Jsou malí, roztomilí, chlupatí (tedy většinou). Prostě ideální zvířátka k pomazlení pro děti. Radost z nového přírůstku do rodiny však může být vystřídána trpkým rozčarováním, když se na kůži majitelů objeví zarudlé flíčky či jiné změny.
Při nákupu je zapotřebí si zvířátko řádně prohlédnout, zda na sobě nemá nějaká lysá místa či šupinky. Kožní plísně, které si tak lidé donesou jako bonus s novým mazlíčkem, bohužel nejsou žádnou vzácností.
Vyšetření pro zvířátko není bolestivé, provede se povrchový seškrab ze změněných míst, ten se nasadí na speciální kultivační půdy a potom se čtrnáct dní sledují a vyhodnocují makroskopické i mikroskopické znaky rostoucí plísně. Na jejich základě se určí její druh. Léčbu je však možno zahájit ještě před druhovým dourčením, to na výběr preparátů nemá vliv.
Zánět zevního zvukovodu (otitis externa) patří do top ten důvodů návštěvy veterináře a postihuje až 20% psů. Protože častou primární příčinou bývá alergie, jedná se o frustrující vracející se onemocnění.
Za dramatické příznaky, kdy pes klepe hlavou skoro nepříčetně, mohou bakterie a kvasinky, které se namnoží, jakmile se ve zvukovodu vytvoří příhodné podmínky. Základem diagnostiky je šetrné otoskopické vyšetření a cytologický preparát, který odhalí, jaký typ mikroorganismů se na potížích podílí.
Léčba
Zpočátku se léčba může nastavit empiricky, ale pokud jsou v preparátu tyčkovité bakterie nebo první antibiotikum selže či se jedná o psa s chronickými problémy, měla by pomoc přijít od mikrobiologa.
Další kapky se tak vyberou na základě testování citlivosti vykultivovaných bakterií k antibiotikům. Většinou se jedná o infekci jednou bakterií, ale nejsou výjimečné i smíšené infekce. K tomu se ještě s oblibou přidávají kvasinky, které také mohou být citlivé jen k některému antimykotiku, takže vybrat vhodnou léčbu může být oříšek.
Ze statistiky naší laboratoře vyplývá, že nejčastější bakterií zachycenou ze zevního zvukovodu je Staphylococcus pseudintermedius (51%), na druhém místě je Pseudomonas spp. (18%), třetí Streptococcus spp. (15%), dále Proteus spp. (8%), ostatní stafylokoky (6%) a Escherichia coli (2%).
Jako antibiotika první volby jsou uváděna gentamicin a polymyxin B, který nám ale u stafylokoků často vychází rezistentní. Stále je však účinný proti pseudomonádě. Jen pozor na hnisavý exudát, který ho může inaktivovat. Chinolony by měly být druhou až třetí volbou a to až po kultivaci s citlivostí na antibiotika. Počkat si pár dní na výsledky z veterinární laboratoře se vyplatí.