Podobně jako u jiných střevních bakterií, Campylobacter spp. (existuje 37 druhů a poddruhů tohoto rodu) může být izolován z trusu naprosto zdravých zvířat, ale může být i příčinou závažných průjmů s alterací celkového zdravotního stavu. To se týká především zvířat mladých (pod 6 měsíců), oslabených jinou střevní infekcí (parvoviróza, giardiáza) nebo žijících v nevyhovujícím prostředí (přeplněné útulky, špatná hygiena).
Jestliže tedy odpovídá anamnéza i klinické příznaky, je vhodné vyšetřit roztěr trusu obarvený dle Grama.
Campylobacter je G- zahnutá tyčka nebo vlnka. Je ale zapotřebí, aby byl trus co nejčerstvější, protože za nevhodných podmínek tyčky degenerují do kokoidních forem a jsou rychle přerůstány kontaminujícími bakteriemi. K empirické terapii se používá erytromycin (10-20 mg/kg q 8h p.o. 5 dní), enrofloxacin (5 mg/kg BID p.o. 7-10 dní) nebo tylosin (25 mg/kg BID p.o. 7 dní).
Campylobacter patří k častým původcům bakteriálních průjmů u lidí. Od roku 2005 je nejčastějí hlášenou zoonózou v EU, tvořící téměř 70% všech případů. V roce 2016 to bylo 246 307 případů (a to jsou popuze ty hlášené). I když nejběžnějším zdrojem infekce je hlavně drůbeží maso (dle studie NRL pro Campylobactery je povrchově kontaminováno 70% chlazené drůbeže v tržní síti), přenos od domácího mazlíčka není vyloučen, a proto je zapotřebí majitele upozornit na nutnost dodržování základních hygienických opatření a též na riziko zkrmování syrového drůbežího masa.
