Prevence a laboratoř

Co může ukázat preventivní vyšetření aneb stručný průvodce laboratorními výsledky pro chovatele

Odhalení onemocnění dříve než se začne projevovat klinicky zvyšuje šanci na uzdravení nebo aspoň významné prodloužení života. Co je tedy možné testovat a co z toho poznáme? Co může ukázat hematologické vyšetření?

Biochemie

Biochemické vyšetření krve hodnotí funkci ledvin, jater, slinivky a hladinu glukózy a minerálů. Ledviny psa nebo kočky zodpovídají za vylučování odpadních produktů metabolismu, nadbytku sodíku a vody z krevního řečiště. Testy odhalí jejich onemocnění a selhávání.

Játra jsou orgánem s celou řadou funkcí. Zbavují organismus škodlivin a zároveň zpracovávají živiny a syntetizují látky důležité pro fungování organismu. Vyšetření jater psa, kočky nebo dalších zvířat nepoukazuje jenom na jejich vlastní onemocnění, ale též může pomoci odhalit onemocnění nadledvinek (Cushingův syndrom), infekci, leukémii, krvácivé stavy, stres a neschopnost organismu bojovat s infekcí. Také nám dokáže říci, jestli pacient není dehydratovaný.

Slinivka je další životně důležitý orgán, který vylučuje některé trávící enzymy a hormony pomáhající regulovat metabolismus. Vyšetřením krve můžeme poznat její zánět, nedostatečnou funkci nebo cukrovku. Glukóza je základní živina nutná pro fungování organismu. Její změny mohou indikovat cukrovku i jiné orgánové abnormality. Minerály jsou též kriticky důležité pro fungování těla, jejich hladiny v krvi jsou přísně udržovány v poměrně těsných hranicích. Nejčastější příčinou jejich imbalance bývá dehydratace organismu.

Hematologie

Hematologické vyšetření psa nebo kočky měří počty a zastoupení jednotlivých typů krvinek. Také si všímá změn v jejich vzhledu, které mohou signalizovat určitá onemocnění. Červené krvinky jsou nejpočetnější a nejdéle žijící krevní buňky. Na speciální bílkovinu vážou kyslík, který potom transportují z plic do celého těla. Bílých krvinek je několik typů a každý má svou specifickou funkci. Obecně jsou zodpovědné za boj s infekcemi. Krevní destičky mají na starost srážení krve. Z hematologického vyšetření tedy můžeme rozpoznat anémii, zánět, infekci, stres, leukémii, krvácivé poruchy, neschopnost bojovat s infekcí a stav zavodnění organismu.

Nezbytným doplněním k vyšetření ledvin a jater psa a kočky je i vyšetření moči. Kromě toho nejlépe ukáže zánět vývodných močových cest a tvorbu krystalků v moči.

U starších zvířat se doporučuje ještě vyhodnocení funkce štítné žlázy vyšetřením jejích hormonů. Ty jsou důležité pro správně fungující metabolismus. U starších psů se setkáváme se sníženou funkcí, zatímco u starších koček se zvýšenou funkcí štítné žlázy.

Ze dvou zkumavek krve tak můžeme získat spoustu užitečných informací o zdravotním stavu vašeho mazlíčka.

Čtěte také: Odběr vzorků trusu a moči pro laboratorní vyšetření

Kampylobakterový průjem

Podobně jako u jiných střevních bakterií, Campylobacter spp. (existuje 37 druhů a poddruhů tohoto rodu) může být izolován z trusu naprosto zdravých zvířat, ale může být i příčinou závažných průjmů s alterací celkového zdravotního stavu. To se týká především zvířat mladých (pod 6 měsíců), oslabených jinou střevní infekcí (parvoviróza, giardiáza) nebo žijících v nevyhovujícím prostředí (přeplněné útulky, špatná hygiena).

Jestliže tedy odpovídá anamnéza i klinické příznaky, je vhodné vyšetřit roztěr trusu obarvený dle Grama.

Campylobacter je G- zahnutá tyčka nebo vlnka. Je ale zapotřebí, aby byl trus co nejčerstvější, protože za nevhodných podmínek tyčky degenerují do kokoidních forem a jsou rychle přerůstány kontaminujícími bakteriemi. K empirické terapii se používá erytromycin (10-20 mg/kg q 8h p.o. 5 dní), enrofloxacin (5 mg/kg BID p.o. 7-10 dní) nebo tylosin (25 mg/kg BID p.o. 7 dní).

Campylobacter patří k častým původcům bakteriálních průjmů u lidí. Od roku 2005 je nejčastějí hlášenou zoonózou v EU, tvořící téměř 70% všech případů. V roce 2016 to bylo 246 307 případů (a to jsou popuze ty hlášené). I když nejběžnějším zdrojem infekce je hlavně drůbeží maso (dle studie NRL pro Campylobactery je povrchově kontaminováno 70% chlazené drůbeže v tržní síti), přenos od domácího mazlíčka není vyloučen, a proto je zapotřebí majitele upozornit na nutnost dodržování základních hygienických opatření a též na riziko zkrmování syrového drůbežího masa.

JAK má vypadat krevní nátěr?

Krevní nátěr je technika hematologické analýzy, která se snaží identifikovat morfologie a abnormality v krevních buňkách.

Tento test se provádí z kapky krve, umístěné na podložní sklíčko a rozetřené na tenkou vrstvu.

Je to velmi důležitý test, který pomáhá veterinářům diagnostikovat řadu nemocí. Vyžaduje velkou opatrnost, aby analýza a výsledek byly spolehlivé!

Aby byla zajištěna dobrá kvalita vzorku, musí být sklíčko bez nečistot a sklíčko, použité při roztěru krve, musí klouzat rovnoměrně po druhém sklíčku.

Kromě toho je třeba dbát na to, aby se krev nesrážela nebo nevyschla!

Bezvadný nátěr nesmí být ani příliš silný, ani příliš tenký, aby nedošlo ke zhoršení vizualizace buněk. Roztěr krve musí zabírat pouze střed sklíčka, aniž by se dotýkal okrajů. Vzorek se pod mikroskopem prohlíží právě v místech, kde rozetřená vrstva přechází do ztracena, protože právě tady jsou buňky rozprostřeny vedle sebe.

Jedině tak můžeme zaručit dobrou analýzu materiálu a podat přesné údaje veterinárním lékařům!

Hemolýza vzorku a jak se jí vyhnout

hemolýza vzorku krve

Aby vyšetření krve bylo validní, je zapotřebí odebrat a zpracovat vzorek tak, aby nedošlo k hemolýze. Obecně se dá říci, že ředícím efektem ovlivní vyšetření všech analytů, ale u některých je to obzvlášť významné. Ke zvýšení hodnot dochází u ALT, AST, močoviny, kreatininu, lipázy, kreatinkinázy, T4, K, Mg, P a Fe. Naopak nižší hodnoty můžeme čekat u hematokritu, počtu erytrocytů, fibrinogenu, APTT, ALP, albuminu, bilirubinu, glukózy, inzulinu, kortizolu, Na a Cl. Již slabá hemolýza (světle růžové sérum, tj. cca 60 mg hemoglobinu/dL) způsobí klinicky významné odchylky u AST, K, Na a Cl. I když je interference přibližně lineárně závislá na výsledné koncentraci hemoglobinu, rozhodně se nedoporučuje žádná matematická korekce.

Zde je několik zásad, jejichž dodržování nám pomůže vyhnout se hemolýze vzorku:

  • neodebírat krev přes kanyly
  • turniket nenechávat na končetině déle než minutu
  • správně umístit jehlu do žíly, špatné umístění způsobí pomalý tok krve a ten je potom příčinou hemolýzy
  • při odběru stříkačkou netáhnout příliš silně za píst a při vyprazdňování stříkačky zase příliš silně na píst netlačit
  • nepoužívat tenké jehly (t.j. 25G a menší)
  • odběrové místo zahřát, nedrhnout a necvičit s ním
  • alkohol z kůže nechat před pukcí dobře odpařit
  • nevyndávat jehlu s ještě napojenou vakuovou zkumavkou
  • zkumavky plnit do správného objemu, vyšší množství aditiva způsobí hemolýzu, proto je zapotřebí vybrat vhodnou zkumavku podle očekávané náročnosti odběru
  • zkumavky neprotřepávat, jen promíchat opatrným obracením:
    1) zkumavky s aktivátorem 5x převrátit a nechat 30 minut srážet
    2) sérovky bez aktivátoru nepřevracet a nechat ve vertikální poloze srážet 60 minut
    3) zkumavky s citrátem na koagulační testy převrátit pouze 3-4x
    4) ostatní antikoagulační zkumavky jemně převrátit 8-10x

Rovněž doba transportu a čas mezi odběrem a stočením krve hrají významnou roli při vzniku hemolýzy. Jestliže se převáží nestočená krev, je zapotřebí vzorek zajistit tak, aby byl uchráněn před prudkými otřesy.

žádanka o laboratorní vyšetření
Veterina Labvet.cz na Firmy.cz

Odběr vzorků na bakteriologii trusu

Průjem u psa či kočky není nic příjemného. Naše mazlíčky dokáže občas pořádně potrápit. Při hledání příčiny je někdy nutné provést bakteriologické vyšetření trusu.

Salmonely a kampylobakterie musí přežít

Samotný odběr je často podceňovaná, ale velmi důležitá fáze vyšetření. Nejméně vhodný je přitom rektální výtěr, protože pro vyšetření poskytne jen malé množství trusu. Nejlepší je nabrat čerstvý vzorek cca 2-3 g do čisté (sterilita zde není nutná), pevně uzavíratelné nádobky.

Transport do veterinární laboratoře by měl být co nejrychlejší, aby se udržely naživu psí, kočičí a další salmonely a kampylobakterie. Ideální je, když se vzorek zpracuje do dvou hodin po odběru. Při delší době doručení je vhodné použít transportní medium, například Amies. Vzorky by měly být uchovány v chladu (4-10°C), ale nesmí zmrznout (např. když majitelé seberou vzorek trusu na zahradě po nočním mrazíku).

Použití antibiotik, když má pes (kočka nebo jiné zvíře) průjem, je poměrně kontroverzní téma. Neexistují jednotný pohled ani jednotná doporučení. Také není přesně známo, jak se které bakterie podílejí na potížích. Všechny je totiž můžeme najít i ve střevě naprosto zdravých zvířat. Proto by se bakteriologické vyšetření mělo dělat po důkladném  vyšetření (např. horečka, krev v trusu, celková slabost, zánětlivý leukogram, …) a epidemiologické anamnéze (kontakt s nemocným zvířetem, zkrmování syrového masa, nedávné použití ATB,…).

Vyšetřovat trus bakteriologicky jen jako „prevenci“ nebo u zdravých zvířat, u jejichž majitele bylo diagnostikováno Clostridium difficile nebo Campylobacter spp., není tedy úplně nejlepší nápad.


Čtěte také: Odběr vzorků trusu a moči pro laboratorní vyšetření

Odběr vzorků trusu a moči pro laboratorní vyšetření

odběr vzorků na laboratorní vyšetření

Má-li mít laboratorní vyšetření trusu nebo moči psa, kočky nebo jiného zvířete požadovaný efekt pro pacienta i jeho majitele, je třeba dodržet určitá pravidla. Patří mezi ně nejen postup samotného vyšetření – analýzy vzorku, ale i preanalytická fáze. Do srozumitelné řeči přeloženo to je péče o vzorek před tím, než se začne odborně zpracovávat. Pod pojmem preanalytická fáze se tedy např. skrývá odběr vzorků na vyšetření, skladování moči nebo trusu, teplota, v které mají být uchovávány a samozřejmě i identifikační označení, protože záměna vzorku by nebyla ničím příjemným.

Při vyšetření krve, kožních seškrabů atd., se vzorky většinou odebírají přímo na odborném pracovišti (veterinární laboratoř, ošetřovna) a o preanalytickou fázi stará uvedené pracoviště. Trochu jiné to je v případě, kdy vzorky odebírá a do laboratoře přináší majitel zvířete. Nejčastěji se to týká vyšetření trusu nebo moči a je třeba se zamyslet nad otázkami: „Jak, kolik, do čeho a jak uchovávat?“

Odpověď na otázku „Jak?“ je zcela jednoduchá. Vždy co nečistěji a se snahou neznečistit zvíře, sebe ani vzorek.

Kolik?

V případě trusu je požadován vzorek cca 1 g, což odpovídá velikosti vlašského ořechu. Z takového vzorku je možné udělat běžně dostupná vyšetření (parazitologické, chemické, bakteriologické). Moči by mělo být cca 5ml, tedy asi 1 polévková lžíce. Takový objem postačí pro pomerně podrobné vyšetření včetně vyšetření bakteriologického.

Jak správně odebrat vzorek trusu nebo moči psa, kočky nebo dalších domácích mazlíčků. Na obrázku jsou pomůcky pro odběr trusu.
Jak správně odebrat vzorek trusu nebo moči psa, kočky nebo dalších domácích mazlíčků

Vzorky moči i trusu by se měly odebírat do čistých nádobek. Stačí vypláchnutý kelímek od jogurtu, sklenička od marmelády nebo kelímek od kosmetického krému. Nádobky by měly být dobře uzavíratelné nebo je alespoň překryjeme igelitem nebo alobalem. Měly by také mít širší hrdlo. Ono páčit z lahvičky od kečupu trus od sedmdesátikilové dogy není nic snadného.

Na požádání laboratoř samozřejmě poskytne odběrový materiál. Vhodné je nádobku se vzorkem označit tak, aby nemohlo dojít k záměně. Ideální je uvést jméno majitele a základní informace o pacientovi – plemeno, pohlaví, věk a jméno. Pokud vzorek podáváte k přepravě poštou nebo kurýrem, je dobré vystlat krabičku papírem, aby se obal nerozbil, případně vsákl unikající materiál.

Moč můžeme zachytit, naběračkou podsunutou pod psa.
Sběr moči psa nebo kočky. Stačí množství o objemu polévkové lžíce.

Stáří vzorku – moč by se měla vyšetřovat vždy čerstvá a do laboratoře je třeba ji dodat nejlépe do 2 hod po odběru. I v případě trusu je vždy ideální vyšetřovat vzorek čerstvý. Pokud trus není vyschlý, plesnivý nebo zmrzlý, může být starý až 24 hod, při některém typu vyšetření se dokonce doporučuje sbírat vzorky tři dny po sobě. To ale neznamená, že necháme v parku ležet trus od pondělka do středy a pak jej sesbíráme. Vzorek je rozumné odebrat hned po té, co jej pacient „vytvořil“ a eventuálně skladovat při dodržení dále uvedených požadavků.

parazitologie trusu
Trus psa nebo dalšího zvířete umístěte do vhodné nádoby. Stačí zvorek velikosti vlašského ořechu.

Jak skladovat moč nebo trus?

Moč by se neměla uchovávat delší dobu. S jejím stárnutím se mění řada vlastností, které mohou mít dopad na výsledek vyšetření. Jedná se např. o pH nebo o množství bakterií, které se dokáží v pro ně příjemném tekutém prostředí rychle namnožit.

Trus psa, kočky a dalších zvířat lze po nějakou dobu na suchém a stinném místě uchovávat. Nesmí zmrznout, vyschnout nebo zplesnivět. Ideální je zacházet s ním jako s vajíčkem.

Možná se někomu uváděné požadavky zdají být zbytečné. Laboratorní vyšetření se ale dělá proto, aby se správně stanovila diagnóza nebo abychom získali informace o svém čtyřnohém příteli. Mají-li být získané informace správné, musí být v pořádku celá práce se vzorkem, tedy nejen samotná analýza, ale i to, co jí předchází.

Doporučujeme vyšetřovat trus preventivně. Vyhnete se tak často zbytečnému odčervování. Podle toho, co víme z vyšetření která provádíme, dospělí psi parazity (postrachem bývá škrkavka) nemají. Záchyt máme cca 3-4 %. A často to bývají paraziti, na které běžné odčervovací prostředky nestačí.


Veterina Labvet.cz na Firmy.cz

Čtěte také: Jak často odčervovat psa?


cTLi – zlatý standard pro diagnostiku EPI

Repetitio mater studiorum – proto nejdříve trochu teorie. Test na cTLI měří v séru trypsin a trypsinogen. Trypsinogen je syntetizován pouze ve slinivce a až v tenkém střevě je přeměněn na aktivní proteolytický enzym trypsin. Normální je v krvi malé množství obou těchto enzymů (respektive proenzymu a enzymu). Jejich měření se proto využívá k diagnostice EPI a částečně i pankreatitidy.

Na vyšetření by zvíře mělo být na lačno, případnou orální suplementaci trávicích enzymů není potřeba vysazovat, sérové TLI totiž neovlivňuje. Krev je nutno nabrat do zkumavky k získání séra, z plazmy vyšetření není možné.

Nízké hladiny TLI svědčí pro EPI, je zde vysoká specifita i senzitivita testu. Vysoké hladiny mohou svědčit o akutním zánětu slinivky psa, je ale zapotřebí zároveň zkontrolovat funkci ledvin, které trypsinogen vylučují. Vinou jejich nedostatečné funkce tak může rovněž dojít ke zvýšené hladině TLI. Jestliže máme podezření na pankreatitidu u psa, je vzorky zapotřebí odebrat co nejdříve po vzniku příznaků, protože s progredujícím onemocněním hladina TLI klesá. Zde je sensitivita pouze 33-36% a specifita 65-90%. Vhodnější je proto provést test na PLI.

Klinická EPI se projevuje, až když je sekreční kapacita slinivky redukována pod 10-15 % normálu.

Při podezření, které se nepotvrdí laboratorně, se doporučuje pacienta hlídat a test opakovat po 3 – 6 měsících.

Antibiotika – dobrý sluha, ale špatný pán

Rozvoj antibiotik přinesl v uplynulém století mnoho dobrého do humánní i veterinární medicíny a stal se jedním z mezníků lékařství. Úspěšné zvládání infekcí tak umožnilo i rozvoj dalších oborů, jako chirurgie a chemoterapie. Proč tedy některé pesimistické hlasy hovoří o dnešní době jako o konci „antibiotické éry“?

Když v roce 1945 Sir Alexander Fleming přebíral Nobelovu cenu, už tehdy ve svém projevu varoval před vznikem rezistentních bakterií při nerozumném užívání penicilinu. Barvitě vylíčil fiktivní příběh pana X, který si na bolest v krku koupí penicilin a užívá ho v nízkých dávkách, takže si vypěstuje rezistentní streptokoky, které následně přenese na svou manželku. U paní X způsobí zápal plic, na který jí je naordinován opět penicilin, který je už ale na tyto streptokoky krátký a paní umírá.

Sir Fleming měl pravdu jen částečně. Penicilin je stále lékem první volby při léčbě streptokoků a účinkuje výborně. Rezistentní bakterie se však vytvořily z jiných zdrojů. Těmi jsou běžné bakterie, které žijí v nás, na nás i v okolním prostředí – Escherichia coli a tzv. ESCAPE bakterie (Enterococcus faetium, Staphylococcus aureus, Klebsiella pneumoniae, Acinetobacter spp., Pseudomonas spp. a Enterobacter spp.).

Vytvořili jsme si je nevhodným užíváním antibiotik. K tomu patří nejen výše zmíněné poddávkování, ale i příliš časté a příliš dlouhé podávání nebo použití tehdy, když to vůbec není zapotřebí. Tedy když se nejedná o bakteriální infekci a nebo když ji lze zvládnout i jinými způsoby, než celkovým podáváním antibiotik.

Někteří odborníci dnes apelují na vytvoření studií, které by určily nejkratší možné doby užívání jednotlivých antibiotik, aby bakterie nebyly zbytečně dlouho pod selektivním tlakem, který zvyšuje pravděpodobnost vzniku rezistentních kmenů. Zatím se doba podávání antibiotik řídila spíše zkušenostmi a ze strachu ze selhání léčby se nechávala pro jistotu delší. Zatímco to, že krátké podávání antibiotik vede k rezistenci, nebylo potvrzeno, o negativním vlivu dlouhého podávání se ví s jistotou.

Farmaceutické firmy se dnes do vývoje nových látek s antimikrobními účinky nehrnou, takže těch, co máme, si musíme vážit a užívat jich s rozmyslem. Toto vše platí pro humánní i pro veterinární medicínu.

Klasické bakteriologické vyšetření není drahé a přitom nám poskytne řadu užitečných informací. Tedy především jedná-li se vůbec o bakteriální onemocnění a dále, která antibiotika můžeme použít a kterým se velkým obloukem vyhnout. Laboratoř má k dispozici dostatek dat, takže dokáže upozornit na vznik rezistence u určitých antibiotik a poradit vhodnou léčbu. V každé zemi může být situace jiná, proto je zapotřebí být v kontaktu s lokální laboratoří a s její pomocí řídit léčbu.


Cushinguv syndrom u psa

Cushingův syndrom je onemocnění způsobené nadbytkem hormonu kortizolu. Lékař, podle kterého je pojmenováno, Harvey William Cushing, byl americký neurochirurg, který jako první na počátku 20. století toto onemocnění popsal. 

Kortizol je velmi důležitý hormon produkovaný nadledvinkami, což jsou drobné útvary umístěné na přední části ledvin. Ovlivňuje téměř všechny tkáně a orgány v těle. Ovlivňuje reakci na stres, tlumí zánět, podílí se na regulaci krevního tlaku, krevního cukru a metabolismu cukrů, tuků a bílkovin. Má i vliv na cyklus spánku a bdění.  

Ale i když je to hormon naprosto nezbytný pro fungování organismu, neplatí, že čím víc, tím lépe. Jeho nadbytek má negativní dopad na celou řadu funkcí a může se projevit celou škálou příznaků.  

K typickým projevů patří zvýšené pití a močení, nadměrná žravost, vypadávání srsti, zvětšování břicha, únava, svalová slabost, zrychlené dýchání, ztenčení a křehkost kůže, hyperpigmentace kůže, tvorba komedomů, ukládání vápníkových depozit do kůže (tzv. calcinosis cutis), zvýšená tvorba kožního mazu, větší náchylnost ke kožním infekcím a sekundární vzplanutí demodikózy. Samozřejmě, že se nemusí projevit všechny příznaky a tak pestrost klinického obrazu bývá veliká. 

A co způsobí, že tělo začne produkovat více kortizolu? Je to nádor, buď v nadledvince nebo v hypofýze, neboli podvěsku mozkovém. Ten má řídící funkci pro nadledvinky a nutí je neustále produkovat kortizol. 

Většina případů spadá do té druhé kategorie, tedy nádoru hypofýzy. Říká se mu centrální Cushingův syndrom. Je častější u malých plemen jako pudl, bišonek, yorkšírský terér, jack russel teriér, jezevčík, malý knírač a další. Při zaléčení je prognóza přežití 2 – 2,5 roku. 

15 – 20% případů Cushingova syndromu vychází z nádoru nadledvinek, říká se mu periferní Cushingův syndrom a postihuje spíše velká plemena jako je staford nebo německý ovčák. Tady bývá doba přežití kratší, cca 1 rok. 

K diagnostice se používají tzv. funkční testy. Regulace tvorby kortizolu je totiž řízena zpětnou vazbou, to znamená, že při nadbytku tělo začne tvorbu tlumit a opačně. Tohoto mechanismu testy využívají. Pokud zdravému jedinci aplikujeme malé množství syntetického kortikoidu, dojde k útlumu tvorby kortizolu.

Pokud ale je tato osa porušena, nadledvinky nereagují a stále kortizol produkují. Test se nazývá „supresní test s nízkou dávkou dexametazonu“ a je pro diagnostiku nejcitlivější. Ráno se nabere krev na vyšetření hladiny kortizolu, aplikuje se do žíly dexametazon a za 8 hodin se krev odebere znovu, aby se zjistilo, jestli došlo k potlačení jeho tvorby. Někdy se může odebrat i krev navíc ještě po 4 hodinách, což nám může (ale nemusí) pomoci rozlišit centrální a periferní typ nemoci. 

Často se můžete setkat s vyšetření moči na určení poměru kortizolu ku kreatininu. Tento test je vhodný na vyloučení Cushingova syndromu. To znamená že, pokud vyjde negativní, můžeme téměř na 100% tuto nemoc vyloučit. Pokud je ale výsledek pozitivní, ještě to nemusí znamenat, že pejsek Cushingův syndrom opravdu má. Hovoříme o tom, že test je vysoce senzitivní, ale málo specifický. Každá nemoc je stres pro organismus, a proto tedy i při jiném onemocnění může být výsledek pozitivní. Potom se musí přistoupit k výše uvedenému supresnímu testu. 

K léčbě je registrován preparát Vetoryl. Jedná se o syntetický analog steroidu, který v kůře nadledvinek inhibuje enzym 3-ß-hydroxysteroid dehydrogenázu a tím snižuje nadbytečnou tvorbu kortizolu. Podává se v kapslích zároveň s jídlem, aby se zlepšila jeho vstřebatelnost. Většinou se podává jednou denně.

Monitoring léčby Vetorylem

Pre-Vetoryl kortizol monitoring je metoda, kterou vyvinul prof. Ian Ramsey (přednášel na loňském Vetfairu:-) spolu s kolegy z University of Glasgow. Jedním z důvodů byl nedostatek tetrakosaktidu používaného k ACTH stimulačnímu testu. Test je levnější, snadnější a zároveň má lepší opakovatelnost než ACTH test.


Pro koho je vhodný?                                        
– pro psy bez klinických potíží (s nebo bez příznaků HAC)      
– pro klidné psy                                     

Pro koho není vhodný?
– pro psy s klinickými potížemi
– pro stresované psy
– pro agresivní psy

Provedení testu by mělo být naplánováno v čase před pravidelným podáním dávky Vetorylu. Je dobré se ujistit, že majitel dávku opravdu nepodal, a že před návštěvou ordinace nebyl pes vystaven stresu.

Postup

1) Vyhodnocení klinického stavu a anamnéza se zaměřením na PU/PD, gastrointestinální potíže, příjem potravy a aktivitu.
2) Odběr 1 až 2 ml krve na sérum nebo plazmu.
3) Odeslání do laboratoře na vyšetření kortizolu.

Interpretace

Pes bez celkových potíží a bez příznaků HAC

  • kortizol 40 – 138 nmol/l – setrvat v dávkování a kontrola za 3 měsíce
  • kortizol pod 40 nmol/l – případ znovu vyhodnotit, snížení dávky
  • kortizol nad 138 nmol/l – případ znovu vyhodnotit, rozdělit celkovou denní dávku na dvě dílčí dávky, pokud už je Vetoryl podáván 2x denně, dávku zvýšit

Pes bez celkových potíží s příznaky HAC 

I při hodnotách v referenčním rozmezí zvýšit dávku až o 50% a rozdělit ji do dvou dílčích dávek.


NEODČERVUJ, POŠLI BOBEK! Objednejte si parazitologické vyšetření trusu a ušetřete svého psa zbytečného odčervování!

X