Alergičtí psi jsou predisponováni k druhotným infekcím kůže hned ze dvou důvodů. Tím prvním je její nedostatečná funkce coby bariéry a tím druhým je oslabená obranyschopnost při terapii glukokortikoidy.
Bakterie a kvasinky se tak na kůži snáze udrží a lehce pomnožují. Svými metabolity potom alergii ještě zhoršují, takže tu máme bludný kruh – alergie, infekce, alergie, infekce… Nejčastěji izolovaná bakterie je Staphylococcus pseudintermedius a kvasinka Mallassezia pachydermatis.
Nejlepší je, když se nám infekty daří držet pod kontrolou dezinfekčními šampony nebo ubrousky. K doporučovaným účinným látkám patří chlorhexidin, který ve čtyřprocentní koncentraci účinkuje na bakterie i kvasinky. Viz. Terapie šamponováním
Teprve až když jsou tato opatření nedostatečná, přistupujeme k léčbě antibiotiky. Vzhledem k tomu, že v posledním desetiletí vyvstal vážný problém s rezistentními stafylokoky u lidí (tzv. MRS), musíme být i u našich čtyřnohých pacientů obezřetnější a používat antibiotika zodpovědněji. Viz. Náš pes má diagnostikovaného stafylokoka…
Větší riziko výskytu takovýchto bakterií je právě u zvířat s chronickými kožními potížemi, která dostávají dlouhodobě nebo opakovaně antibiotika. Takže jestliže nezaberou ta první, není dobré experimentovat s dalšími, ale neprodleně dát udělat bakteriologické vyšetření kožních stěrů. A je-li infekce kůže hluboká, mělo by to být provedeno automaticky ještě před nasazením prvních antibiotik. Viz. ANTIBIOTIKA – dobrý sluha, špatný pán
Kvasinková infekce může koexistovat zároveň s tou bakteriální a jejími oblíbenými místy jsou zevní zvukovod, meziprstí, okolí konečníku a spodní pysky. Kvasinky nemají rády kyselé prostředí, takže na ně můžeme použít octovou vodu nebo preparáty s kyselinou octovou nebo boritou. Pro odolnější případy existují tzv. antimykotika, která se mohou podávat celkově nebo lokálně.
Krok 1: Vyhýbat se alergenům
Krok 3: Obnova kožní bariéry
Jedna odpověď na “Zvládnutí druhotných infekcí”
Komentáře jsou uzavřeny.