Když si pes přiveze z dovolené parazity

Dovolená bývá pro lidi i pro jejich psy příjemným zážitkem, zlepšujícím fyzickou i psychickou kondici. Častěji než je nám to příjemné si ale naši čtyřnozí přátelé mohou z dovolené přivézt památku, o kterou nikdo nestojí. Nejčastěji to je zástupce některého z vnitřních nebo vnějších parazitů. Následné povídání by mohlo upozornit na ty z nich, s kterými se potkáváme v ordinaci Labvetu. Důkazem budiž níže uvedený příběh:

Přinesli jsme si domů blechy

Naši ordinaci navštívil vyděšený pán a vyprávěl nám o tom, jak se těšili s  dětmi a s maltézáčkem Kačenkou na to, že stráví tři týdny dovolené v Jižních Čechách v bývalé hájovně, kterou zdědili po babičce.

Když tam přijeli zjistili, že ve stodole se usadila kočičí rodina s třemi koťaty. Dvě koťátka udali v okolí a jedno si nechali. Mourovatý kocourek byl tak malý, že se ještě dal socializovat. Nového člena rodiny přátelsky přijala i laskavá fenka maltézáčka a pro všechny bylo vznikající přátelství psa a kotěte velkým zážitkem.

Po návratu z dovolené se Kačenka začala drbat. Svědily ji uši i celé tělo a byla rozškrabaná až do krve. Nebyl problém diagnostikovat příčinu. Fenka byla zablešená a měla výraznou alergii na bleší trus. V uších se jí usídlila ušní prašivina a zdroj jejích problémů byl jasný. Kocourek měl svoji soukromou menažérii a podělil se o ni se svojí novou kamarádkou. Parazitů bylo třeba zbavit jak kotě, tak fenku a zdravotní potíže celkem rychle vymizely.

Jak jsme zjistili za půl roku, problémy zdaleka nebyly vyřešeny. Rodina se vydala do hájenky o jarních prázdninách. Rychle se ale vrátili zpět domů. Pán nám ukazoval nohy, které měl až po kolena pokousané od blech. V létě odblešili psa i kočku a udělali potřebná opatření v městském bytě.

Na chalupu ale zapomněli a blechy se tam namnožily tak, že se stala neobyvatelnou. Nebylo úplně jednoduché se blech zbavit. Nakonec museli povolat odbornou firmu, která si s dezinsekcí prostředí poradila. Jarní prázdniny ovšem prožili v Praze.

Blechy a klíšťata

Mimo výše uvedených blech se poměrně často setkáváme s vývojovými stádii klíšťat. Jedná se o tak zvanou nymfu. Je veliká cca 1-1,5 mm. Od dospělého klíštěte se liší nejen velikostí, ale i barvou, která bývá stříbrná. Nejčastěji se nakazí psi, kteří zvědavě očichávají vstupy do nor a myších děr. Takový zvědavec pak má okolí nosní houby přímo obsypané vývojovými stádii klíšťat, které je, vzhledem k citlivé části psího těla, třeba mechanicky odstranit.

Lidé pracující v lese vědí své o hmyzu, kterému se někdy přezdívá létající klíště. Jedná se o kloše jeleního. Vypadá jako plochá moucha. Má háčky na nohách a protáhlý sosák. Jak název říká, je to parazit, pro kterého je jako hostitel ideální spárkatá zvěř.

Na psovi nebo člověku se nedokáže množit, přesto je občas vyhledá. Vzhledem k tvaru těla se pohybuje velmi rychle, a pokud se usídlí v psí srsti, budete jej těžko lovit. Když si najde vhodné holé místo, zakousne se do psí kůže a aby mu při sání nebránila křídla, odpadnou. Kousnutí kloše je bolestivé, kůži poraní a často v okolí vzniká zánět. Obrana je složitá, nejčastěji bývá doporučováno se vyhýbat místům, kde se kloš přemnožil.

Tenkohlavec liščí

Trávíme-li dovolenou v české nebo slovenské přírodě a chodíme se svým psem na procházky do lesa, může narazit na nepříjemného, tentokrát vnitřního parazita s latinským názvem trichuris vulpis, česky tenkohlavec liščí. Zdrojem infekce bývá trus nakažené lišky.

Tenkohlavec liščí je asi 4-5 cm dlouhý červ, který se svojí přední velmi tenkou částí těla zavrtává do sliznice střeva. Jeho vývojový cyklus je poměrně jednoduchý a uvádí, se že vajíčka jsou schopná v prostředí přežívat až 5 let. Způsobuje poranění střevní sliznice, které vyvolává střídavé průjmy a výrazně zhoršuje kondici psa. Někdy bývá uváděno, že může dojít i k nakažení člověka. K určení diagnózy je třeba parazitologické vyšetření trusu. Léčba nebývá příliš složitá, ale jednorázové podání tablety nestačí.

Suvenýry od moře

V poslední době se stále častěji naráží na parazity, které jsme dříve řadili do kategorie exotů. Jedná se např. o leishmaniózu, což je prvok, kterého přenáší malá muška s trochu směšným názvem koutule. Vývojová stádia leishmaniózy přežívají v buňkách imunitního systému psa , nejčastěji v bílých krvinkách. Onemocnění má několik forem od kožní až po orgánovou a vzhledem k obtížnému průkazu i léčbě může končit smrtí psa. Koutule má ráda středomořské prostředí, není ale vyloučeno, že se vzrůstající teplotou v dalších státech se nerozšíří ona i jí přenášené onemocnění i k nám.

Hodně se toho již napsalo dirofiláriích neboli srdečních červech, které si pes může přivést z dovelené v teplých krajích a o nezbytné prevenci před cestou i po návratu domů.

Jeden krátký článek nemůže postihnout vše, co našim psům hrozí. Je ale třeba s nějakými problémy počítat a udělat opatření před odjezdem i po návratu domů a to nejen v případě dovolených v exotických oblastech, ale i v rámci České republiky, Slovenska nebo Polska. Určitě chybu neudělá majitel psa nebo kočky, pokud se přijde poradit, jaké preventivní přípravky použít a určitě chybu neudělá majitel, který po návratu z dovolené nechá vyšetřit trus svého psa.

🐕 Prodej vstupenek na webinář "VÝŽIVA PSA: ZÁKLAD ZDRAVÍ" končí 23.4. v 16h! Zarezervujte si místo právě teď! 🐕

X