Plemeno, které jste měli určit, pochází ze Severní Itálie z horské oblasti nedaleko Milána.
Stejně jako v jiných případech není historie plemene úplně jasná. Francouzští a italští kynologové občas vedou spory, zda je toto plemeno předkem briarda nebo zda je tomu naopak. Za předky plemene jsou považováni asijští ovčáčtí psi, které na území dnešní Itálie měli přivézt Féničané.
Pokud se podíváte do mapy zjistíte, že z Asie je opravdu blíže do Itálie, a že Italové asi mají pravdu. Odpovídá tomu jak zeměpisné položení států, tak některé historické prameny.
Plemeno patří mezi ovčácká plemena a používalo se hlavně při pasení a také ochraně stád ovcí a koz v horských oblastech. Využití odpovídá povaha i vzhled. Plemeno je inteligentní a snoubí v sobě ovladatelnost i samostatnost. Vzhledem ke své síle dokáže zvítězit i nad stáda ohrožujícími šelmami.
Typickým znakem plemene je srst. Na většině těla je hrubá. Literatura uvádí, že připomíná srst kozí. Dá se to asi říci o struktuře, nikoliv o délce. Jak pes dospívá, prolíná hustá a nezvykle dlouhá podsada do hrubých pesíků a spolu vytváří zfilcovatělé smotky. Pomáhá tomu i to, že srst velmi zajímavého plemene nelíná. Výsledkem je jakýsi „kabát“, který chrání tělo před nepřízní počasí, ale nebrání psovi v pohybu.
Srst na hlavě je měkčí, zakrývá obličejovou část a při bojích ji do určité míry chrání před poraněním. Barva srsti je šedá ve všech odstínech, méně typické, ale tolerované je zbarvení černé nebo typu isabela.
Oficiální název plemene v zemi původu, tedy v Itálii je Cane da Pastore Bergamasco. U nás mu říkáme jednodušeji – bergamský ovčák.
