Plísňová (správněji houbová) kožní onemocnění psů, koček, králíků, morčat a dalších zvířat jsou, podobně jako u lidí, nepříjemným zdravotním problémem. Nezřídka jsou i problémem společného soužití.
Houby, které jsou schopné vegetovat na tkáních kůže tvoří zvláštní skupinu zvanou dermatofyta. Mezi nimi jsou druhy, které častěji parazitují u člověka, jiné častěji u zvířat, ale ostrá hranice mezi nimi neexistuje. Ke vzájemnému nakažení může dojít!
Nejčastěji se kožní houby zachycují na jedincích s citlivější pletí tj. zejména na dětech respektive mláďatech zvířat, mládeži v pubertě či ženách.
Podle dlouhodobých zkušeností našeho pracoviště se stává aktuálním problémem současnosti zejména v městském prostředí přenos houby druhu Microsporum canis nejen ze psů, ale zejména z koček na členy rodiny.
Přenos plísní
Nejčastějším zdrojem nakažení jsou v posledních letech toulavá koťata. Jejich soucitní zachránci bývají obyčejně i prvními postiženými. Na podobný podezřelý kontakt je proto v případě potíží třeba upozornit i ošetřujícího kožního lékaře.
Riziko přenosu se podstatně sníží prohlídkou nalezeného zvířete ve veterinární ordinaci nejlépe doplněnou o vyšetření v naší mykologické laboratoři a to i v případě, kdy zvíře nemá viditelné kožní onemocnění. Infekční zárodky hub může totiž přenášet i jen na srsti.
Plísňová kožní onemocnění jsou nepříjemná nejen z estetického hlediska, ale především mimořádnou úporností s potřebou dlouhodobé každodenní léčby a rovněž dlouhodobým přetrváváním zárodků (spór) v prostředí bytu (v prachu, textiliích apod.). Z kůže nemocného zvířete nebo člověka se jich miliony sypou do okolí doslova jako z cukřenky.
Desatero pro prevenci
Zárodky v prostředí bytu přežívají až 1 rok a mohou kdykoliv znovu nakazit zvíře i člověka! Odolávají všem běžným desinfekčním prostředkům kromě speciálních. Jsou citlivé pouze na teplotu vyšší 50°C (vyváření). Pro prevenci a léčení „plísňových“ kožních onemocnění u domácích zvířat doporučujeme proto dodržovat alespoň následující „desatero“:
- Po každém styku se zvířetem si důkladně umyjte ruce.
- V prostředí, ve kterém se nemocný pes či kočka pohybují často vysávejte výkonným vysavačem, který nevíří prach a odpad likvidovat jako v bodě 5.
- V pelíšku zvířete používejte jen provizorní podložky, které lze likvidovat.
- Zamezte styk s nemocným zvířetem zejména dětem a ostatním zvířatům.
- Před prvním ošetřením ostříhejte okolí ložisek a odstraňte šupiny a strupy. Tuto akci, stejně jako každé vyčesávání srsti, provádějte nad omyvatelnou podložkou (tác, vanička) a vyčesanou srst a kožní šupiny desinfikujte spařením horkou vodou (eventuálně spálením) podobně jako použité kartáče, přípravky apod. Zásadně pracujte v gumových rukavicích.
- Nezapomínejte na nepřerušovanou každodenní léčbu zvířete podle návodu ošetřujícího veterinárního lékaře po dobu nejméně 6-8 týdnů ani při zdánlivém vyhojení.
- Po ukončení léčby absolvujte kontrolní stěry léčeného zvířete případně jeho okolí v naší mykologické laboratoři na přítomnost plísní.
- Průběžně kontrolujte a likvidujte výskyt zevních parazitů (hlavně blech), protože mohou přenášet spory plísní.
- Vzhledem k možnosti přenosu kožních plísní i z člověka na zvířata odborně léčit případné onemocnění lidí.
- Na výstavách zvířat používejte výhradně vlastní pomůcky k ošetření zvířat, dodržujte hygienická opatření při posuzování zvířat a při ošetření výstavních zařízení.
Čtěta také: Jak odstranit spory plísní z prostředí
