LABVET preventivní profilový test je soubor laboratorních vyšetření provedený z několika kapek krve, moči a případně trusu vašeho psa či kočky. Dokážeme odhalit skrytá místa onemocnění mnohem dříve, než se očividně projeví. To umožní včasnou léčbu a také zvýší šanci na její úspěšnost její. Váš mazlíček získá šanci na dlouhý život a vy ušetříte za opožděné léčení s mnohdy nejistým výsledkem.
Názorným příkladem jsou velmi častá onemocnění ledvin, která lze v časném stadiu ovlivnit jen úpravou diety!
Celý systém této objektivní zdravotní kontroly byl prověřen dlouholetou péčí o služební psy ozbrojených složek. Prováděná vyšetření pak jsou kvalitou zpracování totožná s vyšetřeními, jež se běžně provádějí u lidí.
Náš „preventivní profilový test“ je tak nejvyšším stupněm kontroly zdraví, který můžete vašemu psovi či kočce poskytnout.
Kdy je vhodné test absolvovat? U starších zvířat doporučujeme vyšetření po 6. – 7. roce věku pravidelně jednou za 1-2 roky. U nově nakoupených zvířat Vám můžeme ušetřit peníze za zvíře se skrytými zdravotními vadami, za nákladné léčení a ochránit zdraví Vaší rodiny před přenosnými nemocemi.
Testy jsou vhodné i pro rychle rostoucí štěňata větších plemen. Zkontrolujme vyrovnanost přívodu živin a minerálií důležitých pro dobrý tělesný vývoj a prevenci nenapravitelných poruch vývoje kostry. Tento test označujeme jako „růstový“.
Dalším příkladem mohou být sportovní plemena, kde má být zdravotní kontrola součástí péče k udržení sportovní nebo pracovní výkonnosti.
Ceny testů se pohybují od 800 do 2000 Kč. Vždy záleží na rozsahu požadovaných vyšetřeních po konzultaci s veterinárním lékařem.
S jarem každoročně stoupá počet zájemců o štěňata. Většina nastávajících majitelů nového člena rodiny přemýšlí nad plemenem, nad tím, zda si pořídí psa nebo fenku a také nad péčí, kterou jejich čtyřnohý přítel bude vyžadovat. A když se řekne péče, znamená to v prvé řadě způsob, jakým bude zabezpečena výživa štěněte.
Při převzetí štěněte je dobré zjistit dosavadní krmení u chovatele, aby se potrava v prvních dvou týdnech u nového majitele příliš nelišila.
Složení krmné dávky
Štěně by mělo dostávat maso hovězí, drůbeží, rybí (vařené, občas i syrové po několikadenním promražení), mléko a mléčné výrobky, vajíčka (lépe jen vařený žloutek 1-2x týdně), přílohy – těstoviny, rýži. Ovesné vločky raději až po 3. měsíci stáří.
Váhový poměr potravin živočišného původu (maso, mléčné výrobky, vejce) k přílohám rostlinného původu (rýže, těstoviny, vločky) by měl být přibližně do 8 měsíců věku 2:1, od 9 měsíců věku 1:1 (po 1. roce 1:2). Ve věku okolo pěti měsíců je u velkých plemen důležité omezit podíl bílkovinné složky v krmné dávce až o polovinu. Při překrmování bílkovinami může dojít k nepoměru mezi nárůstem svalové hmoty a vývinem kostí končetin.
Po celý den musí mít pes k dispozici čerstvou vodu. Potrava štěněte by měla být hutná, pevná, nikoliv kašovitá nebo ve formě polévek. Předkládaná potrava by měla být kvalitní, nezávadná a čerstvá. Množství má být voleno tak, aby pes během krátké doby celý objem sežral. Nechávat štěněti k dispozici misku s potravou po celý den je nevhodné.
Pes nesmí dostávat potravu přesolenou, kořeněnou, zmrzlou, horkou nebo jakýmkoliv způsobem znehodnocenou. Nevhodné jsou dlouhé, lámavé a ostré kosti (dlouhé kosti drůbeže a rybí) nebo větší množství sladkostí a uzenin.
Prodávaná krmiva
Zjednodušují situaci majitele, ne každý pes je ale dobře snáší. Dodržujte předepsanou návykovou dobu. Pozor na datum spotřeby (expirace) a správné skladování krmiva. Jedinec krmený suchou potravou má zvýšené nároky na příjem tekutin. Kompletní krmiva renomovaných výrobců jsou v obsahu živin, vitamínů i minerálií dobře vyvážena podle potřeby věkové kategorie a zátěže psa. Není vhodné je kombinovat s tradičním stylem krmení.
Vitamíny a minerálie
Při správně zvolené krmné dávce není důvod cokoliv přidávat. Vzhledem k tomu, že podávání vitamínů a minerálií může mít i opačný efekt, než majitel psa očekává, je vhodné vše vždy předem konzultovat s veterinárním lékařem.
Krmení štěněte
věk štěněte
počet krmení
do 3 měsíců
4 – 5x denně
3 – 5 měsíců
3 – 4x denně
5 – 8 měsíců
2 – 3x denně
8 – 12 měsíců
1 – 2x denně
dospělý pes
1x denně, 1x týdně hladovka
Krmení štěněte v prvním roce života
Odčervení
První odčervení štěněte provádí zpravidla chovatel, který by o tom měl nového majitele štěněte informovat. Další odčervení by se mělo dělat na základě výsledku parazitologického vyšetření trusu. Totéž platí pro dospělého psa.
Očkování
Typ očkovací látky volí veterinář podle nákazové situace. Běžně se očkuje proti parvoviróze a coronaviróze od 6-ti týdnů věku. Od 7-8 týdnů věku lze použít kombinované vakcíny proti psince, parvoviróze a infekčnímu zánětu jater. Očkování štěněte je nutné opakovat, protože dlouhodobější imunita nastupuje až u psů očkovaných ve stáří nad 12 týdnů. V tomto věku lze očkovat štěňata i proti vzteklině, pokud jsou ovšem v dobré kondici.
Zásady očkování
Očkovat lze pouze štěně zdravé a v dobré kondici. Neměla by se očkovat začervená štěňata. Mezi odčervením a očkováním je nutno dodržet minimální 10-ti denní rozestup jinak není zajištěna tvorba protilátek. Neměla by se očkovat štěňata, která jsou nebo budou oslabena přechodem do nového prostředí.Chovatel i nový majitel musí počítat s tím, že štěně se s touto změnou vyrovnává minimálně 10 dní. V tomto období je vhodné parazitologické vyšetření trusu.
Péče o srst
Běžná údržba spočívá v pravidelném česání a kartáčování. Koupat lze štěně nejdříve ve stáří okolo 4 měsíců. Musí být dodržen dostatečný odstup od očkování. Psí kůže je velmi citlivá. Koupání (s výjimkou přírody) by mělo být posledním řešením. Šampóny a mýdla je nutno volit opatrně, při jakékoliv reakci je třeba přípravek vyřadit z používání. Součástí péče o srst je i udržení psa bez vnějších cizopasníků. Této oblasti je nutno věnovat velkou pozornost proto, že i obyčejná blecha může být příčinou dlouhodobého onemocnění kůže. V současné době je na trhu řada preventivních i léčebných přípravků. Je nutné se poradit s veterinárním lékařem o tom, který použít.
Pohyb
Ke zdárnému vývoji potřebuje štěně dostatek pohybu na čerstvém vzduchu. Jedinec mladší 12-ti týdnů není ještě dostatečně proočkován, je tedy nutné se s ním vyhýbat místům, kde by mohlo přijít do kontaktu s nemocným psem. Pohyb musí odpovídat fyzické vyspělosti psa. Stejně špatný dopad má jak nedostatek pohybu tak přetěžování.
Ustájení
Pokud je štěně umístěno v bytě majitele, mělo by mít vyhrazený koutek „pelíšek,“ kde je chráněno před okolím. Zvláště děti je třeba upozornit na to, že malé štěně má velkou potřebu spánku a je třeba respektovat jeho právo na období nerušeného klidu. V případě umístění psa venku, je nutné věnovat kotci i boudě dostatečnou pozornost při jejich výstavbě (prostor, zateplená bouda, povrch) i při běžné údržbě.
Usilovné drbání bývá častým důvodem, proč majitel přivede svého mazlíčka do ordinace veterináře. A i když svědivost je hlavním příznakem alergie u psa, nemusí to být vždy ta správná diagnóza. Kožní onemocnění u psů i lidí bývají urputná a často se vrací.
Pes se drbe a drbe
Někdy to může trvat týdny až měsíce, než si můžeme být jisti (tedy téměř jisti, protože v biologii není nic na sto procent). Neexistuje žádný přímý jednoduchý test, který by alergii u psa prokázal. Co tedy všechno může vyvolávat svědivost a alergii tak imitovat?
Kožní nemoci psů mohou mít příčiny, které lze rozdělit do tří skupin. Ty tzv. primární vyvolávají svědivost přímo. Sem patří ektoparaziti (blechy, svrab, dravčík, sametka, demodex), kožní plísně (ano, ani u nich není svědivost vyloučena), jiné druhy alergie než je atopie nebo potravní alergie u psa (alergie na bleší kousnutí, kontaktní alergie), reakce na léky a vzácněji i některé nádorové a autoimunitní choroby.
Abychom se k těmto primárním příčinám dostali, musíme nejdříve vyloučit sekundární příčiny svědivosti. Těmi jsou bakterie a kvasinky. Tady většinou stačí obarvený preparát otisku nebo stěru kůže. V případě, že se na něm najdou tyčkovité bakterie nebo pokud byl pacient opakovaně léčen antibiotiky, je indikována bakteriologická kultivace.
Třetí skupinou ovlivňující svědivost jsou tzv. modulující faktory. Ty se vyskytují v kůži nebo centrální nervové soustavě a ovlivňují zda a jak silně bude pociťována svědivost. Příkladem může být zvýšené drbání u psa v noci, kdy utichnou podněty a vzruchy z okolí a svědivost tak „má na vrch“.
Také strach nebo stres patří k faktorům vycházejícím z nervové soustavy. Pocit svědivosti bývá vyšší v suchém prostředí nebo naopak v teplém a vlhkém prostředí, kdy je snížen nebo znemožněn odpar z kůže. A i když máme diagnózu alergie u psa potvrzenou, je zapotřebí být stále ve střehu a hlídat sekundární infekce, ke kterým je pes alergik náchylnější, dodržovat protiparazitární opatření a snažit se eliminovat modulující faktory.
Než řekneme: „Váš pes je alergik,“ je třeba vyloučit všechny ostatní možné příčiny potíží a zvíře musí být dospělé. Někdy se může stát, že příčina je jinde a podaří se nám ji odhalit důkladným laboratorním vyšetřením.
Teprve pokud se jiné příčiny vyloučí, má smysl uvažovat o alergologických testech. Zvíře lze nechat testovat dvěma způsoby. Jednak jsou to kožní vyhledávací testy a pak testy z krve. V naší laboratoři již dnes provádíme oba druhy vyšetření. Výsledky kožních vyhledávacích testů jsou na počkání, krevní testy do dvou až tří dnů. Objednat na vyšetření se můžete online.
Kožní alergologické testy pro psy
Dermatologové těmto testům dávají přednost, protože zjišťují reakci na alergeny přímo na orgánu, kde se projevují příznaky, tedy na kůži. Používáme sadu alergenů, kterou výrobce „ušil na míru“ našim středoevropským podmínkám.
Pro pejska to znamená oholení části kůže na vnitřní straně stehna a patnáct vpichů tenkou jehličkou, která vpraví alergen do kůže. Není to bolestivé a pro akční jedince je jediným nepohodlím nutnost vydržet chvíli ležet na boku.
Po aplikaci má od nás na dvacet minut pokoj (může se jít klidně projít) a po uplynutí této doby už pouze změříme velikost reakce. Výsledky jsou ještě týž den, je možné si na ně i počkat v čekárně.
Jedinou nevýhodou tohoto způsobu testování je sice minimální, ale přesto stále existující riziko anafylaktické reakce, a nutnost vysadit několik týdnů předem léky ovlivňující imunitní reakce (kortikoidy a antihistaminika). Pejsek se ale nemusí trápit svědivostí a na její zmírnění může i nadále používat Apoquel.
Krevní alergologické testy
Alergologické testy z krve nabývají v poslední době na popularitě především pro svou jednoduchost. Výhodou zde je, že není zapořebí vysazovat protialergickou medikaci, pokud byla podávána krátkodobě a ne ve vysokých dávkách.
Můžete se objednat na odběr nebo může krev odebrat ošetřující veterinář a poslat ji do laboratoře. Výsledky sdělujeme emailem.
Kromě testů na alergeny z prostředí zjišťujeme i potravní alergie.
Nenechte psa alergií trápit příliš dlouho!
Pokud má potíže déle než tři měsíce v roce, je vhodným kandidátem na imunoterapii. Podle zjištěných alergenů můžeme dát vyrobit pacientovi vakcínu k desenzibilizační terapii.
Na výběr je injekční nebo ve formě kapek podávaných do tlamy. S terapií je vhodné začít v co nejnižším věku. Organismus je lépe tvárný a je tak větší šance na úspěch.