Původně se zdálo, že doba covidová výrazně sníží zájem o štěňata. Opak je ale pravdou a řada lidí si štěňata pořizuje. V praxi to znamená, že takzvaně „neporostou do sluníčka“ a že tedy nároky na jejich výživu mohou být o něco složitější než u jarních vrhů, a že by se tedy jejich výživě měla věnovat větší péče. Neznamená to zvýšené dávky krmiva, ale rozumný chovatel bude nad výživou svého čtyřnohého přítele více uvažovat a to jak co do formy zvoleného krmiva, tak v otázce kontroly výživy štěněte jako celku.
Někdo přísahá na granule, jiný naopak volí BARF. V obou případech se otevírá otázka, zda zvolený způsob výživy našemu štěněti vyhovuje, a zda rostoucímu štěněti máme přidávat přípravky s vápníkem a fosforem. Hodně řekne kondice a chování psa. Hravé, lehce baculaté, ale nikoliv přetloustlé štěně s lesklou srstí a tvarovaným trusem, je pravděpodobně krmeno správně.
Úroveň výživy a to, zda odpovídá svým složením věku štěněte, je ale vhodné ověřit i laboratorním vyšetřením. V LABVETu jsme pro něj zvolili označení „růstový test.“ Jedná se o vyšetření krve zaměřené na úroveň bílkovinné, glycidové a minerální výživy a na některé růstové enzymy. Ze samotného názvu vyplývá, že je test určen štěňatům v období růstu. Ideální je jej provádět u štěňat ve věku cca 5-6 měsíců.
Vyšetření je vhodné podstatě u všech štěňat. Provádět by se hlavně mělo u štěňat velkých a obřích plemen, kde snadno dojde k nepoměru mezi celkovou váhou a vývojem kostry. Rozumné je růst a vývoj štěněte zkontrolovat také tam, kde jsou vidět poruchy postavení končetin, prošláplá nadprstí nebo bolestivost kloubů.
Pokud si někdo říká, že tohle vše přece napraví přidávání přípravků s vápníkem, dost se mýlí. Ony vztahy mezi vápníkem a fosforem jsou složité a nadměrné přidávání jedné ze složek může způsobit nežádoucí odbourávání složky druhé. Lepší je proto vědět, co se má v krmné dávce štěněte ubrat nebo naopak přidat.
A právě to se dozvíte z růstového testu. Pacient, kterému se má odebírat krev se zaměřením na růstový test by měl být nalačno, pít může kolik chce. Odběry provádíme od pondělka do čtvrtka od 7-14 hod, v pátek od 7-12 hod. Termín odběru si můžete rezervovat online. Jste-li z větší dálky, může odebrat krev váš veterinář a zaslat ji poštou nebo naším svozem.
Pes má ve svém životě mnoho úkolů. Tím nejdůležitějším je dělat svému člověku radost. Na nás lidech je, abychom mu to umožnili.
Předpokládalo se, že koronaviróza a s ní související nouzový stav budou mít velmi negativní dopad na zájem o štěňata. Zatím se zdá, že skutečnost je zcela opačná. Možná tedy stojí za to se trochu věnovat těm, kdo si chtějí psa pořídit.
Foto: Jan Tichý
Dále uvedené povídání se samozřejmě vztahuje na zájemce o štěně. Do určité míry se ale vztahuje i na chovatele. Ono asi není rozumné dát štěně každému, kdo se o něj přihlásí. Výše uvedené motto je určitě pravdivé a to i v požadavku, abychom psovi jeho nejdůležitější úkol umožnili. Právě rozumné zvážení našich možností před pořízením psa je z tohoto pohledu důležité.
Pokud si někdo kupuje pračku nebo ledničku, věnuje většinou výběru domácího spotřebiče velkou pozornost. Odpovědi na otázky: „Jak to funguje?“ Co to umí?“ „ Kolik stojí provoz?“ „Jak je to s každodenní údržbou?“ a „Kdo to umí opravit?“ hledá nejen v reklamě, ale i u lidí, kteří podobnou „mašinku“ doma mají. Pokud si kupujeme psa, často nepřemýšlíme vůbec nad ničím. Výsledkem pak mohou být problémy, které trápí nás, našeho psa a v nejhorším případě i okolí. Koupě psa je prostě záležitostí, kterou je třeba důkladně zvážit. Následujících deset otázek může sloužit jako podklad pro zamyšlení. Pravdivé odpovědi mohou při rozhodování zda si psa pořídit a také jakého hodně pomoci.
1. Proč vlastně psa chci?
Na první pohled se může tato otázka zdát být zcela zbytečná. Chci psa, tak si ho koupím a proč bych měl či měla sám před sebou toto přání zdůvodňovat. Určitě nikomu neuškodí, když se nad svými důvody trochu zamyslí. Pokud někdo hledá ve psovi ochránce, přítele nebo jej potřebuje k výkonu svého povolání či nějaké další činnosti, určitě není důvod, proč mu koupi psa rozmlouvat. Velkým problémem se může (ale nemusí) stát i pes, který byl možná dobře míněným, ale nedomyšleným dárkem. Daleko horší je to tam, kde je pes tou poslední kapkou, která má doplnit náš image. Máme krásný dobře zařízený dům nebo byt, pěkné auto, chatu ale ještě by to něco chtělo. Což takhle nějaké právě módní plemeno? Přesně to nám k dokonalosti chybí. Pokud zájemce o psa uvažuje tímto způsobem, najde na našem trhu celkem pestrou nabídku, z které si může vybrat. K dostání je mnoho typů psů sádrových, velcí i malí psi plyšoví a občas se najde i krásná bronzová soška. Rozhodně pro něj ale není vhodný pes, který žere, štěká, chce chodit ven a chce mít člověka, který ho bude mít rád a kterého může mít rád on.
2. Nemáme v rodině alergika?
Stále stoupá počet lidí a zvláště pak dětí trpících různými alergiemi. Máme-li dítě, které se při kontaktu se sousedovým psem osype nebo dostane astmatický záchvat, určitě nebude koupě psa tím nejlepším nápadem.
Foto: Jan Tichý
3. Souhlasí s pořízením psa všichni členové rodiny?
Pes může být společnou rodinnou radostí, může ale také být zdrojem problémů. Pořizovat si psa gigantického plemene a bydlet při tom v bytě 1+1u tchýně, která se bojí i jezevčíka, určitě není příliš rozumné.
4. Dokážu ho vychovávat?
Veterináři, výcvikáři, rozhodčí pro posuzování exteriéru psů, ale i řadoví občané mohou potvrdit, že počet nevychovaných psů roste. Tím nejsou v žádném případě myšleni psi agresivní, o kterých lze říci, že byli, jsou a určitě i budou spíše výjimkami, ale psi, kteří díky špatné výchovné péči majitele jsou obtížní pro celé okolí a s velkou pravděpodobností i pro svého pána. Do této kategorie patří štěkálci, psi skákající na všechny lidi, rváči, psi loudící, psi honící kola i běžce atd.
Z hlediska budoucí výchovy psa hraje velkou roli volba plemene. Je velmi rozumné si zjistit, za jakým účelem bylo plemeno, které se nám líbí, vyšlechtěno. Uvažujeme-li např. o krásně zbarveném výmarském ohaři, měli bychom si také uvědomit, že to je pes lovecký a pes, od kterého se očekávala určitá „tvrdost“. Je to tedy pes, který potřebuje hodně pohybu a pes, který potřebuje laskavé, ale nekompromisní vedení.
Pro neprůraznou, velmi zaměstnanou a v malé garsonce bydlící slečnu tedy asi nebude tím nejlepším plemenem. Nemusí být, stejně jako řada dalších loveckých plemen ani tím pravým ořechovým pro Hanspaulku. Ať se nám to líbí či ne, je Šárecké údolí revír, je v něm zvěř a nezvládnutý pes znamená problém.
5. Budu na něj mít čas?
Pes není televize, kterou lze vypnout, ani koloběžka, kterou lze odložit do sklepa. Pořídím-li si psa, pořizuji si jej na deset a více let a po celou tuto dobu musím počítat s jeho nároky na můj čas. Určitě není rozumné si pořizovat psa v době, kdy se chystáme na roční stáž do Anglie.
6. Kdo s ním bude chodit ven?
To, že je psa nutné pravidelně vyvenčovat asi nikoho nepřekvapí. Loužičky či hromádky jsme schopni tolerovat u malých štěňat, dospělý pes by se měl vykonávat a také většinou vykonává potřebu jinde než v bytě svého majitele.
Řadě lidí ale uniká to, že většina plemen potřebuje i dostatek pohybu. Je třeba tedy zvážit, zda máme dostatek času i energie na to, abychom psovi v této oblasti vyhověli. Každodenní procházka se psem přestává být radostnou záležitostí v okamžiku, kdy je dvacet stupňů pod nulou a nám právě vytrhli zub moudrosti.
Řada lidí si myslí, že pes patří do vilové čtvrti k domům se zahradou a že se s ním pak nemusí chodit na procházky. Hluboce se mýlí. Zahrada potřebný prostor pro pohyb psovi neposkytuje. Znám hodně spokojených psů bydlících v panelácích, s kterými jejich majitelé chodí pravidelně a na dostatečně dlouhou dobu ven. Znám i smutné a leckdy zanedbané psy sedící za plotem, které nikdo mimo zahradu nevezme.
7. Jak jsme na tom, vzhledem k držení psa, s bydlením?
Je třeba rozhodnout, zda pes bude v bytě či kotci. Pokud zvolíme kotec, je třeba přemýšlet nad jeho umístěním a také se domlouvat se sousedy. Takový celý den vyjící nebo štěkající psí nešťastník je problémem pro celé okolí.
8. Kam s ním?
Dovolená je část roku, na kterou se všichni určitě těší. Jsou místa, kam nás pes může doprovázet, jsou místa, která jsou pro psy nevhodná nebo kam psi prostě nesmí. Je tedy třeba zvážit, zda dovolenou budeme přizpůsobovat potřebám psa, či zda jsme po nezbytně nutnou dobu schopni zajistit péči o něj jiným způsobem. Podobné problémy mohou čekat i ty z nás, pro které je pes jediným životním společníkem. Péči o něj musíme zajistit v době, kdy nás chřipka drží v posteli a nakonec i v případě, že jsme nuceni strávit nějaký čas v nemocnici.
9. Mám na to?
Pomíjet
nelze ani otázku finanční. Lidé většinou počítají s tím, že
se štěně kupuje, že tedy za něj určitou částku zaplatí.
Trochu jim ale uniká, že tím výdaje spojené s držením psa
zdaleka nekončí. Je třeba počítat s náklady na krmení, něco
stojí veterinární péče (pravidelné očkování a záležitost
nadmíru smutná – nemocný pes) a samozřejmě tolik diskutované
poplatky ze psů.
10.
Budu schopen či schopna nechat psa být psem?
Jako
jeden z největších problémů řady majitelů by se dalo označit
polidšťování psů. Tendence přisuzovat psům lidské pohnutky i
lidské vzorce chování jsou častější, než by se na první
pohled zdálo. Ten kdo se chce vyhnout potížím, kdo chce být
spokojen se svým psem a kdo chce, aby spokojený byl i jeho pes, si
musí uvědomit, že i když se ten tvor na nás krásně dívá,
vypadá, že za chvíli promluví, je moudrý a laskavý, stále je
to pes a tedy zvíře sice inteligentní, ale přesto zvíře,
kterému nemůžeme vnucovat lidské chování.
Jak již bylo řečeno, by si výše uvedené otázky měl klást ten, kdo si pořizuje psa. Stejné otázky by v rámci možností zájemci o štěně ale měl klást i chovatel prodávající štěně a asi také zaměstnanec útulku hledající pro opuštěné zvíře nového majitele. Jak ukazují zkušenosti naše i v jiných státech, řada problémů vzniká tam, kde nový přírůstek v rodině nesplňuje to, co od něj bylo očekáváno nebo spíše má na své majitele nároky, které nikdo nečekal.
S jarem každoročně stoupá počet zájemců o štěňata. Většina nastávajících majitelů nového člena rodiny přemýšlí nad plemenem, nad tím, zda si pořídí psa nebo fenku a také nad péčí, kterou jejich čtyřnohý přítel bude vyžadovat. A když se řekne péče, znamená to v prvé řadě způsob, jakým bude zabezpečena výživa štěněte.
Při převzetí štěněte je dobré zjistit dosavadní krmení u chovatele, aby se potrava v prvních dvou týdnech u nového majitele příliš nelišila.
Složení krmné dávky
Štěně by mělo dostávat maso hovězí, drůbeží, rybí (vařené, občas i syrové po několikadenním promražení), mléko a mléčné výrobky, vajíčka (lépe jen vařený žloutek 1-2x týdně), přílohy – těstoviny, rýži. Ovesné vločky raději až po 3. měsíci stáří.
Váhový poměr potravin živočišného původu (maso, mléčné výrobky, vejce) k přílohám rostlinného původu (rýže, těstoviny, vločky) by měl být přibližně do 8 měsíců věku 2:1, od 9 měsíců věku 1:1 (po 1. roce 1:2). Ve věku okolo pěti měsíců je u velkých plemen důležité omezit podíl bílkovinné složky v krmné dávce až o polovinu. Při překrmování bílkovinami může dojít k nepoměru mezi nárůstem svalové hmoty a vývinem kostí končetin.
Po celý den musí mít pes k dispozici čerstvou vodu. Potrava štěněte by měla být hutná, pevná, nikoliv kašovitá nebo ve formě polévek. Předkládaná potrava by měla být kvalitní, nezávadná a čerstvá. Množství má být voleno tak, aby pes během krátké doby celý objem sežral. Nechávat štěněti k dispozici misku s potravou po celý den je nevhodné.
Pes nesmí dostávat potravu přesolenou, kořeněnou, zmrzlou, horkou nebo jakýmkoliv způsobem znehodnocenou. Nevhodné jsou dlouhé, lámavé a ostré kosti (dlouhé kosti drůbeže a rybí) nebo větší množství sladkostí a uzenin.
Prodávaná krmiva
Zjednodušují situaci majitele, ne každý pes je ale dobře snáší. Dodržujte předepsanou návykovou dobu. Pozor na datum spotřeby (expirace) a správné skladování krmiva. Jedinec krmený suchou potravou má zvýšené nároky na příjem tekutin. Kompletní krmiva renomovaných výrobců jsou v obsahu živin, vitamínů i minerálií dobře vyvážena podle potřeby věkové kategorie a zátěže psa. Není vhodné je kombinovat s tradičním stylem krmení.
Vitamíny a minerálie
Při správně zvolené krmné dávce není důvod cokoliv přidávat. Vzhledem k tomu, že podávání vitamínů a minerálií může mít i opačný efekt, než majitel psa očekává, je vhodné vše vždy předem konzultovat s veterinárním lékařem.
Krmení štěněte
věk štěněte
počet krmení
do 3 měsíců
4 – 5x denně
3 – 5 měsíců
3 – 4x denně
5 – 8 měsíců
2 – 3x denně
8 – 12 měsíců
1 – 2x denně
dospělý pes
1x denně, 1x týdně hladovka
Krmení štěněte v prvním roce života
Odčervení
První odčervení štěněte provádí zpravidla chovatel, který by o tom měl nového majitele štěněte informovat. Další odčervení by se mělo dělat na základě výsledku parazitologického vyšetření trusu. Totéž platí pro dospělého psa.
Očkování
Typ očkovací látky volí veterinář podle nákazové situace. Běžně se očkuje proti parvoviróze a coronaviróze od 6-ti týdnů věku. Od 7-8 týdnů věku lze použít kombinované vakcíny proti psince, parvoviróze a infekčnímu zánětu jater. Očkování štěněte je nutné opakovat, protože dlouhodobější imunita nastupuje až u psů očkovaných ve stáří nad 12 týdnů. V tomto věku lze očkovat štěňata i proti vzteklině, pokud jsou ovšem v dobré kondici.
Zásady očkování
Očkovat lze pouze štěně zdravé a v dobré kondici. Neměla by se očkovat začervená štěňata. Mezi odčervením a očkováním je nutno dodržet minimální 10-ti denní rozestup jinak není zajištěna tvorba protilátek. Neměla by se očkovat štěňata, která jsou nebo budou oslabena přechodem do nového prostředí.Chovatel i nový majitel musí počítat s tím, že štěně se s touto změnou vyrovnává minimálně 10 dní. V tomto období je vhodné parazitologické vyšetření trusu.
Péče o srst
Běžná údržba spočívá v pravidelném česání a kartáčování. Koupat lze štěně nejdříve ve stáří okolo 4 měsíců. Musí být dodržen dostatečný odstup od očkování. Psí kůže je velmi citlivá. Koupání (s výjimkou přírody) by mělo být posledním řešením. Šampóny a mýdla je nutno volit opatrně, při jakékoliv reakci je třeba přípravek vyřadit z používání. Součástí péče o srst je i udržení psa bez vnějších cizopasníků. Této oblasti je nutno věnovat velkou pozornost proto, že i obyčejná blecha může být příčinou dlouhodobého onemocnění kůže. V současné době je na trhu řada preventivních i léčebných přípravků. Je nutné se poradit s veterinárním lékařem o tom, který použít.
Pohyb
Ke zdárnému vývoji potřebuje štěně dostatek pohybu na čerstvém vzduchu. Jedinec mladší 12-ti týdnů není ještě dostatečně proočkován, je tedy nutné se s ním vyhýbat místům, kde by mohlo přijít do kontaktu s nemocným psem. Pohyb musí odpovídat fyzické vyspělosti psa. Stejně špatný dopad má jak nedostatek pohybu tak přetěžování.
Ustájení
Pokud je štěně umístěno v bytě majitele, mělo by mít vyhrazený koutek „pelíšek,“ kde je chráněno před okolím. Zvláště děti je třeba upozornit na to, že malé štěně má velkou potřebu spánku a je třeba respektovat jeho právo na období nerušeného klidu. V případě umístění psa venku, je nutné věnovat kotci i boudě dostatečnou pozornost při jejich výstavbě (prostor, zateplená bouda, povrch) i při běžné údržbě.
