Je čas dovolených a je možné s potěšením konstatovat, že většina majitelů psů zasloužené dny volna tráví společně se svými čtyřnohými kamarády. Navštěvujeme s nimi nejen české kraje, ale cestují s námi i do zahraničí. Některým majitelům ale uniká, že pokud si chtějí na cesty psa vzít sebou, musí zajistit celou řadu věcí. Problém se dá rozdělit na dvě části – na zabezpečení pohody a zdraví psa a na otázku veterinárních předpisů.
Každý rok se zveřejňují články na téma cestování se psem v horku. Obsahují upozornění na to, jaké nebezpečí psovi může na cestách hrozit. Číslo „jedna“ má v této problematice určitě přehřátí psa.
Snad i malé děti vědí, že by pes neměl být ponecháván na parkovišti v rozehřátém autě a že je třeba mu v průběhu cesty zajistit dostatek tekutin. Přesto každoročně zaplatí životem několik psů nedbalost svého majitele. Největším nebezpečím asi jsou parkoviště a na nich v rozpálených autech ponechaní psi. Mají-li štěstí, někdo si jich všimne a s pomocí policie auto otevřou. Mají-li smůlu, čekání na majitele nepřežijí. Neplatí názory říkající že „nic se nemůže stát, budu pryč jen několik minut“. K přehřátí může dojít během krátké chvilky.
Pokud cestujeme se psem na dovolenou, je na místě přemýšlet i nad jeho krmením. Určitě je nejjednodušší si sebou vzít pytel granulí. Náhlá změna typu používaného krmiva ale celé řadě psů nesvědčí. Krmíme-li psa masem a přílohou a pak mu najednou začneme předkládat byť kvalitní granule, může to skončit zažívacími problémy. Mít průjmujícího psa někde v kempu nebo v hotelu určitě není žádná radost. Počítat je třeba s tím, že na každém výletu, ať krátkém nebo dlouhém, by měl mít pes zajištěný dostatek pitné vody.
Přemýšlet bychom také měli v zájmu bezpečí psa i nás samotných, jak ho v autě umístíme. Ideální je dobře větratelná a prostorná přenoska. Je-li na ní pes zvyklý, může následně sloužit jako pelíšek a místo na spaní. Všichni ale asi víme, že většina psů považuje za lepší místo k odpočinku pánovu postel. Pak je rozumné sebou mít deku, na které pes, byť v posteli, může spát. Většina hotelů není příliš nadšená, když musí vyklepávat z lůžkovin psí chlupy.
Zvláště u méně osrstěných jedinců je třeba myslet i na to, že sluneční paprsky působí stejně na jejich kůži, jako na tu naši, a mohou ji spálit. Pomocí krémů, olejů nebo sprejů s UV filtrem je možné těmto nepříjemným situacím předcházet. Myslete na to, že na rozpáleném písku nebo na horských túrách trpí psí tlapky více než podrážky našich bot a vyplatí se jim proto věnovat patřičnou péči.
Máme nejen naháče, ale i plemena s dlouhou a bohatou srstí. Často mají jejich majitelé snahu je v letním období ostříhat nebo přímo oholit. Určitě jsou vedeni dobrou snahou. Uvědomit by si ale měli, že delší srst nechrání psa jen před zimou, ale i před horkem. Mezi chlupy se vytvoří vzduchový polštář, který vytváří slušnou izolační vrstvu. Stačí si připomenout Araby v dlouhých hábitech nebo beskydské bači, kteří i v horkém létě nosili kožich. Leckterému ostříhanci není v pálícím slunci příjemně. A to ještě není řeč o tom, co takové oholení udělá s kvalitou srsti a zdravím kůže.
Ten, kdo jede do teplejších krajin, a nemusí to být zrovna Afrika, by měl přemýšlet nad preventivním ošetřením psa před nepříjemnými chorobami, které si může z dovolené přivést. Veterinář určitě poradí, který přípravek použít, aby pes po pár dnech na Jižní Moravě nebo v Chorvatsku neonemocněl např. dirofilariózou.
Cestujeme-li po České republice, je rozumné sebou mít očkovací průkaz nebo pas psa a to samozřejmě s platným očkováním proti vzteklině. Trochu složitější to může být při návštěvách zahraničí.
Platí, že pes by měl mít vystavený pet pas a měl by být identifikačně označen čipem. Výjimku tvoří psi narození před červencem 2011, ti ale asi už moc cestovat nebudou. Obecně platí i požadavek na platnou vakcinaci proti vzteklině. Upozornit je třeba na to, že pes musí být označen čipem dříve, než je očkován proti vzteklině. Pokud jste tedy psa nechali očkovat proti vzteklině např. 1. dubna 2018 vakcínou s tříletou platností a čipován bude 10. 4. 2020, může se stát, že budete mít při případné kontrole v zahraničí problémy, které mohou skončit až umístěním psa do karantény.
Jiné podmínky platí pro dospělé psy a jiné pro štěňata mladší tří měsíců, u kterých ještě nemůže být platná vakcinace proti vzteklině provedena. Některé státy zakazují vstup takových štěňat na své území, jiné to povolí, ale za předpokladu předložení předepsaného formuláře. Otázkou samozřejmě je, jak moc je rozumné brát úplně malé štěně na dlouhou cestu do zahraničí.
Další podmínky se v rámci jednotlivých států mohou hodně lišit. Někde je např. požadován doklad o odčervení zaměřeném na echinokokózu (Irsko, Finsko). Ošetření musí být provedeno soukromým veterinárním lékařem ve lhůtě 120 – 24 hodin před vstupem na území těchto států a musí být potvrzeno v pasu.
Roli nehrají jen veterinární podmínky státu, do kterého jedeme. Určitě se chceme se svým psem bez problémů vrátit zpátky. V případě států EU nebo tak zvaných třetích vyjmenovaných zemí stačí pro návrat do ČR pas, platná vakcinace proti vzteklině a identifikační označení psa. Existují ale také země, v jejichž případě k návratu na území EU a tedy i ČR, musí být pes nejen vakcinován proti vzteklině, ale musí ještě podstoupit sérologické vyšetření prokazující hladinu ochranných protilátek proti vzteklině. Prostě jednodušší je návrat z dovolené z Mauricia než z Ukrajiny.
V uvedeném případě musí pes podstoupit sérologické vyšetření prokazující hladinu ochranných protilátek proti vzteklině. K tomuto vyšetření odebere schválený veterinární lékař nejdříve 30 dní od data očkování proti vzteklině vzorek krve a odešle k vyšetření do schválené laboratoře. V případě ČR to dělá např. Státní veterinární ústav Praha. Vyšetření je možné udělat ještě před odjezdem z ČR, a pokud bude majitel psa dbát na to, aby měl vždy platnou vakcinaci proti vzteklině, tedy byl např. přeočkováván v požadovaném termínu , platí vyšetření po celou dobu života psa.
Před cestou do zahraničí lidé v současné době pečlivě sledují podmínky stanovené kvůli koronaviróze. Zapomenout by ale neměli na to, co je požadováno u psů. Pravdou je, že si většina států čtyřnohého doprovodu dovolenkářů moc nevšímá. Praktické zkušenosti ale dokazují, že to neplatí vždy a že pokuty nebo poplatky za psa v karanténě mohou dovolenou velmi znepříjemnit.
Otevírá se otázka, kde vlastně získáme informace o tom, co, kdy a jak který stát požaduje. Je třeba pochválit Státní veterinární správu. Na jejich webu (www.svscr.cz) najdete rubriku „cestování se psi, kočkami a fretkami“ a v ní všechny potřebné a také aktuální informace.
Čtěte také: Jedeme se psem k moři
