Štěňata – identifikační označení vrhů

Do náplně činnosti naší laboratoře patří určení optimálního dne krytí. Krytím feny ale náš zájem o fenku a její potomstvo nekončí. Rádi poradíme jak na parazity u matky i štěňat a nabízíme zvýhodněné očkování „našich“ vrhů a také identifikační označení štěňat nebo přesněji řečeno, jejich čipování.

SPECIFIC CPD
Toto krmivo je velmi vhodné pro štěňata středních plemen. SPECIFIC™ CPD-M Puppy Medium Breed je možné podávat od doby odstavu (5.-6. týden života) do dosažení 80 % tělesné hmotnosti dospělého jedince.

Připomenout je asi třeba, že podle Zákona o veterinární péči je čipování psů zákonnou povinností. Chovatel je povinen zajistit označení štěněte elektronickým čipem před jeho předáním novému majiteli, nejpozději však do 3 měsíců věku psa. Chovatel psa je dále povinen zajistit, aby identifikační číslo psa bylo zaznamenáno v dokladu o očkování psa. Identifikačním číslem psa se rozumí alfanumerický kód zobrazený elektronickým čipem, který umožňuje zjistit totožnost konkrétního psa. Identifikační označení štěňat je samozřejmě také podmínkou pro vystavení průkazů původu. Z výše uvedeného vyplývá, že i u několika málo plemen, kde stále ještě tetují, je čipování povinné.

Chovatelé zvláště malých plemen se často ptají, zda je čipování pro štěně bolestivé? Jehla, kterou se čip vpravuje pod kůži označovaného psa, je o něco málo silnější, než jehla používaná při očkování. Místo, kam se čip aplikuje, je jasně určeno. Jedná se o levou stranu krku. To je místo, kam by se zakousl při útoku soupeř a také místo, které je z tohoto důvodu méně citlivé. Některé štěně při čipování zapláče, jiné zůstává úplně klidné. Velmi záleží na plemeni a na povaze samotného štěněte. Z praxe mohu potvrdit, že čipování je pro štěně méně náročné než tetování.

Dotazy bývají směrovány na typ čipů, které máme. Používáme mikročipy jejichž průměr  je 1,41 mm  (± 0,16 mm) a délka  9,2 mm   (± 0,6 mm). Čipy mají antimigrační systém, který zabraňuje putování v těle psa.

V jakém věku lze štěňata čipovat?

Tak zní další otázka ze strany chovatelů. Odpověď zní, že zvíře lze v podstatě identifikačně označit hned po narození. V případě štěňat, která mají mít průkazy původu, je ale třeba napřed mít plemennou knihou vystavená tak zvaná čísla zápisu. Mimo to předpis Českomoravské kynologické unie říká, že čipování psů je povoleno od stáří 4 týdnů, a to celý vrh najednou na základě vydaných čísel zápisu. Čipováním je jednoznačně ověřen počet a pohlaví zapisovaných štěňat. Označení potvrdí provádějící oprávněná osoba na příslušném formuláři.

Na zmíněném formuláři jsou uvedena jména štěňat a jejich čísla zápisu. U každého štěně se vlepí samolepka s číslem čipu, který byl štěněti aplikován, další samolepka se použije pro pas nebo očkovací průkaz a zbylé samolepky obdrží chovatel.

Formuláře se mohou u jednotlivých plemen lišit a někdy se na nich potvrzuje veterinářem provedená kontrola vrhu. Při ní se kontroluje např. typ skusu, u některých plemen výskyt fontanel, tříselné nebo pupeční kýly a také to, zda mají psi samci sestouplá obě varlátka. Podobnou kontrolu uděláme rádi i v případě, že není klubem požadována. Zároveň je možné provést i odběr na genetické vyšetření nebo pro stanovení DNA.

Pokud to chovatel požaduje, štěňata očkujeme a vystavíme jim očkovací průkaz nebo pas. Pokud chce chovatel předejít případným problémům s nastávajícími majiteli, je možné vystavit i potvrzení o zdravotním stavu vrhu. Zamluvit termín pro čipování, očkování a vystavení pasů si můžete v našem rezervačním kalendáři.

Práce se štěňaty je práce příjemná. Rozumné ale je pokud se chovatel předem objedná. U nás nehrozí nebezpečí infekcí od ostatních pacientů. Přece ale jen jsme rádi, pokud štěňata nečekají v čekárně a na takovou smečku je také třeba mít dostatek času.


Čtěte také: Roste vaše štěně do krásy?

Deset otázek pro budoucího majitele psa

Pes má ve svém životě mnoho úkolů. Tím nejdůležitějším je dělat svému člověku radost. Na nás lidech je, abychom mu to umožnili.

Předpokládalo se, že koronaviróza a s ní související nouzový stav budou mít velmi negativní dopad na zájem o štěňata. Zatím se zdá, že skutečnost je zcela opačná. Možná tedy stojí za to se trochu věnovat těm, kdo si chtějí psa pořídit.

Foto: Jan Tichý

Dále uvedené povídání se samozřejmě vztahuje na zájemce o štěně. Do určité míry se ale vztahuje i na chovatele. Ono asi není rozumné dát štěně každému, kdo se o něj přihlásí. Výše uvedené motto je určitě pravdivé a to i v požadavku, abychom psovi jeho nejdůležitější úkol umožnili. Právě rozumné zvážení našich možností před pořízením psa je z tohoto pohledu důležité.

Pokud si někdo kupuje pračku nebo ledničku, věnuje většinou výběru domácího spotřebiče velkou pozornost. Odpovědi na otázky: „Jak to funguje?“ Co to umí?“ „ Kolik stojí provoz?“ „Jak je to s každodenní údržbou?“ a „Kdo to umí opravit?“ hledá nejen v reklamě, ale i u lidí, kteří podobnou „mašinku“ doma mají. Pokud si kupujeme psa, často nepřemýšlíme vůbec nad ničím. Výsledkem pak mohou být problémy, které trápí nás, našeho psa a v nejhorším případě i okolí. Koupě psa je prostě záležitostí, kterou je třeba důkladně zvážit. Následujících deset otázek může sloužit jako podklad pro zamyšlení. Pravdivé odpovědi mohou při rozhodování zda si psa pořídit a také jakého hodně pomoci.

1. Proč vlastně psa chci?

Na první pohled se může tato otázka zdát být zcela zbytečná. Chci psa, tak si ho koupím a proč bych měl či měla sám před sebou toto přání zdůvodňovat. Určitě nikomu neuškodí, když se nad svými důvody trochu zamyslí. Pokud někdo hledá ve psovi ochránce, přítele nebo jej potřebuje k výkonu svého povolání či nějaké další činnosti, určitě není důvod, proč mu koupi psa rozmlouvat. Velkým problémem se může (ale nemusí) stát i pes, který byl možná dobře míněným, ale nedomyšleným dárkem. Daleko horší je to tam, kde je pes tou poslední kapkou, která má doplnit náš image. Máme krásný dobře zařízený dům nebo byt, pěkné auto, chatu ale ještě by to něco chtělo. Což takhle nějaké právě módní plemeno? Přesně to nám k dokonalosti chybí. Pokud zájemce o psa uvažuje tímto způsobem, najde na našem trhu celkem pestrou nabídku, z které si může vybrat. K dostání je mnoho typů psů sádrových, velcí i malí psi plyšoví a občas se najde i krásná bronzová soška. Rozhodně pro něj ale není vhodný pes, který žere, štěká, chce chodit ven a chce mít člověka, který ho bude mít rád a kterého může mít rád on.

2. Nemáme v rodině alergika?

Stále stoupá počet lidí a zvláště pak dětí trpících různými alergiemi. Máme-li dítě, které se při kontaktu se sousedovým psem osype nebo dostane astmatický záchvat, určitě nebude koupě psa tím nejlepším nápadem.

jak na štěně
Foto: Jan Tichý

3. Souhlasí s pořízením psa všichni členové rodiny?

Pes může být společnou rodinnou radostí, může ale také být zdrojem problémů. Pořizovat si psa gigantického plemene a bydlet při tom v bytě 1+1u tchýně, která se bojí i jezevčíka, určitě není příliš rozumné.

4. Dokážu ho vychovávat?

Veterináři, výcvikáři, rozhodčí pro posuzování exteriéru psů, ale i řadoví občané mohou potvrdit, že počet nevychovaných psů roste. Tím nejsou v žádném případě myšleni psi agresivní, o kterých lze říci, že byli, jsou a určitě i budou spíše výjimkami, ale psi, kteří díky špatné výchovné péči majitele jsou obtížní pro celé okolí a s velkou pravděpodobností i pro svého pána. Do této kategorie patří štěkálci, psi skákající na všechny lidi, rváči, psi loudící, psi honící kola i běžce atd.

Z hlediska budoucí výchovy psa hraje velkou roli volba plemene. Je velmi rozumné si zjistit, za jakým účelem bylo plemeno, které se nám líbí, vyšlechtěno. Uvažujeme-li např. o krásně zbarveném výmarském ohaři, měli bychom si také uvědomit, že to je pes lovecký a pes, od kterého se očekávala určitá „tvrdost“. Je to tedy pes, který potřebuje hodně pohybu a pes, který potřebuje laskavé, ale nekompromisní vedení.

Pro neprůraznou, velmi zaměstnanou a v malé garsonce bydlící slečnu tedy asi nebude tím nejlepším plemenem. Nemusí být, stejně jako řada dalších loveckých plemen ani tím pravým ořechovým pro Hanspaulku. Ať se nám to líbí či ne, je Šárecké údolí revír, je v něm zvěř a nezvládnutý pes znamená problém.

5. Budu na něj mít čas?

Pes není televize, kterou lze vypnout, ani koloběžka, kterou lze odložit do sklepa. Pořídím-li si psa, pořizuji si jej na deset a více let a po celou tuto dobu musím počítat s jeho nároky na můj čas. Určitě není rozumné si pořizovat psa v době, kdy se chystáme na roční stáž do Anglie.

6. Kdo s ním bude chodit ven?

To, že je psa nutné pravidelně vyvenčovat asi nikoho nepřekvapí. Loužičky či hromádky jsme schopni tolerovat u malých štěňat, dospělý pes by se měl vykonávat a také většinou vykonává potřebu jinde než v bytě svého majitele.

Řadě lidí ale uniká to, že většina plemen potřebuje i dostatek pohybu. Je třeba tedy zvážit, zda máme dostatek času i energie na to, abychom psovi v této oblasti vyhověli. Každodenní procházka se psem přestává být radostnou záležitostí v okamžiku, kdy je dvacet stupňů pod nulou a nám právě vytrhli zub moudrosti.

Řada lidí si myslí, že pes patří do vilové čtvrti k domům se zahradou a že se s ním pak nemusí chodit na procházky. Hluboce se mýlí. Zahrada potřebný prostor pro pohyb psovi neposkytuje. Znám hodně spokojených psů bydlících v panelácích, s kterými jejich majitelé chodí pravidelně a na dostatečně dlouhou dobu ven. Znám i smutné a leckdy zanedbané psy sedící za plotem, které nikdo mimo zahradu nevezme.

7. Jak jsme na tom, vzhledem k držení psa, s bydlením?

Je třeba rozhodnout, zda pes bude v bytě či kotci. Pokud zvolíme kotec, je třeba přemýšlet nad jeho umístěním a také se domlouvat se sousedy. Takový celý den vyjící nebo štěkající psí nešťastník je problémem pro celé okolí.

jak na štěně

8. Kam s ním?

Dovolená je část roku, na kterou se všichni určitě těší. Jsou místa, kam nás pes může doprovázet, jsou místa, která jsou pro psy nevhodná nebo kam psi prostě nesmí. Je tedy třeba zvážit, zda dovolenou budeme přizpůsobovat potřebám psa, či zda jsme po nezbytně nutnou dobu schopni zajistit péči o něj jiným způsobem. Podobné problémy mohou čekat i ty z nás, pro které je pes jediným životním společníkem. Péči o něj musíme zajistit v době, kdy nás chřipka drží v posteli a nakonec i v případě, že jsme nuceni strávit nějaký čas v nemocnici.

9. Mám na to?

Pomíjet nelze ani otázku finanční. Lidé většinou počítají s tím, že se štěně kupuje, že tedy za něj určitou částku zaplatí. Trochu jim ale uniká, že tím výdaje spojené s držením psa zdaleka nekončí. Je třeba počítat s náklady na krmení, něco stojí veterinární péče (pravidelné očkování a záležitost nadmíru smutná – nemocný pes) a samozřejmě tolik diskutované poplatky ze psů.

10. Budu schopen či schopna nechat psa být psem?

Jako jeden z největších problémů řady majitelů by se dalo označit polidšťování psů. Tendence přisuzovat psům lidské pohnutky i lidské vzorce chování jsou častější, než by se na první pohled zdálo. Ten kdo se chce vyhnout potížím, kdo chce být spokojen se svým psem a kdo chce, aby spokojený byl i jeho pes, si musí uvědomit, že i když se ten tvor na nás krásně dívá, vypadá, že za chvíli promluví, je moudrý a laskavý, stále je to pes a tedy zvíře sice inteligentní, ale přesto zvíře, kterému nemůžeme vnucovat lidské chování.

Jak již bylo řečeno, by si výše uvedené otázky měl klást ten, kdo si pořizuje psa. Stejné otázky by v rámci možností zájemci o štěně ale měl klást i chovatel prodávající štěně a asi také zaměstnanec útulku hledající pro opuštěné zvíře nového majitele. Jak ukazují zkušenosti naše i v jiných státech, řada problémů vzniká tam, kde nový přírůstek v rodině nesplňuje to, co od něj bylo očekáváno nebo spíše má na své majitele nároky, které nikdo nečekal.


Čtětetaké: Raná socializace- důležité období v životě štěněte


Labvet.cz – laboratoř pro chovatele i veterináře

eCanis

NEODČERVUJ, POŠLI BOBEK! Objednejte si parazitologické vyšetření trusu a ušetřete svého psa zbytečného odčervování!

X