Oba dva testy jsou stejně dobré, jsou považovány za citlivý standard, jen každý měří trochu něco jiného.
Krevní test měří protilátky IgE, které se objevují krátce po kontaktu s alergenem v obvodové krvi. Rychle vyběhnou, ale jejich poločas je krátký. U člověka se udává 2 – 3 dny, u psů je to podobné. Pokud tedy alergen z prostředí vymizí, hladina těchto protilátek cca po 2 týdnech není měřitelná. Krevní testy proto mají smysl dělat v sezóně při akutních potížích a je to možné už i krátce po jejich vzniku.
Při kožních testech se do kůže vpraví malé množství alergenu, na který se navážou IgE protilátky navázané na určité buňky. To způsobí uvolnění látek, které spustí alergickou reakci. Jejím projevem je zarudlý puchýřek. Tyto reakce se ale objevují až po několika týdnech od prvního setkání s alergenem. Poločas takto vázaných IgE je delší než v krvi, cca 2 – 3 týdny. To znamená, že kožní reakce na alergen začíná později, ale vydrží déle. Kožní testy tedy má smysl dělat až po několika týdnech od vzniku potíží, ale je možné testovat i týdny až měsíce po jejich vymizení.
Proto vycházejí shodné výsledky v obou testech na roztoče po celý rok, vzhledem k jejich neustálé přítomnosti v prostředí. Sezónní alergeny vyšetřujeme krevními testy v sezóně, kožními až několik týdnů po jejím nástupu.
Je tedy dobré u každého alergika načasovat a vybrat testy individuálně podle průběhu jeho potíží. Ušetříte si tím zklamání z „nefungujícího“ vyšetření. A pokud to finance umožňují, doporučuje se udělat testy oboje.
Hovoří-li se o tom, že je něco zralé, představuje si většina z nás jablko, hrušku, švestku, prostě ovoce. Stejný termín se ale používá i ve vztahu ke psům, přesněji řečeno ke štěňatům a k době, kdy je lze odebrat od mámy feny.
V souvislosti s přechodem štěněte od chovatele k novému majiteli se používají dva pojmy, které bývají často zaměňovány, a to odběr a odstav. Pro upřesnění, odstavem se míní definitivní přechod z mateřského mléka na normální stravu, odběr štěněte je přechod od chovatele k novému majiteli.
Je třeba připomenout, že přechod od chovatele k novému majiteli je pro štěně velmi náročným obdobím. Pokud není na změnu připraveno a je odebráno příliš brzy, může dojít k řadě nepříjemných problémů. Do této oblasti patří:
zpomalení fyzického vývoje
horší obranyschopnost vůči infekčním onemocněním
horší příjem potravy
horší odezva na případnou vakcinaci
narušení důležitého období rané socializace a z něj vyplývající možné problémy v budoucím chování psa
štěně si obtížně zvyká na nové prostředí , teskní po matce a sourozencích a výsledkem je horší navazování kontaktu s novou smečkou, kterou pro něj rodina nového majitele představuje
Kynologické předpisy se řídí vyhláškou doplňující Zákon na ochranu zvířat proti týrání, která říká, že minimální věk pro odběr štěněte je 50 dní. Pravidla se bohužel vztahují na organizované chovatele a na chovatele, kteří mají na chov psů živnostenský list. V návrhu novely zmíněného zákona došlo k úpravě a požadavky by tedy měly platit úplně pro všechny.
Chovatelé se při stanovení termínu odběru štěňat řídí chovatelskými předpisy, a také možnostmi vlastními i možnostmi budoucích majitelů. Trochu stranou někdy zůstává štěně samotné nebo spíše jeho fysická a psychická vyspělost. Ta bývá označována jako „zralost“ štěněte a lze ji hodnotit podle deseti základních ukazatelů.
Toto krmivo je velmi vhodné pro štěňata středních plemen. SPECIFIC™ CPD-M Puppy Medium Breed je možné podávat od doby odstavu (5.-6. týden života) do dosažení 80 % tělesné hmotnosti dospělého jedince.
Během březosti a kojení se u fen zvyšují energetické a živinové požadavky. SPECIFIC™ CPD-M Puppy Medium Breed vhodným krmivem i pro březí a kojící feny všech plemen.
Zralé štěně
je po fyzické a psychické stránce úměrně vyvinuté
je zdravé
dobře se pohybuje, mimo kroku využívá klus i cval
hlavu drží pevně a ocáskem (má-li ho) dokáže vyjadřovat své pocity aniž by došlo k narušení rovnováhy
prořezány jsou špičáky i řezáky
je odstavené od feny a dobře přijímá i kusovou potravu
s matkou fenou si hraje, ale není na ni zcela závislé
je zvídavé, v kontaktu s neznámými věcmi opatrné, nikoliv však bázlivé
vyhledává společnost člověka a reaguje na lidskou řeč
bylo podle doporučení ošetřujícího veterináře odčervené a očkované
Faktory ovlivňující „zralost“ – vyspělost štěněte
věk štěněte – většina štěňat popsané zralosti opravdu dosahuje ve věku okolo 7-8 týdnů
průběh březosti, porodu a následného vývoje štěňat – zvláště zdravotní problémy mají v této oblasti značný dopad
plemenná příslušnost – štěňata československých vlčáků jsou zralá ve věku okolo pěti týdnů, malá plemena typu boloňský psík o čtyři až pět týdnů později
počet štěňat ve vrhu – štěňata z vícečetného vrhu bývají rychleji samostatná, než jedináčci
termín vrhu – štěňata z jarních vrhů vyspívají rychleji než např. štěňata z vrhů podzimních
péče chovatele. Např. kusovou potravu asi bude lépe přijímat štěně, které s ní přišlo do styku než pejsek, kterému byly, mimo mateřského mléka předkládány jen kaše,pohybovat se cvalem asi nedokáže štěně z vrhu, který byl po celou dobu svého života umístěn v malé přenosce a přátelsky reagovat na lidskou přítomnost nebude štěně, které chovatele vidí s bídou jednou denně
Jak bylo výše uvedeno, stanovují obecně platné předpisy minimální věk pro odběr štěňat. Faktem je, že řada chovatelských klubů si stanovený termín podle potřeb svého plemene prodlužuje. Přesto je třeba chovatele upozorňovat na nutnost individuálního přístupu. Vhodně zvolený a ze zralosti štěněte vyplývající termín odběru má řadu výhod.
Chovatel nemusí mít obavy z potíží vyplývajících z prodaného a následně z hlediska zdravotního problematického štěněte. Nový majitel si bere psa, který dobře přijímá potravu i nové informace, a který mu neznepříjemní první společně strávené noci nářkem po feně matce a sourozencích.
Štěně samotné je dobře připraveno snášet stres, který přechod od chovatele k novému majiteli představuje a jeho „pohoda“ je v rámci možností zajištěna. Čeká ho ale celá řada preventivních opatření. Rozumný majitel se svým novým čtyřnohým přítelem vyhledá veterináře a poradí se např. kdy přijít na očkování, kdy a čím štěně odčervit, pokud není identifikačně označeno, tak kdy ho očipovat.
Veterinář při první návštěvě psa prohlédne a eventuálně doporučí čím a jak často jej krmit a jak s ním zacházet. Vzhledem k tomu, že by se taková první návštěva hned po odběru štěněte neměla spojovat s očkováním, protože se štěně potřebuje u nového majitele aklimatizovat, má i význam socializační. Štěně se seznámí s novým prostředím, novými pachy a novými lidmi a v praxi to znamená, že se v budoucnu nemusí veterinárního pracoviště bát.
Veterinární laboratoř klinické diagnostiky, kterou znáte pod názvem LABVET, vznikla v roce 1967 a původně sídlila v rámci prostor veterinární ošetřovny v Košířích na adrese Jinonická 78. Jak ošetřovna, tak laboratoř se vešly do tak zvaného „kohoutku“, tedy budovy, která byla původně navržena jako malá škola se dvěma třídami.
V roce 1983 byl zrušen provoz pražských historických jatek v Holešovicích. Z poměrně velkého prostoru vznikla dříve Pražská dnes Holešovická tržnice. Bylo a je v ní řada památkově chráněných budov. V jedné z nich sídlily pro provoz jatek nezbytně nutné laboratoře. Probíhala v nich nezbytně nutná zákony předepsaná a s porážkou zvířat související kontrola zaměřená na bakteriologická, chemická a parazitologická vyšetření. Po zrušení jatek se hledalo pro tuto budovu, která byla v majetku Městské veterinární správy, využití. A protože prostory na Jinonické přestaly být dostatečné velké pro provoz laboratoře a ošetřovny, byla laboratoř přestěhována právě do budovy původně jatečných laboratoří.
Psal se rok 1985 a stěhování nebylo zrovna jednoduché. Nové prostory byly slušně vybavené a snad jedinou jejich nevýhodou bylo, že laboratoř i odběrová ordinace byly umístěny v prvním patře. Nahoru se muselo po schodech a to úplně nevyhovovalo některým psům ani majitelům, kteří měli své pacienty v přenoskách. V rámci Holešovické tržnice jsou jednotlivé budovy označeny čísly. Ta naše měla číslo 27.
V současné době se většina Holešovické tržnice rekonstruuje. Týká se to i budovy 27 a tak se LABVET bez jednoho roku po dlouhých čtyřiceti letech musel přestěhovat. Abychom to neměli jednoduché, stěhovali jsme se do náhradních prostor a po té, co budou upraveny trvalé prostory, přestěhujeme se ještě jednou.
Z pohledu místa to není a nebude změna příliš velká. Stále sídlíme v areálu Holešovické tržnice. Momentálně jsme v budově číslo 26, která se nachází u parkoviště, do kterého se vjíždí z ulice Komunardů. Na mapě je najdete pod názvem Parkoviště Holešovická tržnice, Komunardů. Pro lepší orientaci možná poslouží to, že jsme za Alzou směrem k Vltavě a že kousek od nás je prodejna Mountfield. Parkovat lze takřka u vchodu do LABVETu. Pokud k nám míříte městskou hromadnou dopravou, zůstává spojení stále stejné. Vítanou změnou určitě je, že čtyřnohé pacienty ani jejich majitele nečekají žádné schody.
Služby, které nabízíme, se nemění a věříme, že naši příznivci i noví klienti a pacienti k nám cestu najdou.
NEODČERVUJ, POŠLI BOBEK! Objednejte si parazitologické vyšetření trusu a ušetřete svého psa zbytečného odčervování!
