Otazníky kolem genetických vyšetření

Na zdraví psů je stále více zaměřována pozornost chovatelů a majitelů jednotlivých plemen a také kynologických organizací od klubů přes Českomoravskou kynologickou unii až po FCI. Psy trápí běžná onemocnění, trápí je ale i choroby, které zdědili po rodičích, tedy choroby dědičně podmíněné.

Název tohoto povídání není úplně přesný. Správně by měl znít „Otazníky kolem prokázání dědičně podmíněných chorob.“

Celá řada klubů zařazuje do podmínek pro zařazení do chovu požadavek na vyšetření zaměřená na uvedený typ problémů. Někoho to těší, někomu to vadí a možná tedy stojí za to něco osvětlit a upozornit na některé problémy, s kterými je třeba počítat.

Vyšetření zaměřená na průkaz dědičně podmíněných onemocnění se dělí do dvou kategorií. V první jsou zahrnuta genetická vyšetření, při kterých se ze vzorku krve, stěru ze sliznice mordy nebo ze srsti stanoví, jak je z pohledu určité choroby pes založen. V druhém případě se jedná o vyšetření, při kterém se hledají příznaky daného onemoc-nění nebo přesněji zda se jedná o psa, u kterého se choroba projevila. V odborné terminologii se pak používá označení klinické vyšetření.

Řekne-li se dědičně podmíněná choroba znamená to, že si potomek vlohu pro ni přinesl od obou rodičů. Slovo obou je velmi důležité, protože jen minimum takových chorob má nějakou specifickou dědičnost např. vázanou na pohlaví a jen minimum má dědičnost dominatní, tedy takovou, že stačí vloha od jednoho rodiče a choroba se projeví.

U většiny dědičně podmíněných chorob je tak zvaná recesivní somatická dědičnost a nesmyslné z tohoto pohledu bývá např. tvrzení, že „to zdědil po otci, moje fena nic takového nedává.“ Z hlediska genetického založení ve vztahu k určitému dědičně podmíněnému onemocnění rozeznáváme zhruba tři kategorie psů a fen:

Foto Jan Tichý: cairn terier, chodský pes, stafordšírský bulteriér

1) jedinec je zdravý klinicky i geneticky. Nemoc se u něj neprojeví a vlohu pro ni nemůže předat potomstvu. Výsledek genetického vyšetření je uváděn např. jako clear (čistý) nebo 0/0.

2) jedinec je klinicky zdravý, ale pro dané onemocnění má v sobě vlohu, kterou může předat potomstvu. Takový jedinec bývá označován jako přenašeč – carrier, a tak zní i výsledek genetického vyšetření. Přenašeče nelze odhalit klinickým vyšetřením. Neřekne nám to tedy veterinář při běžné ani podrobné prohlídce psa, ale chceme-li něco vědět, musíme poslat vzorky do specializované laboratoře

3) jedinec je nemocný nebo v průběhu života s největší pravděpodobností onemocní. Výsledek genetického vyšetření zní affected. Takový jedinec vždy vlohu pro onemocnění předává svým potomkům .

Připomenout je asi třeba že to, že to, že je náš pes nebo fenka schopen předat vlohu pro onemocnění zjistíme nejen genetickým vyšetřením. Může nám to ukázat i nepříjemná situace, kdy se po něm či po ní ukáže nemocný jedinec. Stále ale platí, že až na malé výjimky tuto vlohu získává potomek od obou rodičů.

Z chovatelského hlediska jsou psi z první kategorie pro chov ideální. S druhou kategorií by se mělo nějakým způsobem pracovat. Nabízejí se dvě možnosti. Lze přenašeče z chovu úplně vylučovat nebo je možné stanovit pravidlo říkající, že přenašeč může být dáván do páru pouze s jedincem klinicky i geneticky zdravým.

Třetí kategorie by měla být z chovu vyřazena. Problém nastává tam, kde na dané onemocnění nejsou k dispozici genetická vyšetření. To se vztahuje např. na celou řadu očních vad, na epilepsii nebo na cramp border teriérů. U těchto onemocnění nepoznáme, zda je pes klinicky i geneticky zdravý nebo zda se jedná o přenašeče.

Do doby, než se případné onemocnění projeví, nepoznáme ani, že je pes geneticky a následně i klinicky nemocný. Typickým příkladem je např. vyšetření na dědičně podmíněné oční vady, které bývají uváděny pod zkratkou DOV. V jejich případě se může stát, že např. pes působí v chovu a když je mu pět let, choroba se projeví. Přitom se může jednat o psa, který klinické vyšetření očním specialistou absolvoval před zařazením do chovu s výsledkem – negativní (zdravý).

Tolik několik vysvětelní úvodem. Omlouvám se vzdělaným genetikům. Problematika dědičnosti je samozřejmě daleko složitější a vysvětlování všech způsobů dědičnosti by se asi do krátkého článku nevešlo.

Dědičně podmíněné choroby postihují hodně plemen. U některých plemen a některých onemocnění jsou vyšetření povinná, v jiných ne a majitelé psů a fen se pak ptají: „Proč je požadováno tak málo nebo naopak tak moc?“

Povinné vyšetřování je věc velmi líbivá. Hrajeme si ale „na písečku a v peněžence“ chovatelů a je třeba rozhodnout, zda jde o potřebné opatření nebo o populistickou čárku. Než se k něčemu takovému přistoupí, měla by být k dispozici celá řada údajů a dána jasná pravidla.

  1. Mělo by se udělat vyšetření co největší části populace plemene, zatím bez restriktivních opatření, abychom věděli, u kolika psů se dané onemocnění vyskytuje a jak moc je závažné z hlediska života a využití psů. Na základě výsledků lze korektně rozhodnout, zda se opravdu jedná o problém, který je třeba plošně řešit nebo o záležitost preventivního charakteru typu „onemocnění by se mohlo ukázat, vyšetření mu předchází.“ Je prostě něco jiného, je-li postiženo 15-20% populace nebo se řídit tím, že to někde v zahraničí dělají nebo že je nemoc u daného plemene popisována.
  2. Měli bychom vědět, zda existuje či neexistuje genetické vyšetření a pokud ano, zda jej provádí laboratoř, jejíž výsledky jsou obecně uznávány. V případě, že neexistuje pro dané onemocnění genetické vyšetření a problém lze prokázat vyšetřením klinickým, je třeba určit, kdo je bude provádět a zda je třeba je v pravidelných odstupech opakovat (DOV) nebo zda stačí jedno vyšetření (dysplazie kyčelního kloubu, luxace pately). V případě vyšetření je tady situace trochu jednodušší. Komora veterinárních lékařů má na svých stránkách seznam specialistů, jejichž verdikt lze uznávat.
  3. Měli bychom rozhodnout, kdo je oprávěný vzorky na vyšetření odebírat. Zatím to často dělají majitelé psů sami. Nechci podezřívat někoho z podvodů, ale jak znám českou vynalézavost, občas to funguje tak, že se opakovaně nabírá jedinec, o kterém se ví, že je geneticky i klinicky zdravý a jeho výsledky se pak udávají u jmen psů, které v lepším případě nikdo nevyšetřoval, v horším se jedná o přenašeče (carrier) nebo psy nemocné (affected). Ideální je, když vzorky odebírá veterinární lékař, který zároveň potvrzuje i identitu psa.
  4. Dalším důležitým faktorem je velikost chovné základny plemene. Mohlo by se totiž stát, že jedno dobrým úmyslem vedené nařízení natolik zmenší chovnou základnu, že se nevyhneme příbuzenské plemenitbě. České přísloví výstižně hovoří o vylití miminka se špinavou vodou z vaničky. Důvodem toho zúžení nemusí být promoření plemene chorobou, ale prostá neochota majitelů psů je provádět.

Výše uvedené faktory jsou důvodem, proč je důležité zvažovat, co je opravdu nutné a co ne.


veterinarniportal.cz: Genetika a genetické vyšetření

Bakteriologické vyšetření fen před krytím

Chovatelé, kteří jezdí krýt do zahraničí občas narazí na majitele krycího psa, který souhlas s krytím podmiňuje bakteriologickým vyšetřením fenky. Podobný požadavek začínají mít i majitelé českých psů. Důvodem jsou obavy, že fena něčím nepříjemným psa nakazí.

Je možné diskutovat o tom, zda takové nebezpečí opravdu hrozí či ne. Pravdou ale je, že uvedené vyšetření není zbytečné ani z pohledu feny. Bakteriální infekce, s kterou si organizmus feny s dobrou obranyschopností poradí, a která tedy nevyvolá onemocnění typu zánětu reprodukčních orgánů např. dělohy, může být jedním z důvodů, proč fenka nezabřezne nebo v průběhu březosti plody vstřebá.

Při závažnějších problémech může dojít i k úhynu štěňat před porodem, v jeho průběhu nebo po narození.

otazníky kolem reprodukce psů

Bakteriologické vyšetření fen před krytím může tedy být z chovatelského hlediska zajímavé a pro chovatele je určitě důležitá informace, jak probíhá. Je třeba dodržovat dvě zásady. Ta první se vztahuje k termínu odběrů a druhá k jejich technickému provedení. Tento typ vyšetření má význam dělat až v době, kdy fenka začíná barvit, kdy se tedy uvolňuje děložní krček a je možné se dostat k sekretu z dělohy.

Materiál pro vyšetření je třeba získat z děložního krčku. V praxi to znamená, že nestačí tamponkem vytřít přezku feny nebo začátek pochvy, ale že je třeba se pomocí speciálního nástroje (spekula) dostat až do oblasti před děložním krčkem.

V případě pozitivního nálezu je součástí vyšetření i stanovení citlivosti na antibiotika tak, aby případná léčba mohla být cílená. Pokud chovatel přijde na odběr na začátku barvení (1. – 2. den) a jsou zachyveny bakterie, které by mohly způsobit problém, je ještě šance před krytím fenku přeléčit a nebezpečí problémů tak zažehnat.

Odběry pro bakteriologické vyšetření fen provádíme v Labvetu. Do 24 hodin víme, zda jsou či nejsou zachyceny patogenní bakterie a další den je hotová citlivost na antibiotika. Vzorek na vyšetření může odebrat i váš veterinář a odeslat k nám do laboratoře. Můžete si hned teď rezervovat termín vyšetření.

Vyšetření je opodstatněné u nezabřezávajících fen a samozřejmě se mu nevyhnou chovatelé v případě, kdy je požadováno majitelem krycího psa. Z hlediska fen to není bolestivý zákrok. V případě prvniček je určitým doplňkem výsledků i to, že se vlastně jedná o gynekologické vyšetření feny, při kterém se ověří průchodnost a celkové utváření pochvy, což může mít význam jak při krytí, tak při porodu.

Chovalelé stále častěji požadují vyšetření na ureaplasmu. Dosud jsme tato vyšetření posílali do partnerských laboratoří, od srpna provádíme vyšetření sami.

Čtěte také: Proč nám zase fena nezabřezla?


Určení dne krytí feny

určení dne krytí

Progesteron u fen

Určení vhodné doby ke krytí feny bývá pro chovatele mnohdy problémem. Laboratorní vyšetření může značně pomoci. Optimální den kryti feny lze stanovit podle vyšetření koncentrace progesteronu v krvi nebo cytologickým vyšetřením stěru z klenby poševní. Naše laboratoř provádí tato vyšetření od devadesátých let. Doporučujeme spíše vyšetření, jímž se stanoví hladina progesteronu u feny, protože je přesnější.

Chovatelé se na nás obracejí s následujícími otázkami.

Kdy je rozumné vyšetření provádět?

  • když si chovatel není jistý začátkem barvení
  • barvení je nevýrazné
  • fenka odmítá psa
  • pes nemá o fenu zájem
  • fenka opakovaně nezabřezává
  • chovatel potřebuje termín krytí upřesnit např. proto, že je před cestou na druhý konec republiky nebo do zahraničí

Jak se vyšetření provádí?

Progesteron u feny se zjišťuje vyšetřením krve. Nejjednodušší je dostavit se k odběru krve s fenou k nám do laboratoře, ale můžeme zpracovat i vzorek, který odebere váš veterinární lékař, pokud jej doručíte dostatečně rychle. Vyšetření se provádí z krevního séra nebo z krevní plazmy.

Odběr na cytologické vyšetření provádíme přímo v naší laboratoři. Vzorek musí být odebrán z klenby poševní pomocí spekula. Prostý výtěr z přezky feny nepostačuje.

březí fena

Kdy na vyšetření nejlépe jít a kdy jsou k dispozici výsledky?

Doporučuje se první odběr provádět cca 8. den od prvních příznaků barvení. U fen, kde je barvení nevýrazné, je vhodné přijít dříve. Výsledky vyšetření jsou k dispozici ještě týž den, zpravidla do dvou až tří hodin. Termín vyšetření si můžete rezervovat online.

Jak se výsledky dozvím a budu jim rozumět?

Výsledky sdělujeme převážně elektronicky. Ve výsledcích uvádíme nejen prosté číslo vyjadřující momentální hladinu progesteronu, ale i fázi říje, v které se fenka nachází. Doporučíme vám den krytí nebo při nízké hladině progesteronu termín doporučené kontroly.

Spokojení zákazníci, kteří nám posílají obrázky štěňátek

Jak daleko dopředu určíte kdy nakrýt fenu?

Na základě hladiny progesteronu lze určit optimální den krytí maximálně na 24 – 48 hodin dopředu. Pokud je hladina progesteronu u feny nízká, doporučujeme kontrolní vyšetření

Pokud je určený optimální den krytí feny, musí se překrývat tedy krytí opakovat?

Pokud krytí proběhne bez problémů, nemusí. Tuto záležitost ale může ovlivnit i pes. Jedná-li se např. o delší dobu nekryjícího psa, je lepší krytí s odstupem 24 – 48 hod opakovat.

Můžete v souvislosti s krytím fenky nabídnout i jiná vyšetření?

Už v ceně vyšetření je i parazitologie trusu březí feny krátce před porodem.

Při opakovaném nezabřezávání fenky můžeme nabídnout bakteriologické vyšetření stěru z děložního krčku. Vyšetření se provádí na začátku barvení a výsledky včetně případné citlivosti na antibiotika jsou k dispozici za 48 hod. Při záchytu patogenních zárodků je možné fenku ještě před krytím přeléčit. Tato vyšetření někdy požadují majitelé chovných psů ze zahraničí. Výsledky sdělujeme do 24 hod.

Vzorek na bakteriologické vyšetření může odebrat i váš veterinář a poslat do laboratoře poštou či kurýrem.

V odůvodněných případech můžeme zprostředkovat vyšetření např. na herpesvirózu nebo mycoplasmu.

Více informací získáte na našem celodenním semináři Otazníky kolen reprodukce psů, který pořádáme 14. května 2022 v pražském hotelu Chvalská tvrz. Přihlašte se ještě dnes.

Zkušenosti s našimi službami si chovatelé vyměňují ve facebookové skupině Labvet – progesteron club.

Čtěte také: Výživa březí feny