Co je to za psa 3 - Labvet blog

2. 2. 202223. 5. 2022

Co je to za psa 4

Plemeno na obrázku je velmi staré a nejedná se o žádnou „fifinku“ ale o velmi pracovitého psa. Desmond Morris ve své Encyklopedii uvádí, že se plemeno chovalo v oblasti Algarve, která se nachází na jihoportugalském pobřeží. Pravdou je, že je používali rybáři nejen v této oblasti. Údajně psi tohoto plemene pomáhali rybářům nahánět ryby do sítí, sítě vytahovat, a pokud z nich některá ryba unikla, tak ji ulovili a aportovali.

Jedná se o plemeno s vynikajícím zrakem a i této vlastnosti rybáři využívali. Psi dokázali na dálku identifikovat velká hejna ryb a štěkotem na ně upozorňovali. Jejich poměrně vysoký a daleko se rozléhající hlas prý byl využíván jako mlhová siréna v době, kdy byla viditelnost na moři takřka nulová.

Plemeno muselo úzce spolupracovat s lidmi, rybářské lodě byly malé a oddělovat na nich psy od sebe, nebylo možné. Proto má plemeno velmi prošlechtěnou přátelskou povahu vůči lidem i ostatním psům a je ideálním rodinným psem.

V polovině minulého století ale plemeno takřka vyhynulo a zůstalo jen pár jedinců. Systém rybolovu se změnil a příjemný pes s vodě odolnou srstí už nebyl potřeba. Jak už to bývá, našlo se pár jedinců, kterým se podařilo chov plemene nejen udržet, ale i rozšířit.

Plemeno je populární nejen ve své domovině v Portugalsku, ale v celé Evropě a také v Americe. Jedním z jeho majitelů byl např. americký prezident Barack Obama. Washington Post porovnával dary, které prezident Obama dostal od různých státníků. Na pátém místě mezi nejlepšími prý figuruje český dar – miska pro psa.

Portugalský vodní pes

Do plemenné knihy ČMKU byli první příslušníci plemene zapsáni v roce 2008. Dnes se jedná o slušně zastoupené plemeno, protože se ročně zapisuje okolo 100 jedinců.

Plemeno má typickou srst vodních psů. Vyskytuje se ve dvou typech- dlouhá zvlněná nebo kratší kudrnatá. Srst nelíná a plemeno je vhodné pro většinu alergiků. Úprava srsti je podobná jako u dalších pro vodní práci používaných plemen. Správně typovali ti, kdo napsali, že se jedná o portugalského vodního psa.

26. 1. 202223. 5. 2022

Jack Russel teriér

Co je to za psa 2

Historie některých plemen je zajímavá a o jejich vzniku v podstatě rozhodla náhoda. Platí to i o plemeni na obrázku.

I u nás známe tak zvané „věčné studenty,“ většinou pány, kteří si období studií prodlužovali, jak to jen šlo, a místo moudrým knihám se věnovali radostem studentského života. Možná je trochu překvapující, že mezi ně patřil i mladý muž, který studoval teologii.

Narodil se v roce 1795, studoval v Oxfordu, alkohol mu nebyl cizí a byl vášnivým myslivcem, rybářem a příznivcem vodních sportů. V literatuře můžete najít povídání o tom, jak místo na zkoušku, na kterou nebyl připraven, se vydal na procházku do vesnice Marston a cestou potkal mlékaře se zajímavou malou fenkou. Fenka jménem Trump oslovila studenta jak vzhledem, tak povahou a na místě ji koupil.

Reverend John „Jack“ Russell (21. prosince 1795 – 28. dubna 1883) a nejznámější obrázek jeho plemene.

Připomenout je asi třeba, že toto vše se odehrávalo v XIX. století, tedy v době, kdy chovatelé psů ve Velké Británii začali věnovat větší pozornost exteriéru psů než jejich povaze, což postihlo i celou řadu teriérů včetně foxteriéra.

Trump byla údajně kříženka foxteriéra a původního black and tan teriéra. Od foxteriéra se lišila delším formátem těla, nižšími končetinami a hlavně silnější hlavou v lebeční partii a kratší mordou.

„Věčný student“ nakonec přece jen dostudoval a začal působit na faře ve Swimbridge, vesnici, která se nachází v Devonu v Anglii. Myslivosti a psům se věnoval nadále a údajně právě pro světské zájmy a pochopení, které měl pro své farníky, byl velmi oblíbený.

Fenka Trump se stala zakladatelkou nového plemene. Její potomstvo vykazovalo znaky a vlastnosti, které byly z pohledu tehdejšího lovu potřebné. Plemeno bylo tak malé, aby se vešlo do nory a tak velké a rychlé, aby mohlo pracovat ve smečkách s honiči. Bylo inteligentní, nenapadalo ostatní psy a jeho povaha by se dala označit jako radostná.

Parson Russel teriér a Jack Russel teriér – foto Jan Tichý

Vikář ze Swimbridge se jmenoval John Russell a plemeno bylo na jeho počest pojmenováno Parson Jack Russell teriér, tedy teriér faráře (parsona) Jack Russella. Parson Jack Russell teriér patřil v XIX. století mezi nejoblíbenější plemena ve Velké Británii, ale oficiálního uznání se dočkal až ve XX. století.

Postupně se v rámci plemene začaly ukazovat dva výrazné plemenné typy. Lišily se hlavně výškou a také délkou těla. V roce 2000 se plemeno rozdělilo na menší Jack Russell teriéry a větší Parson Russell teriéry. Na obrázku, který možná vypadá, že jsou na něm dva krvežízniví psi, jsou, jak většina z vás správně určila, hrající si zástupci plemene Jack Russell teriér.

Plemeno je to příjemné a radostné a také slavné z různých pohledů. Jack Russell teriérka Bothi doprovázela v osmdesátých letech XX. století polárníky manžele Fiennesovy při expedicích na severní a jižní pól. Jack Russell teriér i jeho bratranec Parson Russell teriér jsou prostě psi do nepohody, psi nenároční a také psi schopní přinést svému majiteli do života radost. Podmínkou ale je, aby majitel nezapomněl, že se jedná o psy a dokázal jim dát jasná pravidla platná pro pso-lidskou smečku.

19. 1. 202223. 5. 2022

Co je to za psa?

Plemeno, které jste měli uhádnout, pochází z Belgie. Jeho předci se zde chovali již okolo XIV. a XV. století. Důkazem je slavný obraz Jana van Eycka, který vznikl v roce 1434 a jmenuje se Manželé Arnolfiniovi, na kterém je předek plemene vyobrazen.

Plemeno patří do FCI sk.IX. a má číslo standardu 81. Má dva velmi blízké příbuzné, kteří mají č. standardu 80 a 82. Zajímavé je, že se všichni mohou narodit v jednom vrhu a teprve podle typu a zbarvení srsti se určí, ke kterému plemeni určitý sourozenec patří.

Manželé Arnolfini – Jan van Eyck (* kolem 1385 v Maaseiku – 9. července 1441 v Bruggách)

Původním účelem plemene bylo hubení nepříjemných hlodavců ve stájích. Často psi doprovázeli svého pána a jeho koňské spřežení, ale vzhledem k tomu, že se jedná o malé psy, seděli s kočím na kozlíku. Odtud možná plyne záliba příslušníků plemene v místech, z kterých mají rozhled.

Původně mělo plemeno o něco delší čenichovou partii než má v současnosti. V XIX. století byli k původním zástupcům plemene přikříženi mopsové a king Charles španělé v barvě ruby. Plemeno se zmenšilo a jeho hlava dostala takřka lidský výraz. Srst je černá nebo černá s pálením a je hrubá. Němci tvrdí, že přikřížen byl i opičí pinč a ten, kdo zmiňoval v určování plemene i tuto možnost, nebyl daleko od pravdy.

Plemeno je temperamentní, radostné, laskavé, bez sklonů ke rvavosti. Je ale také hrdé a velmi inteligentní. Přes poměrně krátkou čenichovou partii je netrápí problémy brachycefalických plemen. Příjemné je nejen plemeno samo, ale i lidé okolo něj. Asi platí, jaký pán, takový pes. Teď už asi všichni ví, že se jedná o belgického grifonka (Griffon Belge, č. standardu 81) a že jeho příbuzní jsou bruselský grifonek (Griffon Bruxellois č. standardu 80) a brabantík (Petit Brabançon č. standardu 82).