Kdo může v České republice vystavovat průkazy původu psům?

V poslední době se množí otázky na téma: „Kdo může vystavovat průkazy původu pro psy? Existuje v České republice více možností?“. Celá problematika asi zaslouží trochu vysvětlení a následující povídání by mohlo pomoci se alespoň částečně zájemcům o chov psů zorientovat.

Štěňata českého fouska, foto Jan Tichý

Základním dokumentem v čistokrevném chovu, je průkaz původu. Dal by se přirovnat k lidskému rodnému listu. PP hodný toho označení, obsahuje celou řadu informací. Patří mezi ně základní údaje o psovi (plemeno, jméno a název chovatelské stanice, datum vrhu, typ a barva srsti, identifikační označení a číslo zápisu), údaje o chovateli (jméno, adresa a podpis), údaje o pracovišti, které PP vystavilo (adresa, razítko, podpis) a rodokmen psa (přehled předků, většinou 3- 4 generace).Např. PP vydané Českomoravskou kynologickou unií mají hologram, který dokazuje jejich pravost.

Průkazy původu vystavují jednotlivé kynologické organizace a průkaz původu si v podstatě může každý vystavit sám. Bez razítka plemenné knihy a nezbytných oficiálních údajů to je ale jen možná zajímavý, ale jinak neplatný kus papíru.

Lidé se ptají a bohužel někdy také neptají, která organizace může PP vystavovat. Chov psů je zájmová činnost a na rozdíl od hospodářských zvířat není tato oblast řízená zákonem. V chovu psů s průkazem původu, nebo chcete-li laicky s rodokmenem, působí celá řada organizací. Asi nejznámější jsou FCI a UCI.

FCI – Federation Cynologique Internationale je mezinárodní kynologická organizace, která vznikla v roce 1911. Jejími členy je 93 států, a některé další, např. Velká Británie nebo USA spolupracují s FCI na základě dohody. FCI dává základní pravidla chovu psů a schvaluje standardy jednotlivých plemen. Českou republiku zastupuje v FCI Českomoravská kynologická unie (ČMKU).

Průkazy původu (PP) vystavené ČMKU jsou uznávány u všech členských států FCI a je na nich logo, jehož součástí je znak FCI – zeměkoule.

UCI – United kenel Clubs International je mezinárodní kynologická organizace, která byla založena v Německu v roce 1976. Jejími členy je cca 16 států. UCI používá standardy FCI. Českou republiku v UCI zastupuje Českomoravská kynologická federace (CKF). I ona vystavuje PP pro odchovy svých chovatelů a i u ní platí, že si členové UCI vzájemně PP uznávají.

Podobných organizací zastřešujících chov jednoho nebo více plemen a vydávajících vlastní průkazy původů existuje ještě celá řada. Samostatnou kapitolu tvoří mezinárodní chovatelské kluby. Některé pracují v rámci FCI a PP pro štěňata pak vystavují plemenné knihy členských států FCI. Jiné kluby, např. v případě pitbulů, tedy plemene, které se do plemenných knih FCI nezapisuje, si vystavují PP samy.

Velmi důležitou informací pro případného zájemce by měly být základní předpisy dané organizace. V České republice platí Vyhláška 21/2013 Sb. O stanovení podmínek při chovu psů a koček. V ní jsou zakotveny požadavky zaměřené na ochranu psů a koček. Patří mezi ně např. minimální a maximální věk pro využití fen a psů v chovu, minimální věk pro odběr štěněte od fenky nebo maximální počet vrhů u jedné feny za určité období.

Některé kynologické organizace např. ČMKU mají tyto požadavky zakotvené ve svých předpisech, jiné je zcela pomíjí. Pravdou je, že požadavky platí pro všechny organizované chovatele, slušná organizace ale na jejich znění upozorňuje a např. krytí fen mimo stanovené věkové rozmezí nebo předčasný odběr štěňat od fenky trestá.

Velmi důležitá je také otázka, zda se v dané organizaci pracuje s podmínkami pro zařazení do chovu a zda jsou u plemen, kde to je třeba, sledovány vlohy pro dědičně podmíněná onemocnění.

Občas se stane, že se určitý jedinec právě z uvedených důvodů nedostane např. v rámci ČMKU dochovu a jeho majitel si řekne, o nic nejde, budu chovat pod jinou organizací. Člověk, který se v problematice neorientuje, pak získá štěně, které může být nepříjemně zatíženo vlohou pro nějakou chorobu.

Existují i případy, kdy je chovatel z jedné organizace pro podvody nebo nekorektní přístup k chovu psů vyloučen a klidně přestoupí do organizace jiné. Otázkou je, zda se přestup projeví na jeho morálce, nebo zda v nové organizaci bude vesele podvádět dál.

Některé organizace vzájemně spolupracují, jiné ne, a běžný člověk se v tom obtížně vyzná. Leckdy je velmi překvapen, že se jeho pes nemůže v jiné organizaci, než z které pochází, zúčastnit výstav, zkoušek nebo být zařazen do chovu. Bývá pak zklamaný a těžko se mu vysvětluje, že akce, na které se těšil, jsou pro jeho psa nepřístupné.

Existuje i další problém při vystavování PP. Někteří „také chovatelé“ klidně zájemci o štěně řeknou, že mu ho dají bez PP. Pokud ale o ten doklad stojí, za určitou částku nechají štěněti PP vystavit v zahraničí. Ta částka bývá někdy překvapivě veliká. Ví se o člověku, u kterého činí rozdíl mezi štěnětem bez PP a stejným štěnětem s PP 50 000,- Kč. Lidé jsou prostě různí a mezi těmi, kdo prodávají štěňata, se narazí i na podvodníky.

Asi nelze říkat zájemcům o chov psů s PP, že si musí brát štěně jen od chovatele z té či oné organizace. Kdo si ale chce kupovat psa, měl by velmi přemýšlet, od koho si ho bere. To samozřejmě neplatí jen o štěňatech s PP. Stále se řeší problematika množíren. Pravdou je, že pokud si lidé budou z pochybných chovů pořizovat štěňata, takové chovy budou existovat. Jde přece o „kšeft“ a pokud bude odbyt, budou i množírny.


Labvet.cz – laboratoř pro chovatele i veterináře

PESWEB

NEODČERVUJ, POŠLI BOBEK! Objednejte si parazitologické vyšetření trusu a ušetřete svého psa zbytečného odčervování!

X