Rozvinutí alergie u psa už dnes není ojedinělé. Atopie je onemocnění, na jehož vzniku se podílí celá řada faktorů. Ten, u kterého se objeví, měl smůlu, že u něho nastala nešťastná, konstelace tří základních podmínek – genetické predispozice, přítomnosti alergenů v prostředí a imunologicky špatně regulované reakce na tyto alergeny.
Kvůli složitosti jejího vzniku hovoříme o atopii jako o komplexním onemocnění, a proto musí být i léčebný přístup komplexní a u každého pacienta individuální. Skládá se z více kroků, které je zapotřebí „ušít na míru“.
Jednou z příčin, která se podílí na rozvinutí atopie, je nedostatečná funkce kůže coby bariéry proti pronikání alergenů a infekcí. U lidí byl řadou studií prokázán pozitivní vliv látek, které kůži vyživují zvenčí i zevnitř. Nemáme důvod se domnívat, že by to u psů mělo být jinak.
Nejčastěji používané jsou nenasycené mastné kyseliny. Jednak příznivě ovlivňují složení tuků v pokožce, ale též mají lehký protizánětlivý účinek a působí tak synergicky s kortikoidy nebo antihistaminiky. Tím mohou pomoci snížit jejich dávku. Podávání ale musí být dlouhodobé, první efekt můžeme vidět tak za jeden až dva měsíce.
Dalším doplňkem stravy, který se doporučuje u onemocnění kůže, je zinek. Tento prvek hraje důležitou roli při regulaci imunitního systému, hojení ran a správné keratinizaci kůže. Z vitamínů jsou důležité A, C a E. Vitamín A je klíčový pro keratinizaci kůže, vitamíny C a E jsou významné antioxidanty, které chrání kůži před vedlejšími účinky oxidativního stresu. Ten je považován za jednu z významných příčin vzniku atopické dermatitidy u psů.
Dalším potravním doplňkem, který se v poslední době stal populárním hlavně v kloubní výživě, je MSM. U onemocnění kůže se využívá jeho protizánětlivého účinku, který vede k následné snížení svědivosti. Kromě vnitřního užívání je možné tyto látky dodávat organismu i formou tzv. spot on (kapka za krk) nebo šamponů.
Výběr produktů záleží na stavu pacienta a peněženky majitele, ale v každém případě bychom tento krok v léčbě alergií vynechat neměli.
Alergičtí psi jsou predisponováni k druhotným infekcím kůže hned ze dvou důvodů. Tím prvním je její nedostatečná funkce coby bariéry a tím druhým je oslabená obranyschopnost při terapii glukokortikoidy.
Bakterie a kvasinky se tak na kůži snáze udrží a lehce pomnožují. Svými metabolity potom alergii ještě zhoršují, takže tu máme bludný kruh – alergie, infekce, alergie, infekce… Nejčastěji izolovaná bakterie je Staphylococcus pseudintermedius a kvasinka Mallassezia pachydermatis.
Nejlepší je, když se nám infekty daří držet pod kontrolou dezinfekčními šampony nebo ubrousky. K doporučovaným účinným látkám patří chlorhexidin, který ve čtyřprocentní koncentraci účinkuje na bakterie i kvasinky. Viz. Terapie šamponováním
Teprve až když jsou tato opatření nedostatečná, přistupujeme k léčbě antibiotiky. Vzhledem k tomu, že v posledním desetiletí vyvstal vážný problém s rezistentními stafylokoky u lidí (tzv. MRS), musíme být i u našich čtyřnohých pacientů obezřetnější a používat antibiotika zodpovědněji. Viz. Náš pes má diagnostikovaného stafylokoka…
Větší riziko výskytu takovýchto bakterií je právě u zvířat s chronickými kožními potížemi, která dostávají dlouhodobě nebo opakovaně antibiotika. Takže jestliže nezaberou ta první, není dobré experimentovat s dalšími, ale neprodleně dát udělat bakteriologické vyšetření kožních stěrů. A je-li infekce kůže hluboká, mělo by to být provedeno automaticky ještě před nasazením prvních antibiotik. Viz. ANTIBIOTIKA – dobrý sluha, špatný pán
Kvasinková infekce může koexistovat zároveň s tou bakteriální a jejími oblíbenými místy jsou zevní zvukovod, meziprstí, okolí konečníku a spodní pysky. Kvasinky nemají rády kyselé prostředí, takže na ně můžeme použít octovou vodu nebo preparáty s kyselinou octovou nebo boritou. Pro odolnější případy existují tzv. antimykotika, která se mohou podávat celkově nebo lokálně.
Snadno se to řekne, ale hůře udělá. Nejjednodušší je to u potravních alergenů a parazitů, horší je to se vzdušnými alergeny a roztoči. Životní styl člověka a jeho mazlíčky uzavřel do bytů naplněných koberci, polštáři, závěsy, pelíšky a plyšovýmmi hračkami. Ty přitom tak krásně lapají vlhkost, prach a roztoče, což alergikům život rozhodně neulehčuje. Ale na rozdíl od alergenů z vnějšího prostředí, s těmito se přece jen dá něco dělat. Zbavit se jich úplně není možné, ale i snížení jejich množství může alergikovi významně ulevit.
Jak na alergie u psa?
– Redukcí vlhkosti vzduchu pod 50% ztížíme život plísním i roztočům, snížením teploty pod 18°C zpomalíme rozmnožování roztočů a omezením nebo odstraněním textilních materiálů je připravíme o jejich příznivé životní prostředí.
– Vysávat se doporučuje minimálně jednou týdně vysavači s HEPA filtry. – Růst plísní snížíme omezením bytových rostlin a odvlhčováním koupelen, kuchyní a sklepů. – K zabití roztočů slouží přípravky na prostředí s obsahem benzyl benzoátu nebo permethrinu. – Pravidelným ošetřováním mazlíčka prostředky proti blechám a klíšťatům také snižujeme výskyt roztočů v prostředí. – Omýváním nebo otíráním tlapek po návratu z venčí zabráníme zanesení pylů a spor plísní do bytového prostředí. – Rovněž koupání pomůže odstranit alergeny zachycené v srsti. – Suché krmivo chráníme před skladovými roztoči v dobře uzavíratelných plastových nádobách. – Textilní hračky, polštářky a jiné drobné textilie můžeme dát na 24 hodin do mrazáku. Roztoče to spolehlivě usmrtí. – Praní na minimálně 55°C roztoče také zabije a navíc denaturuje a odstraní alergenní bílkovinu.
Tam, kde je to možné, je základem léčby alergií úprava nadměrné reakce organismu na alergeny, tzv. imunoterapie. Je vhodná pro pacienty, kteří trpí příznaky atopie déle než tři měsíce v roce a je nejlépe s ní začít v co nejmladším věku.
Pohlaví, plemeno, typ ani počet alergenů nemají na úspěšnost imunoterapie žádný vliv. Principem je podávání směsi alergenů vybraných na základě alergologického testu, které vede k tvorbě speciálních buněk tlumících přehnanou alergickou reakci. Může to být formou injekcí nebo nově i kapek aplikovaných do dutiny ústní.
Nejčastější vedlejší reakcí je zvýšená svědivost krátce po aplikaci, která je většinou snadno řešitelná snížením dávky nebo aplikací antihistaminik ráno před jejím podáním. Zřídka se může objevit malá boulička v místě podání, která ale nevyžaduje žádné ošetření.
Vážnější vedlejší účinky bývají u 1% psů. Projevují se jako zvracení, průjem, slabost, kopřivka a anafylaktický šok. V takových případech se už většinou v imunoterapii nepokračuje, ale existují ojedinělé případy, kdy se dokončila za pomoci aplikace antihistaminik.
A jaká je úspěšnost této léčby? Asi 20% psů nepotřebuje žádnou další medikaci. U poloviny psů se podaří příznaky alergií utlumit a je tedy možné snížit spotřebu dalších léků.
Zbylých 30 – 40% nereaguje dostatečně nebo vůbec. Doba, za kterou dojde k pozitivní odpovědi na léčbu, je různá. Uvádí se mezi 2 a 9 měsíci. Je tedy nutné být trpělivý, protože z dlouhodobé perspektivy se to vyplatí.
Na jaro se jistě těší majitelé i jejich čtyřnozí přátelé. Majitelé vyhledávají vhodné prostředky proti klíšťatům, ale jsou i jiná úskalí. Poradíme vám, jak si jaro užít a vyhnout se nebezpečím, které toto roční období přináší.
1. Úklidové prostředky Ve víru uklízení nezapomeňte mít veškerou chemii mimo dosah zvědavých chlupatých pomocníků. V případě otravy je dobré zanést s sebou k veterináři i obal od inkriminovaného prostředku, poskytne mu užitečné informace.
2. Klíšťata Krátce po oteplení výrazně vzroste aktivita klíšťat. Je proto zapotřebí zvíře včas ošetřit prostředkem vhodným pro psa nebo kočku, váhovou a věkovou kategorii. Výběr je veliký, záleží jen na snášenlivosti, vhodné aplikační formě a v neposlední řadě i na peněžence majitele. A pozor na to, že kočka není malý pes, některé psí prostředky jsou pro kočky toxické. Proto úspora vzniklá nakapáním zbytku preparátu od psa na kočku může být mnohonásobně přečíslena následným několikadenním pobytem nešťastnice na veterinární klinice.
Pro ty, co dávají očkovat psy proti borelióze nebo o tom uvažují, je nejvyšší čas. Protilátky tak nastoupí před začátkem klíšťové sezóny a měly by se udržet po celou dobu jejího trvání. Tam, kde je riziko klíšťové infekce celý rok totiž výrobce doporučuje vakcinaci každý půlrok.
3. Návnady na slimáky, hnojivo na trávník, atd.
Zde platí to, co pro jakoukoli jinou chemii – pryč s nimi z dosahu zvířat. A ani bych se radši nespoléhala na tvrzení výrobce, že je prostředek pro zvířata nezávadný.
4. Jarní květiny Pozor na narcisy, tulipány a hyacinty. Jedovaté látky obsahují ve vyšších koncentracích hlavně cibulky, proto jsou ohroženi hlavně psi, kteří svou vášeň pro zahradu projevují rytím a vyhrabáváním. Příznaky otravy mohou být od slinění, zvracení a průjmu, až po křeče a poruchy srdeční činnosti. Nevinné bílé konvalinky zase mohou způsobit zpomalení srdeční akce až jeho zástavu.
5. Alergie Jarem, bohužel, začíná i sezóna alergií. Nejčastěji se projevují kožními potížemi s výraznou svědivostí. Je proto zapotřebí nasadit včas léky a nenechat plně rozvinout příznaky, natožpak druhotné komplikace. Léčba musí být rychlá a razantní a měla by být vedena zkušeným veterinářem. Bonusem k radosti z pobytu a aktivit v přírodě se stane ztráta kilogramů, které jsme přes zimu nabrali my i naši zvířecí společníci.