Cushingův syndrom je onemocnění způsobené nadbytkem hormonu kortizolu. Lékař, podle kterého je pojmenováno, Harvey William Cushing, byl americký neurochirurg, který jako první na počátku 20. století toto onemocnění popsal.
Kortizol je velmi důležitý hormon produkovaný nadledvinkami, což jsou drobné útvary umístěné na přední části ledvin. Ovlivňuje téměř všechny tkáně a orgány v těle. Ovlivňuje reakci na stres, tlumí zánět, podílí se na regulaci krevního tlaku, krevního cukru a metabolismu cukrů, tuků a bílkovin. Má i vliv na cyklus spánku a bdění.
Ale i když je to hormon naprosto nezbytný pro fungování organismu, neplatí, že čím víc, tím lépe. Jeho nadbytek má negativní dopad na celou řadu funkcí a může se projevit celou škálou příznaků.
K typickým projevů patří zvýšené pití a močení, nadměrná žravost, vypadávání srsti, zvětšování břicha, únava, svalová slabost, zrychlené dýchání, ztenčení a křehkost kůže, hyperpigmentace kůže, tvorba komedomů, ukládání vápníkových depozit do kůže (tzv. calcinosis cutis), zvýšená tvorba kožního mazu, větší náchylnost ke kožním infekcím a sekundární vzplanutí demodikózy. Samozřejmě, že se nemusí projevit všechny příznaky a tak pestrost klinického obrazu bývá veliká.
A co způsobí, že tělo začne produkovat více kortizolu? Je to nádor, buď v nadledvince nebo v hypofýze, neboli podvěsku mozkovém. Ten má řídící funkci pro nadledvinky a nutí je neustále produkovat kortizol.
Většina případů spadá do té druhé kategorie, tedy nádoru hypofýzy. Říká se mu centrální Cushingův syndrom. Je častější u malých plemen jako pudl, bišonek, yorkšírský terér, jack russel teriér, jezevčík, malý knírač a další. Při zaléčení je prognóza přežití 2 – 2,5 roku.
15 – 20% případů Cushingova syndromu vychází z nádoru nadledvinek, říká se mu periferní Cushingův syndrom a postihuje spíše velká plemena jako je staford nebo německý ovčák. Tady bývá doba přežití kratší, cca 1 rok.
K diagnostice se používají tzv. funkční testy. Regulace tvorby kortizolu je totiž řízena zpětnou vazbou, to znamená, že při nadbytku tělo začne tvorbu tlumit a opačně. Tohoto mechanismu testy využívají. Pokud zdravému jedinci aplikujeme malé množství syntetického kortikoidu, dojde k útlumu tvorby kortizolu.
Pokud ale je tato osa porušena, nadledvinky nereagují a stále kortizol produkují. Test se nazývá „supresní test s nízkou dávkou dexametazonu“ a je pro diagnostiku nejcitlivější. Ráno se nabere krev na vyšetření hladiny kortizolu, aplikuje se do žíly dexametazon a za 8 hodin se krev odebere znovu, aby se zjistilo, jestli došlo k potlačení jeho tvorby. Někdy se může odebrat i krev navíc ještě po 4 hodinách, což nám může (ale nemusí) pomoci rozlišit centrální a periferní typ nemoci.
Často se můžete setkat s vyšetření moči na určení poměru kortizolu ku kreatininu. Tento test je vhodný na vyloučení Cushingova syndromu. To znamená že, pokud vyjde negativní, můžeme téměř na 100% tuto nemoc vyloučit. Pokud je ale výsledek pozitivní, ještě to nemusí znamenat, že pejsek Cushingův syndrom opravdu má. Hovoříme o tom, že test je vysoce senzitivní, ale málo specifický. Každá nemoc je stres pro organismus, a proto tedy i při jiném onemocnění může být výsledek pozitivní. Potom se musí přistoupit k výše uvedenému supresnímu testu.
K léčbě je registrován preparát Vetoryl. Jedná se o syntetický analog steroidu, který v kůře nadledvinek inhibuje enzym 3-ß-hydroxysteroid dehydrogenázu a tím snižuje nadbytečnou tvorbu kortizolu. Podává se v kapslích zároveň s jídlem, aby se zlepšila jeho vstřebatelnost. Většinou se podává jednou denně.
Monitoring léčby Vetorylem
Pre-Vetoryl kortizol monitoring je metoda, kterou vyvinul prof. Ian Ramsey (přednášel na loňském Vetfairu:-) spolu s kolegy z University of Glasgow. Jedním z důvodů byl nedostatek tetrakosaktidu používaného k ACTH stimulačnímu testu. Test je levnější, snadnější a zároveň má lepší opakovatelnost než ACTH test.
Pro koho je vhodný?
– pro psy bez klinických potíží (s nebo bez příznaků HAC)
– pro klidné psy
Pro koho není vhodný?
– pro psy s klinickými potížemi
– pro stresované psy
– pro agresivní psy
Provedení testu by mělo být naplánováno v čase před pravidelným podáním dávky Vetorylu. Je dobré se ujistit, že majitel dávku opravdu nepodal, a že před návštěvou ordinace nebyl pes vystaven stresu.
Postup
1) Vyhodnocení klinického stavu a anamnéza se zaměřením na PU/PD, gastrointestinální potíže, příjem potravy a aktivitu.
2) Odběr 1 až 2 ml krve na sérum nebo plazmu.
3) Odeslání do laboratoře na vyšetření kortizolu.
Interpretace
Pes bez celkových potíží a bez příznaků HAC
- kortizol 40 – 138 nmol/l – setrvat v dávkování a kontrola za 3 měsíce
- kortizol pod 40 nmol/l – případ znovu vyhodnotit, snížení dávky
- kortizol nad 138 nmol/l – případ znovu vyhodnotit, rozdělit celkovou denní dávku na dvě dílčí dávky, pokud už je Vetoryl podáván 2x denně, dávku zvýšit
Pes bez celkových potíží s příznaky HAC
I při hodnotách v referenčním rozmezí zvýšit dávku až o 50% a rozdělit ji do dvou dílčích dávek.
