Tak už nám, bohužel, zase běží klíšťová sezóna. Je to už pár dní, co je majitelé nachází u svých miláčků. Že by přes zimu klíšťata vymrzla je nesmysl a letos už vůbec. Četla jsem i o pokusu, kdy dali zmrznout klíště v kostce ledu, po nějaké době ho rozmrazili a ono vesele a jakoby se nic nestalo, nabralo směr nejbližší teplokrevný živočich.
Český hydrometeorologický ústav už zveřejňuje týdenní předpovědi aktivity klíšťat (ne, nedělám si legraci, vážně to ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem dělají). A také s tím začal dříve než loni.
Na jejich webu najdete i doporučení, jak se při kterém stupni v přírodě chovat, abyste minimalizovali riziko. Při tomto, nejvyšším ohrožení, se ani nedoporučuje chodit volně v lese. Jen na zpevněných cestách a prohlížet se ráno i večer, jestli se nějaké klíště u psa nenajde.
Pro nás veterináře je to čas zvýšeného zájmu o preparáty nebo obojky proti těmto roztočům. S nárůstem jejich výskytu do zeměpisných šířek i výšek roste i jejich odolnost vůči jedům, které na ně chystáme. Ale na druhou stranu jim zlepšujeme podmínky my i příroda. Oteplování, změna ve způsobu užívání půdy, přemnožená zvěř, to vše hraje v jejich prospěch.
Klíšťata táhnou na sever
Farmaceutické firmy také nezahálí a snaží se přicházet s novými, ještě účinnějšími látkami. Ona taky prognóza není příliš příznivá. Předpokládá se, že do konce století tento parazit ovládne i Skandinávii.
Klíště Ixodes ricinus si libuje v našich listnatých a smíšených lesích, kde má hlavně dostatek různě velké zvěře, na které se může živit. Ale vyhovuje mu jakékoli prostředí s dostatečnou vlhkostí a vegetací. Vyskytuje se ve čtyřech životních fázích – vajíčko, larva, nymfa a dospělec. Pro dospělce je typický hřbetní štítek, který ho chrání před vysušením a jiným poškozením.
Krev sají všechna stadia (kromě vajíčka, samozřejmě), dle své velikosti si vybírají velikost hostitele. Je pro ně typická taktika, kdy trpělivě čekají na vrcholcích rostlin až půjde kolem ta správná oběť. Poznají ji speciálním senzorickým čidlem, zvaným Hallerův orgán, který reaguje na teplotu, vlhkost, oxid uhličitý a vibrace. Další vychytávkou, kterou je Matka Příroda vybavila, jsou látky v jejich slinách zabraňující srážení krve a tvorbě zánětu, aby klíšťata mohla nerušeně několik dní sát.
Jak na klíště u psa?
A které tedy přípravky použít? Z těch starých, ale stále velmi dobře fungujících, to jsou pyretroidy (spreje a spoty Bio Kill, Advantix, obojky Scalibor, Foresto a další) mající i dobrý repelentní účinek. Ale pozor, nikdy ne na kočky, s výjimkou flumethrinu (obojek Foresto), pro ně jsou toxické! Dalšími látkami jsou amitraz (pipeta ProMeris) a pyriprol (pipeta PracTic).
K nové generaci účinných látek patří isoxazoliny (tablety Bravecto, NexGard a nejnověji Simparica, pro kočky pipeta Bravecto). A ještě jednou upozorňuji, neexperimentovat u koček a podávat pouze preparáty pro ně určené.
