebooková skupina

Škrkavka psí, její vývojový cyklus

škrkavka psí

a co to znamená pro odčervování

Váš pejsek se škrkavkami může nakazit dvěma způsoby. Buď pozře ze země přímo vajíčko nebo si uloví nějakého přenašeče, např. myš. Další osud tohoto parazita záleží na věku a imunitě jeho hostitele. Jinak probíhá infekce u štěňat do šesti měsíců a jinak u psů starších. Z vajíčka se ve střevě vylíhne larvička, která se přes jeho stěnu dostává dál do těla.

Škrkavky u štěňat

U štěňat putuje larva škrkavky tzv. hepatotracheální migrací (přes játra a krevní oběh) do průdušnice. A po vykašlání a spolknutí skončí opět ve střevě. To už je konečně natolik zralá, aby se z ní vyvinula dospělá škrkavka psí, která se může dále množit a vylučovat vajíčka do prostředí. Tomu se říká patentní infekce a jenom tu dokáže odčervení zlikvidovat.

U starších psů se ale vyvine přirozená imunita, která zabrání hepatotracheální migraci. Larvičky si tak putují tělem (tzv. somatická migrace) a usadí se v různých tkáních, kde se „uloží ke spánku“. Na tuto infekci ale odčervení nezabírá.

Jiná je situace, pokud pes pozře přenašeče, ve kterém si larvička škrkavky už odbyla své putování a tak se může rovnou usadit ve střevě. V tomto případě se opět jedná o patentní infekci s vylučováním vajíček do prostředí citlivou na odčervení.

Březí feny

Zvláštní kapitolou jsou březí fenky. Po 45. dni březosti u nich dojde vlivem hormonálních změn k „probuzení“ larviček ve tkáních a jejich přestupu přes placentu do plodů. Štěňátka se tak již narodí se škrkavkami.

Některé larvičky se dostávají přes mléčnou žlázu do mléka a tím opět dochází k nakažení štěňat. A protože jediná infekce škrkavkami zajistí fence dostatek larviček pro všechny vrhy, doporučuje se vždy odčervování štěňat, i když u fenky patentní infekci neprokážeme.

Výskyt škrkavky u psů

Jaký je výskyt škrkavek u populace našich psů, nevíme. Neexistují žádné studie, které by to mapovaly. Čísla z jiných zemí jsou nepřenosná, protože se neliší jen jednotlivé země, ale i jejich regiony.

Na veterinární fakultě v holandském Utrechtu proběhla v letech 2011 až 2014 rozsáhlá studie, která sledovala výskyt reinfekcí škrkavkami u skupiny 938 psů. Po tuto dobu prováděli každý měsíc parazitologické vyšetření trusu od každého psa zahrnutého do studie. Všichni byli starší šesti měsíců.

Labvet podcast

Celkový podíl pozitivních nálezů byl 4,5 %. Téměř 70 % psů nikdy nemělo žádný záchyt škrkavky, u 17,5 % psů byl záchyt pouze jednou a u 14,6 % psů vícekrát. Medián výskytu první infekce byl 5 měsíců a reinfekce 9 měsíců. Jako rizikové faktory byly identifikovány požírání trusu nebo půdy, venčení na volno, urologické nebo respirační potíže, stres a užívání kortikoidů.

Jaké závěry z toho pro nás můžeme vyvodit?

  • 1. U dospělého psa není příliš velké riziko, že bude mít patentní infekci a bude zdrojem infekce pro okolní prostředí.
  • 2. Rutinní odčervování naslepo je ve většině případů zbytečné.
  • 3. Pravidelné vyšetření trusu jednou za čtvrt až půl roku odhalí nosiče nákazy a umožní cílené odčervení psa.
  • 4. Větší obezřetnost je zapotřebí u psů spadajících do některé z rizikových skupin (koprofágie, geofágie, venčení na volno, chronické onemocnění, stres, kortikoidy).
parazitologie trusu

Poznámka na závěr

Škrkavky u psů nás zajímají nejen kvůli jejich možnému onemocnění, ale i pro možný přenos na člověka. I my jim sloužíme jako přenašeči, stejně jako třeba ta výše zmíněná myš. Jen mají tu smůlu, že (pokud nás nesežere vlk) se naším prostřednictvím do defenitivního hostitele už nedostanou. Aby se vajíčko stalo infekčním, potřebuje několik týdnů na dozrání ve venkovním prostředí. Proto řetězec nákazy nejúčinněji přerušíme uklízením trusu po našich miláčcích.


Čtěte také: Odběr vzorků trusu a moči pro laboratorní vyšetření


Myslivost: Cizopasníci psů

Přines bobek na FOR PETS 2025 a získej vstupenku ZDARMA

X